Kadlec T. (2021): Hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity s analcimem, datolitem a dalšími minerály z Vlastějovic a Měchonic u Zruče nad Sázavou. - Minerál, 29, 6, 483-494, České Budějovice.
Vlastějovice a jejich okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. Místními kontaminovanými pegmatity a jejich mineralogií, petrologií a genezí se v minulosti zabývala celá řada autorů, a to např. Vavřín (1960, 1962), Čujan (1966), Mrázek a Vrána (1984), Čech (1985), Rezek a Kryst (1985), Povondra a kol. (1985), Žáček (1985), Novák a Hyršl (1992), Staněk a Schnorrer (1993), Novák a Povondra (1995), Selway (1999), Selway a kol. (1999), Novák (2000), Goliáš (2002), Žáček a kol. (2003), Ackerman (2004), Novák (2005, 2007), Ackerman a kol. (2006) a Kadlec (2005, 2007b, 2009b).
Předložený text informuje o dvou nálezech kontaminovaných pegmatitů pronikajících skarny s hojnými projevy hydrotermálních alterací v kamenolomu Vlastějovice a zaniklém lůmku u Měchonic. Článek se snaží také shrnout informace o procesech kontaminace a hydrotermálních alterací pegmatitů pronikajících skarny.
Chemismus vybraných minerálů (analcim, prehnit, laumontit, apofylit, datolit, allanit-Ce) byl studován pomocí vlnově disperzní spektroskopie a rentgenové krystalografie v laboratořích Národního muzea v Praze – Horních Počernicích. Složení minerálů jako jsou živce, amfibol, biotit, chlorit a další nebylo zkoumáno, jejich identifikace proběhla na základě dostupných informací a známé krystalografické morfologie jednotlivých druhů.
O procesech kontaminace pegmatitů pronikajících skarny
Kontaminace je proces, během kterého dochází ke „znečištění“ určitého prostředí přínosem cizorodých chemických látek z okolí. V našem případě se zaměříme na horninové prostředí pegmatit – skarn. Důležitým předpokladem je, že horninové prostředí vystupovalo během svého geologického vývoje jako otevřený systém, který byl schopen komunikovat s okolím. Ve většině případů se nejedná o jednosměrný proces a s projevy kontaminace se zpravidla setkáváme jak v pegmatitech, tak ve skarnech. V dané kontaminované hornině (pegmatitu) tak mohou vznikat zcela nové minerály (pyroxeny, amfiboly, biotity) nebo může docházet k výrazné změně chemického složení už existujících primárních minerálů (turmalín, biotity, granáty, živce atd.).
Proces hydrotermální alterace ortoklasu a oligoklasu za vzniku novotvořených minerálů.
Stupeň a charakter kontaminace ovlivňuje několik velmi důležitých faktorů: 1. chemické složení okolních hornin pegmatitů, 2. aktivita a složení fluid, která jsou zčásti závislé na p-T podmínkách a 3. doba trvání kontaminace.
Chemické složení okolní horniny je nejdůležitějším faktorem při kontaminačních procesech. Má zásadní vliv na chemický charakter novotvořených kontaminovaných a primárních minerálů. V pegmatitech mohou vznikat minerály, které jsou obsaženy v okolní hornině anebo mohou vznikat zcela nové minerální fáze.
Druhým důležitým faktorem je aktivita a složení migrujících fluid. Ta je závislá na p-T podmínkách, kdy kontaminace probíhala. Lze totiž předpokládat, že charakter kontaminace pegmatitu bude odlišný, pokud bude okolní hornina v plastickém stavu, částečně nebo zcela utuhnutá. Navíc se pohyblivost látek zvyšuje s rostoucí teplotou.
Třetím faktorem je doba trvání kontaminace. Stupeň kontaminace je závislý na tom, po jaký čas panovaly příhodné p-T podmínky pro migraci chemických látek a prvků z jednoho horninového prostředí do druhého. Čas kontaminace se může zkracovat zvyšující se rychlostí pronikaní pegmatitové taveniny.
Přehled minerálů vlastějovických skarnů a jejich vztah k mineralogii kontaminovaných pegmatitů a projevům hydrotermální alterace.
