Kadlec T., Doležal J. (2024): Dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. - Minerál, 32, 4, 341-349. České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jv. od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné miarolitické pegmatity a na ně vázané albit-muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu, apatitu a dalších minerálů (Kadlec 2016, 2021, 2022, Kadlec a Venclík 2021).
Předložený článek informuje o výskytu dvou dutinových pegmatitů u Golčova Jeníkova. Jedná se o čtvrtý a pátý publikovaný nález z této oblasti, proto dostaly pegmatity označení pegGJ IV a pegGJ V, jenž vychází z číslování z dlouhodobého studia miarolitických pegmatitů s krystaly granátů v okolí Golčova Jeníkova. Žílu pegGJ IV nalezl během průzkumu druhý z autorů článku, pegmatit pegGJ V objevili sběratelé p. Chadraba a p. Dvořáček před více jak 20 lety. V rámci probíhající prospekce byly zaznamenány další zajímavé výskyty dutinových pegmatitů, které budou také v časopisu Minerál postupně publikovány (pegmatit pegGJ VI s andalusitem a pegGJ VII s žezlovými krystaly křemene).
Shrnutí dosud publikovaných výskytů
Kadlec (2016) se nejprve zabýval chemismem dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu pegGJ I, jenž lokalizoval na zemědělsky obdělávaném poli 2 km jv. od Golčova Jeníkova. Pro turmalíny stanovil na základě chemických analýz frakcionační posloupnost chemismu od středů ke krajům krystalů na: Al-skoryl-foitit → Mg-skoryl → Fe-dravit. U granátů pozoroval měnící se chemismus od spessartinu (střed krystalů) k almandinu (okraj krystalů). Dutinové krystaly almandin-spessartinu, které měly světle až tmavě červenou místy černočervenou barvu, skelný lesk a kostrovitý vývoj ojediněle dosahovaly velikosti až 2,5 cm.
Přehled mineralogie doposud publikovaných pegmatitových žil z okolí Golčova Jeníkova.
Kadlec (2021) popisuje velkou pegmatitovou žílu pegGJ III, kterou objevil na skalním defilé v lesním porostu přibližně 3,5 km jv. od Golčova Jeníkova. Vedle běžných pegmatitových minerálů (křemen, albit, skoryl-dravit, muskovit, almandin-spessartin) byl nalezen v hojných dutinách anatas a rutil. Anatas byl světle až tmavě modrý, vysoce lesklý a tvořil krystaly o velikosti kolem 1 mm, které měly typický dipyramidální tvar a někdy na sebe paralelně narůstaly. Rutil se vyskytoval v podobě hnědožlutých až slámově žlutých tence stébelnatých až jehlicovitých krystalků o délce do 3 mm, které se vzájemně prorůstaly pod zákonitým úhlem 65°35´ a tvořily tabulkovité agregáty o průměru do 5 mm. Vzácně tvořil černé krystaly o velikosti do 2 mm zarůstající do muskovitu. Málo hojné byly relikty korodovaných krystalů almandin-spessartinu o velikosti do 0,5 cm a vrůstající mezi tabulky muskovitu. Nově byl zjištěn v pegmatitu pegGJ III hojný tmavě šedozelený cordierit-sekaninait v blízko kontaktu s okolní rulou.
Kadlec a Venclík (2021) podávají zprávu o nálezu několika pegmatitových žil v oblasti rozkládající se asi 1 km jz. od vesnice Podmoky, která leží 3 km sz. od Golčova Jeníkova. Z dutin popisují velké dvojčatné srůsty krystalů ortoklasu, dvě generace albitu, jehlicovitý dravit a klinochlor s drobnými krystalky anatasu.
Kadlec (2022) informuje o nálezu dutinového pegmatitu pegGJ II, ve kterém byly společně s krystaly almandin-spessartinu, skoryl-dravitu, muskovitu, albitu a křemene nalezeny také hojné krystaly anatasu. Popisovaný nález je situován na zemědělsky obdělávaném poli přibližně 2,5 km j. od Golčova Jeníkova. Anatas se vyskytl v podobně černých, světle namodralých a žlutavých až bezbarvých krystalů o velikosti kolem 1 mm. Silně polokovově lesklé průsvitné krystaly měly tvar dipyramid, jejichž vrcholy byly omezené plochami {001}. Plochy dipyramid byly místy výrazně rýhované. Některé krystaly vykazovaly barevnou zonálnost; střídání namodralých a téměř bezbarvých zón. Krystaly almandin-spessartinu měly velikost kolem 1 cm, stupňovitý až kostrovitý tvar a oranžovočervenou barvu. Kadlec (2022) souhrnně poukazuje na nápadnou afinitu anatasu ke klinochloru. U pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova, ve kterých se vyskytuje klinochlor, je vždy přítomen také anatas. Tento fakt byl zatím potvrzen u tří publikovaných výskytů, ve kterých byl nalezen klinochlor (pegGJ II, pegGJ III, Kadlec a Venclík (2021)). Vznik anatasu s největší pravděpodobností souvisí s klinochlorem, z něhož by mohl pocházet titan potřebný pro vznik anatasu. Titan by také mohl mít původ z okolních sillimanit-biotitických pararul bohatých na biotit a rutil s ilmenitem.
