Kadlec T. (2023): Nález kalcitové dutiny z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 31, 6, 528-534, České Budějovice.
Činný, šestietážový kamenolom (firma Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod – Přibyslav a silnící Pohled – Dlouhá Ves.
Po regionálně-geologické stránce náleží kamenolom a jeho okolí do východního pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu. Charakteristické jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly a hojná tělesa amfibolitů. Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem a žílami aplitů a pegmatitů. Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v pararulách. Hojné jsou žíly polymetalického zrudnění (sfalerit, pyrhotin, galenit, pyrit), které lze přiřadit k havlíčkobrodskému rudnímu revíru.
Předložená zpráva popisuje nález velké kalcitové dutiny v dubnu roku 2023, která poskytla na poměry lokality velmi sběratelsky kvalitní ukázky krystalického kalcitu v asociaci se sulfidickým a wolframovým zrudněním. Bylo získáno asi 50 ukázek kalcitu z nichž největší měly velikost 30 cm a stejné množství až 10 cm velkých krystalických agregátů pyritu. Některé vzorky byly bohaté molybdenitem a scheelitem.
Výskyty kalcitu na lokalitě
Na puklinách těžených amfibolitů a granitů je kalcit hojným minerálem. Dutiny s krystaly kalcitu nejsou však v kamenolomu Pohled příliš hojné, málokdy dosahují sběratelské kvality a často jsou těžbou značně poškozené. Kvalitnější ukázky krystalů kalcitu zaznamenal autor článku v letech 2017, 2018 a 2022. Kadlec et al. (2018) popisuje mineralizaci puklin alpského typu v amfibolitech, na kterých se vyskytoval kalcit společně s klinochlorem, stilbitem-Ca, heulanditem-Ca, analcimem, fluorapatitem a pyritem. Šedobílý, místy téměř bezbarvý kalcit I tvořil tlustě sloupečkovité krystaly pseudohexagonálního průřezu o délce až 6 cm a tloušťce 1 cm, které byly porůstány dlouze protaženými skalenoedrickými, až 1 cm dlouhými krystaly kalcitu II. V krátkovlnném UV světle měl kalcit I výraznou růžově červenou luminiscenci. Z hydrotermálně alterovaných pegmatitů uvádí Kadlec et al. (2018) tzv. papírový kalcit. Šedobílý až bílý kalcit tence tabulkovitého habitu tvořil až 4 cm velké krystaly narůstající na křemen a klinochlor. Podobný kalcit vyplňoval dutiny s krystaly aduláru a scheelitu (Kadlec 2018) nebo krystaly arzenopyritu (Kadlec 2017). Dolníček et al. (2020) zmiňuje kalcit, jakožto mladší hydrotermální minerál v pegmatitech. Z minulosti pocházejí z puklin v granitech estetické ukázky dělového kalcitu s oboustranně ukončenými krystaly záhnědy a drobným pyritem.
Z dalších karbonátů byly v kamenolomu v roce 2019 hojně nalezeny až 1 cm velké romboedrické krystaly sideritu porůstané pyritem na světle záhnědovém křemenu. Mastíková (2011) popisuje žilnou dolomitovou mineralizaci. Většinou šlo o paragenezi dolomitu s křemenem, kalcitem a pyritem. Venclík et al. (2013) referuje o ojedinělém nálezu drobně krystalického vivianitu, který byl asociován Mg-sideritem a křemenem.
Popis nálezu
Na jižní stěně nejspodnějšího patra (zahloubení) kamenolomu byla těžbou obnažena tektonická porucha, která pronikala tmavě zelenočerný amfibolit. Její směr byl SV-JZ a pod úhlem 45° se ukláněla k JV. Mocnost kolísala od 10 do 35 cm a byla tvořena ostrohrannými úlomky amfibolitu, šedavého křemene a ojediněle granitické horniny stmelenými kalcitem a mladším křemenem. Úlomky amfibolitu, křemene a granitu byly až 15 cm velké a většinou měly deskovitý vzhled. V naduření poruchy byla u paty stěny otevřena dutina s drúzovitou výzdobou o profilu 30 × 60 cm a délce 90 cm. Krystalová výplň byla zcela neporušená, jediným negativem bylo velmi brzké zaplavení dutiny srážkovou vodou, což značně ztěžovalo získávání vzorků.
