Kadlec T. (2024): Dutinový pegmatit s andalusitem od Golčova Jeníkova. – Minerál, 32, 6, 510-519, České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jv. od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné miarolitické pegmatity a na ně vázané albit-muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu, apatitu a dalších minerálů (Kadlec 2016, 2021, 2022, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024).
Předložený text popisuje nález nového pegmatitu označeného jako pegGJ VI, který byl nalezen během mineralogické prospekce nedaleko Golčova Jeníkova v únoru 2024. Svou mineralogií se liší od doposud nalezených pegmatitů z dané oblasti, a to přítomností andalusitu a Nb-Ta rutilu, dvou odlišných forem granátu a agregátů rutilu a anatasu po původním ilmenitu s monazitem-(Ce). Proto je pegmatitové žíle věnována samostatná nálezová zpráva.
Shrnutí dosud publikovaných výskytů
Kadlec (2016) se nejprve zabýval chemismem dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu pegGJ I, jenž lokalizoval na zemědělsky obdělávaném poli 2 km jv. od Golčova Jeníkova. Pro turmalíny stanovil na základě chemických analýz frakcionační posloupnost chemismu od středů ke krajům krystalů na: Al-skoryl-foitit → Mg-skoryl → Fe-dravit. U granátů pozoroval atypicky se měnící chemismus od spessartinu (střed krystalů) k almandinu (okraj krystalů). Dutinové krystaly almandin-spessartinu, které měly světle až tmavě červenou místy černočervenou barvu, skelný lesk a kostrovitý vývoj, ojediněle dosahovaly velikosti až 2,5 cm.
Kadlec (2021) popisuje velkou pegmatitovou žílu pegGJ III, kterou objevil na skalním defilé v lesním porostu přibližně 3,5 km jv. od Golčova Jeníkova. Vedle běžných pegmatitových minerálů (křemen, albit, skoryl-dravit, muskovit, almandin-spessartin) byl nalezen v hojných dutinách anatas a rutil. Anatas byl světle až tmavě modrý, vysoce lesklý a tvořil krystaly o velikosti kolem 1 mm, které měly typický dipyramidální tvar a někdy na sebe paralelně narůstaly. Rutil se vyskytoval v podobě hnědožlutých až slámově žlutých tence stébelnatých až jehlicovitých krystalků o délce do 3 mm, které se vzájemně prorůstaly pod zákonitým úhlem 65°35´ a tvořily tabulkovité agregáty o průměru do 5 mm. Vzácně tvořil černé krystaly o velikosti do 2 mm zarůstající do muskovitu. Málo hojné byly relikty korodovaných krystalů almandin-spessartinu o velikosti do 0,5 cm a vrůstající mezi tabulky muskovitu. Nově byl zjištěn nad rámec původního článku (Kadlec 2021) v pegmatitu pegGJ III hojný tmavě šedozelený minerál ze sk. cordierit-sekaninaitu v blízko kontaktu s okolní rulou.
Kadlec a Venclík (2021) podávají zprávu o nálezu několika pegmatitových žil v oblasti rozkládající se asi 1 km jz. od vesnice Podmoky, která leží 3 km sz. od Golčova Jeníkova. Z dutin popisují velké dvojčatné srůsty krystalů ortoklasu, dvě generace albitu, mladší jehlicovitý dravit a klinochlor s drobnými krystalky anatasu.