Popis nálezu pegGJ IV
Výskyt dutinového pegmatitu pegGJ IV byl lokalizován přibližně 4 km jv. od Golčova Jeníkova v lesním porostu v místě starého lůmku, a to začátkem ledna 2024. Na povrchu bylo nalezeno několik úlomků pegmatitu, jehož primární výskyt byl následovně ověřen výkopovými pracemi v délce přes 6 m. Téměř vertikálně uložená žíla měla směr SV-JZ a kolísavou mocnost od několika cm po maximálně 35 cm. Diskordantně pronikala sillimanit-biotitickou pararulou, vůči které měla ostrý kontakt místy s nahromaděním biotitu. Na stavbě pegmatitu se podílela hlavně hrubě zrnitá jednotka, která měla v centrálních partiích několik menších křemenných jader vzácně lemovaných tzv. písmenkovým pegmatitem. Poměrně hojné byly dutiny, z nichž největší měla rozměry 20 × 40 × 40 cm.
Nehojný ortoklas vytvářel v pegmatitu až 3 cm velká štěpná zrna světlé růžové barvy. V blízkosti křemenných jader byly nalezeny partie blokového ortoklasu o velikosti až 20 cm. V dutinách měly krystaly ortoklasu velikost až 4 cm a silně porézní až rozpadavý povrch vzniklý druhotnou alterací. Křemen byl šedavý a tvořil nepravidelná zrna o velikosti do 2 cm. V křemenných jádrech, jejichž rozměry byly až 20 × 15 cm, měl světle záhnědovou barvu. V dutinách byly krystaly záhnědového křemene vzácné, největší měl délku kolem 4 cm. Dominantním minerálem v dutinách a jejich okolí byl albit, tvořící až 4 cm velké hojnoploché a kostrovité krystaly světle béžové až bělavé barvy. Místy albity hypoparalelně srůstaly. Turmalín (skoryl-dravit) zarůstal do křemenných jader, kde tvořil tlustě sloupcovité podélně rýhované černé krystaly o velikosti až 10 × 3 × 3 cm. V dutinách se vyskytoval vzácně, a to ve formě tmavě hnědočerných krystalů o délce do 2 cm, které byly často ukončeny romboedrem a narůstaly na albit. Tence tabulkovité krystaly muskovitu velikosti do 1 cm nasedaly na albit a místy tvořily růžicovité agregáty. Vzácný fluorapatit tvořil až 6 mm dlouhé šestiboké krystaly narůstající na albit v asociaci s muskovitem. Krystaly byly zonálně zbarvené podle osy c, a to od téměř čiré přes světle zelenkavou až po tmavě olivovou barvu.
Popisovaný nález je nejzajímavější výskytem granátu o chemickém složení almandin-spessartin (Kadlec 2016). Světle až tmavě červené místy světle oranžové až téměř bezbarvé krystaly ojediněle dosahovaly velikosti až 11 mm a zarůstaly mezi tabulkovité krystaly muskovitu nebo narůstaly na albit. Zajímavý je jejich korodovaný povrch s množstvím tenkých odskoků a lamel. Z největší nalezené dutiny pochází téměř půl kilogramu volných krystalů almandin-spessartinu o velikosti do 9 mm (!). Krystaly granátu byly nalezeny pouze v největší dutině.
Výkopové práce na pegmatitu pegGJ IV, únor 2024. Foto T. Kadlec
Výplň dutiny s hojnými krystaly almandin-spessartinu, únor 2024. Foto T. Kadlec
Ukázka albitu s narostlým krystalem almandin-spessartinu, pegGJ IV, rozměry vzorku: 6,5×6 cm. Foto T. Kadlec
Detail kostrovitého krystalu almandin-spessartinu o velikosti 11 mm na albitu s muskovitem, pegGJ IV. Foto: T. Kadlec
Ukončený krystal dravit-skorylu na albitu, pegGJ IV, rozměry vzorku: 4×3,5 cm. Foto T. Kadlec
Drúza krystalů albitu, pegGJ IV, rozměry vzorku: 9 × 6 cm. Foto T. Kadlec
Ukázka krystalického albitu s almandin-spessartinem, pegGJ IV, rozměry vzorku: 11 × 7 cm. Foto T. Kadlec
Fluorapatit na albitu s muskovitem, pegGJ IV, šířka záběru: 15 mm. Foto T. Kadlec
Popis nálezu pegGJ V
Pegmatit pegGJ V se vyskytuje v blízkosti zemědělsky obdělávaného pole u bezejmenného potoka asi 2 km j. od Golčova Jeníkova. Jedná se o vertikální žílu pronikající diskordantně pararulu ve směru S-J. Její mocnost byla v rámci hlavního výkopu konstantní a pohybovala se kolem 70 cm. Během průzkumných sond severním směrem pegmatit velmi rychle k povrchu vykliňuje. Kontakt s pararulou měl pegmatit ostrý. Nevykazoval výraznou vnitřní zonalitu, kromě nahodile uložených menších poloh písmenkového pegmatitu, blokových K-živců a velké dutiny v centrálních partiích.