Úlomky okolních hornin a křemene byly porůstány souvislou vrstvou drobně krystalického klinochloru I, který tvořil tmavě zelené perleťově lesklé radiálně paprsčité kulovité nebo červíkovité agregáty o velikosti do 2 mm. Na klinochlor I vzácně narůstaly automorfně omezené krystaly tmavě hnědého titanitu o rozměrech až 3 × 2 mm. Některé titanity vykazovaly vnitřní zonalitu od tmavě hnědé ke žlutozelené barvě. Hojný byl šedavý, šedobílý až bezbarvý křemen I, jehož skelně lesklé krystaly často hypoparalelní srůstaly nebo byly jednotlivě o délce do 15 mm. V křemenu byly časté drobné inkluze klinochloru. Některé krystaly křemene I byly duté a v nich vykrystalizoval mladší křemen II. Na křemen I vzácně nasedaly světle narůžovělé krystaly skelně lesklého aduláru o velikosti do 5 mm. Zajímavá byla přítomnost nedokonale omezených krystalů scheelitu, které asociovaly s adulárem a křemenem I. Měly světle žlutavou barvu, rozměry až 8 × 8 mm a v krátkovlnném UV světle vykazovaly typickou modrobílou luminiscenci. Některé krystaly scheelitu byly značně korodované a rozpraskané.
Společně se scheelitem a adulárem narůstal na křemen I velmi hojný pyrit I. Ten tvořil až 1 cm velké světle žluté kubické krystaly s kovovým leskem a místy náběhovými barvami. Spolu s ním se vzácně vyskytl chalkopyrit v podobě zrnitých agregátů nebo nedokonale vyvinuté krystaly o velikosti do 3 mm. V rámci této sulfidické fáze krystalizoval také místy poměrně hojný molybdenit. Tvořil olověně šedé hexagonální krystaly o velikosti do 4 mm, které měly výrazný kovový lesk a byly seskupeny do růžicovitých agregátů. Kvalitní ukázky poskytl také pyrit II, který tvořil hypoparalelní srostlice o velikosti až 10 × 6 × 3 cm. Ty byly volně uložené v dutině a složené z kubických krystalů o délce hrany až 12 mm. Některé z nich měly náběhové barvy a byly značně popraskány. Velmi vzácný byl černý hrubě štěpný sfalerit, jenž byl nalezen na několika vzorcích v podobě až 5 mm velkých nepravidelných zrn.
V krystalizaci následovala karbonátová fáze, která započala nejstarším kalcitem I. Ten tvořil jednotlivé až 2 cm velké ditrigonálně skalenoedrické krystaly světle bělavé barvy. Na kalcit I narůstaly vzhledově atraktivní krystaly kalcitu II. Krátce prizmatické krystaly pseudohexagonálního průřezu měly tlustě tabulkovitý habitus (ditrigonální prizma ukončené bazálním pinakoidem) a rozměry až 8 × 8 × 3 cm (!). Byly světle bělavé až téměř bezbarvé a vykazovaly značnou vnitřní zonalitu jak ve směru osy c tak a. Ve směru osy a byly středy krystalů šedobílé a k okraji postupně přecházely skoro do čiré. Ve vertikálním směru podle osy c se v nich střídaly bělavé a bezbarvé zóny. Poslední nárůstová 1 mm mocná vrstva na prizmatech velkých krystalů kalcitu II uzavírala značné množství drobných ostrohranných úlomků pyritu, chalkopyritu a vzácně křemene. Na báze krystalů kalcitu II narůstaly krátce prizmatické ditrigonální krystaly kalcitu III ukončené hypoparalelně srůstajícími romboedry. Měly mléčnou barvu, velikost do 6 cm a v krátkovlnném UV světle vykazovaly světle narůžovělou luminiscenci. Na kalcit II a III narůstaly až 8 mm velké ditrigonálně skalenoedrické krystaly kalcitu IV, které byly téměř čiré a vzácně tvořily dvojčatné kontaktní srůsty. Všechny generace kalcitu byly posety velmi drobnými kulovitými agregáty tmavě zeleného klinochloru II. Pyrit I a II byl lokálně značně alterovaný a porůstaný drobně krystalickým čirým sádrovcem.