Kadlec (2022) informuje o nálezu dutinového pegmatitu pegGJ II, ve kterém byly společně s krystaly almandin-spessartinu, skoryl-dravitu, muskovitu, albitu a křemenu nalezeny také hojné krystaly anatasu. Popisovaný nález je situován na zemědělsky spravovaném poli přibližně 2,5 km j. od Golčova Jeníkova. Anatas se vyskytl v podobně černých, světle namodralých a žlutavých až bezbarvých krystalů o velikosti kolem 1 mm. Silně polokovově lesklé průsvitné krystaly měly tvar dipyramid, jejichž vrcholy byly omezené plochami {001}. Plochy dipyramid byly místy výrazně rýhované. Některé krystaly vykazovaly barevnou zonálnost; střídání namodralých a téměř bezbarvých zón. Krystaly almandin-spessartinu měly velikost kolem 1 cm, stupňovitý až kostrovitý tvar a oranžovočervenou barvu. Kadlec (2022) souhrnně poukazuje na nápadnou afinitu anatasu ke klinochloru. U pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova, ve kterých se vyskytuje klinochlor, je vždy přítomen také anatas. Tento fakt byl zatím potvrzen u tří publikovaných výskytů, ve kterých byl nalezen klinochlor (pegGJ II, pegGJ III, Kadlec a Venclík (2021)). Vznik anatasu s největší pravděpodobností souvisí s klinochlorem, z něhož by mohl pocházet titan potřebný pro vznik anatasu. Titan by také mohl mít původ z okolních sillimanit-biotitických pararul bohatých na biotit a rutil s ilmenitem.
Kadlec a Doležal (2024) popsaly od Golčova Jeníkova další dva výskyty dutinových pegmatitů. Žíla pegGJ IV poskytla velké množství krystalů almandin-spessartinu a krystalovaných ukázek albitu a pegmatit pegGJ V byl výjimečný velikostí centrální dutiny, jejíž rozměry byly 50 × 50 × 100 cm. Z dutiny uvádějí krystaly křemene o velikosti až 13 × 5 cm, krystaly muskovitu, albitu a almandin-spessartinu. Pegmatit také obsahoval hojný minerál ze skupiny cordierit-sekaninait a vzácný zirkon.
Popis nálezu pegGJ VII
Nový pegmatit byl nalezen 3,5 km jjv. od Golčova Jeníkova v místech blíže nespecifikované historické důlní činnosti. Jedná se o soubor 4 pinek o rozměrech až 15 × 8 m a hloubky do 3 m, které jsou založeny ve dvojslídných pararulách. V největší z nich byla ve skalním výchozu o rozměrech 2 × 2 m objevena pegmatitová žíla, která měla směr SV-JZ a ukláněla se pod úhlem 45° k JV. Okolní pararuly pronikala diskordantně vůči jejich vnitřní foliaci, kontakt mezi pegmatitem a pararulou byl ostrý. Mocnost pegmatitu se pohybovala od 10 do 30 cm, délka žíly nebyla výkopovými pracemi ověřena. Vnitřní stavba pegmatitu byla proměnlivá; směrem k SV byla velmi hrubozrnná až bloková lemovaná písmenkovým pegmatitem, opačným směrem byla hrubozrnná s četnými dutinami. V dutinách o rozměrech do 8 cm dominoval rozpadavý muskovit, krystaly křemenu (do 2 cm) a světle béžového albitu (do 4 cm) a silně alterované relikty krystalů ortoklasu. Vzácný byl almandin-spessartin a fluorapatit.
Křemen měl šedou barvu, tvořil nepravidelná zrna až 10 cm velká, a to především v blízkosti světle narůžovělých blokových K-živců. Hojný byl muskovit, jenž se vyskytoval ve formě tence tabulkovitých krystalů (do 5 cm) nebo zatlačoval andalusit. Málo hojný byl téměř černý turmalín, který vzácně tvořil grafické srůsty s křemenem nebo tlustě sloupcovité krystaly o délce do 2 cm. Při kontaktu s okolní rulou byl přítomen alterovaný, zlatavě zbarvený biotit a místy hojný, tmavě zelený až modrozelený cordierit-sekaninait. Ten byl do značné míry pinitizován; přeměn na jemnozrnnou směs chloritu, sericitu a smektitu (potvrzeno analyticky).
Andalusit nejčastěji zarůstal do K-živce. Tvořil tlustě sloupcovité, místy mírně kónické krystaly o velikosti až 5 × 1 cm. Měl světle narůžovělou až tmavě růžově hnědou barvu, která se často měnila souběžně s krystalovou osou c. Většina andalusitů byla silně zatlačována drobně šupinatým muskovitem (sericit), některé byly značně rozpadavé. Hrubě štěpné agregáty byly až 5 × 5 cm a v rámci žíly preferovaly texturně hrubozrnné až blokové partie K-živců.
