Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 6, 495-498, České Budějovice.
V oblasti kolem Golčova Jeníkova se poměrně často vyskytují pegmatitová tělesa, která mají různé tvary, rozměry ale i mineralogické složení. Území se rozkládá při severním okraji moldanubika v blízkosti jejího styku s kutnohorským krystalinikem. Převažují zde sillimanit-biotitické pararuly s tělesy kvarcitů, amfibolitů, krystalických vápenců a ortorul. Kratochvíl (1962) uvádí pegmatity na lukách mezi Podmoky a Potěhy a z nich zrna zeleného apatitu o velikosti až dětské pěsti. Podobný nález zmiňuje také od Nového rybníka východně od Podmok. V řečišti Čáslavky u Podmok lze podle Nováka (2002) pozorovat výchoz pegmatitové žíly s hojným apatitem. Dutinový pegmatit s drobnými krystalky modrozeleného apatitu na albitu či křemenu nalezl první autor v těsné blízkosti židovského hřbitova na poli u Golčova Jeníkova. Ze širšího okolí popisuje Kadlec (2016, 2021) dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu, albitu, muskovitu, křemene, skoryl-dravitu a vzácným anatasem a rutilem. Na přítomnost dalších pegmatitů či aplitů také poukazuje mineralogické složení aluvií Brslenky, ze kterých popisuje Novák (1971) minerály typické pro pegmatity, a to gahnit, monazit, almandin-spessartin, skoryl nebo Povondra et al. (1987) kasiterit. V nedávné době byly v aluviích nalezeny také až 1 cm dlouhé, volné krystaly elbaitu. Z údolí Brslenky pocházejí také velké krystaly křemene, které tam sbíral v minulosti sběratel pan Jaroslav Heřmánek.
Chemismus živců byl studován pomocí elektronové mikrosondy Cameca SX 100 v laboratořích Národního muzea v Praze – Horních Počernicích. Další minerály byly určeny podle jejich krystalografie, barvy a minerální asociace.
Celkový pohled na lokalitu s popisovanými pegmatity. Foto V. Venclík
Popis nálezu
Přibližně 1 km jz. směrem od vesnice Podmoky, která leží 3 km sz. od Golčova Jeníkova, byl autory na přelomu roku 2020 a 2021 zkoumán soubor několika pegmatitových žil na levém břehu potoka zvaného Brslenka (Čáslavka). Vystupuje zde nepříliš velký skalní výchoz tvořený hlavně sillimanit-biotitickou pararulou s malými polohami amfibolitů a několika křemennými a pegmatitovými žilami. Jedná se o pegmatitový roj složený ze tří až čtyř hlavních a přibližně deseti menších žil a odžilků. Mocnosti hlavních žil se pohybují kolem 1 m, u vedlejších to jsou první dm. Pravé žíly jsou téměř souběžné ve směru S-J a skoro vertikální pod strmým úklonem 80-85° k Z. Vůči okolním pararulám mají nápadně ostrý kontakt, místy s vyvinutou drobnou tektonikou v podobě mělkých striací na ploše zlomu. Mocnější žíly mají nevýraznou vnitřní zonalitu, většinou převládá hrubozrnná jednotka s malými křemennými jádry, blokovými K-živci a drobnými dutinami v centrálních částech pegmatitu. Vzácný je písmenkový pegmatit. Z mineralogického hlediska se jedná o poměrně primitivní pegmatity. Dominuje světle narůžovělý až bělavý ortoklas a šedivý křemen, který tvoří v dutinách až 3 cm velké krystaly. Místy jsou hojné tabulkovité až 10 cm dlouze protažené krystaly biotitu, který je značně chloritizován. Černý turmalín (skoryl-dravit) tvoří dlouze sloupečkovité krystaly o velikosti do 1 cm a je asociován až 2 mm velkými automorfně omezenými světle oranžovými krystalky granátu (almandin-spessartin). Vzácné jsou až 5 mm velké drobně zrnité agregáty pyritu, jenž jsou po okrajích přeměněny na limonit. Zajímavý je nález drobných několik cm velkých drúzovitých dutin. Téměř čiré 5 mm velké krystaly albitu porůstaly červíkovité a radiálně paprsčité agregáty světle zeleného chloritu, na který nasedaly tence sloupečkovité až jehličkovité krystaly čirého turmalínu (dravit) o velikosti několika mm. Vzácně na chlorit narůstaly světle modravé až bezbarvé 2 mm dlouhé krystaly apatitu. V této asociaci bylo nalezeno i několik kolem 0,5 mm velkých dipyramidálních krystalků modročerného anatasu. Poměrně zajímavá a přibyslavickým pegmatitům podobná je přítomnost karbonátů v některých dutinách pegmatitu. Pravděpodobně siderit tvoří nízce klencovité tmavě hnědé krystaly o velikosti kolem 1 mm sdružené do porézních agregátů až 5 cm velkých. Ve většině případů je zcela přeměněn na limonit.