Shrnutí a závěr
Popisovaná dutina měla poměrně složitý vývoj posloupnosti krystalizace: klinochlor I – titanit – křemen I – křemen II – adulár – scheelit – pyrit I – chalkopyrit – sfalerit – molybdenit – kalcit I – kalcit II – kalcit III – pyrit II – kalcit IV – klinochlor II – sádrovec. Podle mineralogie epigenetické křemen – kalcitové žíly s dutinou se na jejím vývoji podílelo také složení okolních hornin za vzniku alpské parageneze přechodného typu A–B (klinochlor, titanit, adulár) a sulfidického zrudnění (pyrit, chalkopyrit, molybdenit, sfalerit).
Výše zmíněná porucha byla na stejném patře zastižena těžbou již v roce 2022. Poskytla typově stejné krystaly kalcitu, které však nedosahovaly příliš dobré kvality z důvodu poškození odstřelem. V roce 2018 byla stejná porucha otevřena ve stejném místě, ale o patro výše a bylo zde možno sbírat kvalitní ukázky tlustě tabulkovitých krystalů kalcitu narůstajících na křemen.
Typickým znakem pro většinu křemenných, křemen – karbonátových či sulfidických žil v kamenolomu je přítomnost wolframového zrudnění reprezentované scheelitem. Podobný nález krystalů scheelitu s adulárem, kalcitem, klinochlorem a arzenopyritem uvádí Kadlec (2017) z 5. etáže lomu.
V blízkosti popisované dutiny byl odstřelem odkryt dutinový pegmatit se sběratelsky atraktivními vzorky záhněd a dalších minerálů, jemuž zde bude věnována samostatná nálezová zpráva.
Lokalita je činným kamenolomem, do kterého je vstup možný pouze se svolením jeho vedení. V případě zájmu o nalezené minerály pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Aktuální nálezy z lokality lze sledovat také na www.mineralogist.cz.
Poděkování
Poděkování patří J. Doležalovi za pomoc při získávání a odnosu ukázek kalcitu a přidružených minerálů.
Pohled k východu na zčásti zatopené zahloubení s popisovaným výskytem; květen 2023. Foto: Tomáš Kadlec
Jedna z prvních vydobytých kalcitových drúz z dutiny; duben 2023. Foto: J. Doležal
Krystaly kalcitu II a III s pyritem II se zarostlými ostrohrannými úlomky okolních hornin. Foto: T. Kadlec
Zonální krystal kalcitu II o velikosti 2,5 cm narůstající na úlomek amfibolitu. Foto: T. Kadlec
Krystal kalcitu II; šířka záběru: 14 mm. Foto: T. Kadlec
Kalcit II a III v asociaci s pyritem II a křemenem I; rozměry vzorku: 19 × 9 cm, největší krystal 6,5 cm. Foto: T. Kadlec
Kalcit II v asociaci s pyritem II a křemenem I; rozměry vzorku: 11 ×11 cm, největší krystal 7,5 cm. Foto: T. Kadlec
Tzv. „plovák“ z dutiny s křemenem I a kalcitem II; rozměry vzorku: 15 ×11 cm. Foto: T. Kadlec
Kalcit II v asociaci s křemenem I; rozměry vzorku: 15 ×12 cm, největší krystal 4,5 cm. Foto: T. Kadlec
Ukázka krystalů kalcitu II a III; rozměry vzorku: 9 × 6,5 cm. Foto: T. Kadlec
Literatura
Dolníček Z., Malý K., Ulmanová J., Havlíček J., Vrtiška L. (2020): Minerály kontaminovaných granitových pegmatitů z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (moldanubikum), část I: oxidy, karbonáty, silikáty a fosfáty. – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 28, 1.
Kadlec T. (2017): Žíla alpského typu s krystalickým arzenopyritem, scheelitem a Ti – minerály z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 23, 4, České Budějovice.
Kadlec T. (2018): Nález scheelitového zrudnění v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 24, 6, České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V., Pauliš P. (2018): Nález zeolitů a doprovodné mineralizace z žil alpského typu a hydrotermálně alterovaných pegmatitů v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 24, 2, České Budějovice.
Mastíková E. (2011): Mineralogie a podmínky vzniku vybraných mineralizací v lomu Pohled (moldanubikum) – MS, diplomová práce, Univerzita Palackého, Olomouc.
Venclík V., Sejkora J., Škácha P, Pauliš P., Stískal O. (2013): Vivianit z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (Česká republika). – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 21, 2.