Na stavbě pegmatitu se nejvíce podílel hojný ortoklas, který měl světle narůžovělou barvu a tvořil nepravidelně až hypautomorfně omezená dokonale štěpná zrna o velikosti do 5 cm. Agregáty křemene měly světle šedavou až lehce záhnědovou barvu, skelný lesk a rozměry až 10 × 10 × 10 cm. Křemen a ortoklas spolu místy tvořily písmenkový pegmatit. Muskovit měl tabulkovitý až šupinkatý habitus a jeho hypautomorfně omezené krystaly zarůstající do křemenu byly velké do 5 cm. Málo hojný byl biotit, který měl tmavě hnědočernou až zlatavou barvu způsobenou hydrotermální alterací. Tvořil dlouze protažené tabulkovité krystaly o délce do 4 cm, které se soustředily v blízkosti kontaktu pegmatitu s okolní pararulou, kde asocioval s hojným minerálem ze skupiny cordierit-sekaninait. Ten tvořil tmavě šedozelená zrna místy s typickou bazální štěpností o velikosti do 15 mm. Často byl cordierit-sekaninait zatlačován mladšími minerály. Turmalín o chemismu skoryl-dravitu měl černou barvu a jeho tlustě sloupcovité podélně rýhované krystaly (do 3 cm) zarůstaly do živců i křemenu. Málo běžnou akcesorií byl světle zelený fluorapatit v nepravidelných zrnech o průměru do 5 mm. Velmi vzácný byl světle olivově zelený zirkon, jehož silně metamiktní zrna o velikosti do několika mm zarůstala do ortoklasu a měla kolem sebe alterační lemy. V UV světle vykazuje zirkon světle žlutozelenou luminiscenci.
Hlavním znakem pegmatitu pegGJ V byla centrální, vertikálně orientovaná, drúzovitá dutina o rozměrech 50 × 50 × 100 cm. Krystaly záhnědového křemene v ní dosahovaly rozměrů až 13 × 5 cm. Hojné byly paralelní srůsty světle béžových krystalů albitu o průměru až 10 cm a tabulkovité krystaly muskovitu o velikosti až 5 cm. Krystaly ortoklasu (do 7 cm) byly značně alterované a měly cukrovitý až porézní povrch. Vzácné byly tmavě červené krystaly almandin-spessartinu do 8 mm velikosti a až 3 mm velké krystaly světle zeleného fluorapatitu. Část dutiny měla zachovalou drúzovitou výzdobu, ale většina byla zborcená.
Krystal záhnědy o rozměrech 13 × 5 cm, pegGJ V. Foto T. Kadlec
Paralelní srůst krystalů albitu na křemenu s muskovitem a krystalem almandin-spessartinu, pegGJ V, rozměry vzorku: 18 × 13 cm. Foto T. Kadlec
Almandin-spessartiny narůstající na křemen s albitem, pegGJ V, rozměry vzorku: 8,5 × 7 cm. Foto T. Kadlec
Almandin-spessartin na křemenu s muskovitem, pegGJ V, velikost krystalu: 1 cm. Foto T. Kadlec
Světle olivově zelený zirkon s pleochroickým dvůrkem v K-živci, pegGJ V, šířka záběru: 13 mm. Foto T. Kadlec
Diskuse a závěr
Doposud objevené dutinové pegmatity mají několik společných znaků; a to přítomnost krystalů almandin-spessartinu (a albitu, fluorapatitu, křemenu, muskovitu, ortoklasu a turmalínu), vzácný nebo chybějící biotit, pokud je přítomen chlorit tak minerály titanu (anatas a rutil) a diskordantní uložení vůči vnitřní foliaci okolních pararul.
Průzkum na další dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu pokračuje. Jak se ukazuje, těchto výskytů je u Golčova Jeníkova poměrně hodně a činí tak tuto oblast v rámci České republiky významnou oblastí s výskytem vzácných dutinových granátů v pegmatitech. Ukázky s granáty na albitu a muskovitu jsou svou kvalitou jedny z nejlepších u nás. Výskytů krystalů granátů v pegmatitech u nás není mnoho; je to například ve strážeckém krystaliniku pegmatit u městysu Strážek, který poskytl v minulosti až 1 cm velké krystaly granátu na albitu, pegmatit u Bobrové nedaleko Strážku nebo pegmatit u obce Kámen (okr. Pelhřimov).
Další informace o lokalitě včetně dalších článků a fotografií dutinových granátů z pegmatitů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Poděkování
Autoři by rádi poděkovali Janu Dvořáčkovi za zapůjčení vzorků z pegmatitu pegGJ V na fotografování a informace ohledně výskytů pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova.
Literatura
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2011): Geologické minulost České republiky. – Academia. Praha.
Kadlec, T. (2016): Chemismus dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 24, 4, 291−296. České Budějovice.
Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 2, 126−131. České Budějovice.
Kadlec T. (2022): Pegmatit s krystaly anatasu, almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. − Minerál, 30, 1, 30−35. České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 6, 495−498. České Budějovice.