V blokových K-živcích byly nalezeny ploché agregáty o rozměrech až 50 × 40 × 2 mm, které byly složeny ze vzájemně se prorůstajících krystalů rutilu a anatasu. Podružný byl rutil (var. sagenit), který se vyskytoval v podobě hnědožlutých až slámově žlutých tence stébelnatých až jehlicovitých krystalků o délce do 4 mm, které se vzájemně prorůstaly pod zákonitým úhlem 65°35´. Dipyramidální světle modré krystalky anatasu o velikosti kolem 0,7 mm v agregátech dominovaly. Do rutil-anatasových agregátů, které byly lemovány tabulkovitým muskovitem, zarůstaly světle hnědavé automorfně omezené krystaly monazitu-(Ce) o délce do 3 mm.
Zajímavý je výskyt dvou forem granátů, které zatím nebyly společně v jenom pegmatitu z okolí Golčova Jeníkova pozorovány. Almandin-spessartin (typ I) zarůstal do křemenu případně ortoklasu. Krystaly měly tmavě oranžovočervenou barvu, velikost do 8 mm a byly dokonale krystalovými plochami omezené do tvaru deltoidového čtyřiadvacetistěnu. Druhý typ granátu pochází výhradně z dutin a jedná se o ukázky stupňovitých, částečně alterovaných krystalů almandin-spessartinu, které jsou pro danou oblast typické. Světle až tmavě oranžovočervené krystaly dosahovaly velikosti 5 mm a asociovaly v dutinách s muskovitem. Charakteristické pro druhý typ granátu z pegmatitu pegGJ VI je to, že tvoří relikty v dutinách po původních krystalech.
Na jediné ukázce byly nalezena koncentrace hypautomorfně omezených černých zrn Nb-Ta rutilu (var. rutilu), který měl polokovový až kovový lesk, velikost do 3 mm a zarůstal do křemenu s muskovitem.
V pegmatitu pegGJ VI byly hojné pukliny (mladší tektonika), jejichž stěny ale i minerály v dutinách potahovala tenká vrstva rezavě zbarveného limonitu.
Diskuse a závěr
Ploché agregáty rutilu s anatasem vznikly pravděpodobně zatlačením původního ilmenitu během pozdních fází vývoje pegmatitové žíly (Novák a Jilemnická 1988). Podle charakteru rutilu a přítomnosti anatasu by se mohlo jednat o hydrotermální fázi za působení migrujících fluid na původní ilmenit. Monazit-(Ce) představuje reliktní stabilní minerál, který původně zarůstal do přeměněného ilmenitu.
Dvě odlišné krystalové formy almandin-spessartinu ve studovaném pegmatitu jsou pro oblast Golčova Jeníkova neobvyklé, ale poskytují jedinečnou příležitost pro vysvětlení vzniku habitusu dutinových krystalů granátů v pegmatitech, a to pro celou studovanou oblast. London (2006) se zabýval vznikem těchto stupňovitých či kostrovitých krystalů granátů na lokalitě Minas Gerais v Brazílii a dospěl k názoru, že vznikly rozpouštěním původního, krystalovými plochami omezeného granátu. Usuzuje tak podle stupňovitých reliktů nalezených v dutinách po dvanáctistěnných krystalech granátů. V našem případě granáty, které nejsou v dutinách, ale zarostlé v křemenu (typ I) nepodlehly rozpouštění, protože se k nim nedostaly roztoky, které by je naleptaly. Oproti tomu krystaly almandin-spessartinu z dutin (typ II) přišly s roztoky do kontaktu a došlo k jejich rozpouštění za vzniku typických stupňovitých struktur. Detailněji bude tato problematika řešena v rámci připravovaného nového článku, a to o pegmatitu pegGJ VII od Golčova Jeníkova, ze kterého pocházejí pěkné ukázky reliktních almandin-spessartinů a mimo jiné i žezlovité vývoje krystalů křemenu.
Nález andalusitu a monazitu-(Ce) v pegmatitu pegGJ VI rozšiřuje mineralogickou pestrost místních pegmatitů, ze kterých je popsáno prozatím 21 druhů minerálů: albit, almandin, anatas, andalusit, biotit, cordierit, dravit, fluorapatit, foitit, karbonát, klinochlor, křemen, limonit, monazit-(Ce), muskovit, ortoklas, pyrit, rutil, skoryl, spessartin a zirkon.