Čerstvě otevřená dutina v pegmatitu s krystaly ortoklasu. Foto T. Kadlec
Nejzápadněji pozorovaná pouze 20 cm mocná téměř vertikální žíla poskytla během průzkumných prací několik zajímavých ukázek krystalů živců. Její mineralogie se od mocnějších žil zcela liší. Ve spodní části byla tvořená hrubozrnným pegmatitem, který přecházel do čistě křemenné žíly a na kterou navazovala v nejhornější části monominerální živcová poloha. Ta asi po 1,5 m zcela vykliňovala. V centrální části živcové polohy bylo postupně otevřeno asi 5 dutin, z nichž největší měla rozměry 12 × 10 × 7 cm. Z dutin bylo postupně získáno několik ukázek až 6 cm velkých krystalů ortoklasu, které tvořily srůsty podle bavenského zákona. Měly světle béžovou až světle narůžovělou barvu a jejich povrch byl místy značně korodován. Průměrný chemismus ortoklasu byl stanoven na základě chemických analýz jako K0,92Na0,10(Al1,06Si3,07O8). Na ortoklas narůstaly dvě morfologicky odlišné generace albitu. Starší albit I tvořil až 3 cm velké hojnoploché krystaly světle béžové až bělavé barvy. Chemicky odpovídal albitu s příměsí až 9,8 % anortitové komponenty (Na0,95Ca0,10Al1,27Si3,34O8). Mladší generace albitu II tvořila světle béžové až téměř čiré skelně lesklé krystalky o velikosti do 1 cm, které na ortoklas narůstaly hypoparalelně a chemicky odpovídaly téměř čistému albitu Na1,03(Al1,18Si3,48O8).
Nálezová fotografie vzorku srostlice ortoklasu podle bavenského zákona, rozměry vzorku 8 × 8 cm. Sběr a foto T. Kadlec
Ternární diagram s chemismem nalezených živců. Šedý bod – bavenský srůst krystalů ortoklasu, modrý bod – krystaly albitu I, červený bod – albit II.
Bavenský srůst krystalů ortoklasu na který narůstá albit I, rozměry vzorku 8 × 8 cm. Sběr a foto T. Kadlec
Z dalších nálezů mimo pegmatity stojí za zmínku až 3 cm velká hypautomorfně omezená hrubě štěpná zrna rutilu z křemenné žíly pronikající malé těleso amfibolitu či výchoz ortorul přibyslavického typu, ve kterých bylo nalezeno několik nepravidelně omezených až 3 cm velkých zrn almandinu a zrna šedozeleného apatitu.
Albit II narůstající na ortoklas a albit I, šířka záběru 28 mm. Sběr a foto T. Kadlec
Poděkování za spolupráci patří prof. M. Novákovi za odborné rady během návštěvy lokality, Z. Dolníčkovi za provedení chemických analýz a P. Škáchovi za jejich zprostředkování.
Literatura
Kadlec T. (2016): Chemismus dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu u Golčova Jeníkova. – Minerál, 24, 4, 291–296.
Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. – Minerál, 29, 2, 126–131.
Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech V. − nakl. ČSAV, 5, 190, Praha.
Novák F. (1971): Gahnit, monazit a některé další minerály v náplavech Čáslavky u Podmok. – Čas. Mineral. Geol., 16, 4, 369–369. Praha.
Novák F. (2002): Zlato a doprovodné minerály v aluviu Čáslavky u Podmok, západně od Golčova Jeníkova. – Minerál (Brno), 10, 4, 277–285.
Povondra P., Pivec E., Čech F., Lang M., Novák F., Prachař I., Ulrych J. (1987): Přibyslavice peraluminous granite. – Acta Univ. Carol., Geologica, 183–283.