Jak se ukazuje, studovaná oblast je na dutinové pegmatity velmi bohatá, což dokládá nález dalších pegmatitů pegGJ VII−IX s krystaly záhnědy a cordieritu v době sepisování toho článku.
Aktuální informace o lokalitě včetně dalších článků a fotografií dutinových granátů z pegmatitů z okolí Golčova Jeníkova naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Poděkování
Poděkování patří doc. R. Škodovi z Masarykovy univerzity v Brně za provedení chemických analýz Nb-Ta rutilu, cordieritu a anatasu, J. Doležalovi ze Světlé nad Sázavou za pomoc při otvírce pegmatitové žíly, P. Fuchsovi z Teplic za makrofotografie rutilu s anatasem, prof. M. Novákovi z Masarykovy univerzity v Brně za konzultaci ohledně mineralogie pegmatitu a prof. D. Londonovi z Oklahomské univerzity ve Spojených státech amerických za poskytnutí studijních podkladů a diskusi ohledně morfologie korodovaných krystalů almandin-spessartinu.
Výkop na pegmatitu pegGJ VI, únor 2024. Foto: T. Kadlec
Ukázka vnitřní stavby pegmatitu pegGJ VI s velkými K-živci, šedým agregátem rutilu a anatasu a s dutinou v levé části. Foto: T. Kadlec
Přehled mineralogie doposud popsaných pegmatitových žil z okolí Golčova Jeníkova včetně pegmatitu pegGJ VI.
Krystaly albitu v dutině, rozměry vzorku: 8 × 5 cm. Foto: T. Kadlec
Šedý agregát rutilu s anatasem po ilmenitu, rozměry vzorku: 10 × 5,5 cm. Foto: T. Kadlec
Detail agregátu s rutilem, anatasem a krystaly monazitu-(Ce) v levé části, šířka záběru: 12 mm Foto: T. Kadlec
Zlatavě zbarvené jehlice rutilu s anatasem, šířka záběru: 3 mm. Foto: P. Fuchs
Andalusit zatlačovaný muskovitem, šířka záběru: 35 mm. Foto: T. Kadlec
Krystal andalusitu v muskovitovém lůžku, šířka záběru: 31 mm. Foto: T. Kadlec
Krystaly almandin-spessartinu (typ I) bez známek naleptání zarostlé v křemenu, rozměry vzorku: 7 × 5 cm. Foto: T. Kadlec
Naleptaný stupňovitý krystal almandin-spessartinu (typ II) v dutině po původním granátu v muskovitu, šířka záběru: 12 mm. Foto: T. Kadlec
: Světle oranžový almandin-spessartin (typ II) v muskovitu v dutině pegmatitu, šířka záběru: 16 mm. Foto: T. Kadlec
Nepravidelné zrno cordieritu zcela přeměněné na muskovit s původní typickou bazální štěpností, šířka záběru: 18 mm. Foto: T. Kadlec
Černá kovově lesklá zrna Nb-Ta rutilu v křemenu a muskovitu, šířka záběru: 24 mm. Foto: T. Kadlec
Literatura
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2011): Geologické minulost České republiky. – Academia. Praha.
Kadlec, T. (2016): Chemismus dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 24, 4, 291−296. České Budějovice.
Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 2, 126−131. České Budějovice.
Kadlec T. (2022): Pegmatit s krystaly anatasu, almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. − Minerál, 30, 1, 30−35. České Budějovice.
Kadlec T., Doležal J. (2024): Dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. − Minerál, 32, v tisku. České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 6, 495−498. České Budějovice.
London D. (2006): Spessartine from Navegador, Minas Gerais, Brazil: etch or growth features. http://www.minsocam.org/msa/special/pig/pig_articles/etched_spssrtn.pdf
Novák M., Jilemnická L. (1988): Ilmenite from pegmatites of western Moravia. – Čas. pro miner. a geol., 33, 4, 411-417. Praha.