O procesech hydrotermálních alterací v pegmatitech
Procesy hydrotermální alterace lze definovat jako změny v mineralogickém složení. Primární minerály jsou nahrazovány sekundárními v důsledku změn v horninovém prostředí (jímž je v našem případě pegmatit). Tyto změny mohou nastat z důvodu změny teploty, tlaku nebo chemických podmínek, případně jejich kombinací. Během hydrotermálních alterací dochází ke změně mineralogie v důsledku interakce horniny s horkými roztoky – hydrotermálními fluidy. Chemické složení hornin a hydrotermálních roztoků tvoří extrémně složité chemické systémy. Hydrotermální fluida mohou obsahovat H2O, SiO2, S, CO2, K, Na, Ca, Mg, B, F a další látky. Minerály tvořené v počáteční fázi hydrotermálních změn se mohou změnit na další minerály, protože proces pokračuje (např. vznik opálu).
V primitivních kontaminovaných pegmatitech pronikajících Fe-skarny můžeme rozdělit hydrotermální procesy do několika fází: 1. alterace primárních minerálů pegmatitu, 2. alterace minerálů vzniklých kontaminací pegmatitové taveniny skarnem, 3. vznik nových minerálů a 4. další fáze alterací postihující novotvořené alteracemi vzniklé minerály. Přeměnou primárních minerálů pegmatitu (např. K-živec, plagioklas) mohou vznikat prehnit, apofylit, analcim, laumontit, albit, kalcit, muskovit (sericit) a další. Allanit-(Ce), biotit, amfibol aj., jako minerály vzniklé kontaminací, mohou být nahrazovány fosfáty CaTh(REE), karbonáty a fluorkarbonáty REE, epidotem, apatitem, chlority či mladšími amfiboly. Během procesů hydrotermálních alterací také mohou vznikat zcela nové minerály, např. borosilikáty (turmalín, datolit, axinit) nebo chlorit. V některých případech je hydrotermální mineralizace postižena dalšími procesy za vzniku např. opálu (zatlačování prehnitu a apofylitu) nebo chloritu (zatlačování mladšího turmalínu). Křemen je jediným primárním minerálem kontaminovaných pegmatitů, který hydrotermálním procesům odolává. Totéž lze říct i o fluoritu, titanitu, magnetitu či epidotu, které v pegmatitech vznikly kontaminačními procesy.
Pohled na pegmatit ve skarnu u Měchonic; šířka záběru 5 m, stav 2021. Foto T. Kadlec
Publikované poznatky o hydrotermální mineralizaci v pegmatitech z Vlastějovic
Pro vlastějovické kontaminované pegmatity jsou typické výskyty hydrotermální mineralizace vznikající alterací především draselných živců nebo méně častěji plagioklasů. Podrobně se touto problematikou zabýval Kadlec (2013, 2017a), který studoval hydrotermální mineralizaci ve vlastějovických lomech. Popisuje šedohnědý až tmavě růžový opál, křídově bílý až světle narůžovělý fluorapofylit, kalcit a světle zelenkavý prehnit do kterého zarůstaly sloupcovité krystaly epidotu s jádry tvořenými allanitem-(Ce) jenž byl často přeměněn na mladší bastnäsit-(Ce) a jiné blíže neurčené minerály.
Žáček a Fišera (2001) popisují 20-25 cm mocnou prehnit – apofylitovou žílu z 5. patra lomu Holý vrch tvořenou masivními celistvými agregáty nazelenalého prehnitu a sněhově bílým až bezbarvým fluorapofylitem. Z kontaktu žíly se skarnem uvádějí hojný zelenočerný hrubě štěpný amfibol, narůžovělý draselný živec, fluorit, křemen a hnědý titanit což by mohlo nasvědčovat faktu, že se jedná o značně hydrotermálními pochody zatlačený kontaminovaný pegmatit. Z dalších minerálů zmiňují kalcit, epidot, albit a apatit.
Žáček (1985) popisuje čirý nebo nazelenalý soudečkovitý prehnit a bílý lupenitý apofylit jako nejmladší minerály z některých pegmatitových žil.
Detail vnitřní stavby pegmatitu u Měchonic; písmenkový pegmatit – blokové K-živce – křemenné jádro, stav 2021. Foto T. Kadlec
Výskyty datolitu ve Vlastějovicích
Z pegmatitu na západní stěně lomu Holý vrch uvádí Kadlec (2017b) až 5 cm velké agregáty světle zelenkavého, světle žlutého až bezbarvého datolitu zarůstající do křemenu společně s prehnitem a fluorapofylitem. Datolit pochází také z jediného lithného pegmatitu z Vlastějovic, kde se vyskytoval spolu s danburitem jako hrubě štěpné až zrnité agregáty o velikosti do 5 cm.
Na lokalitě se datolit vyskytuje také jako výplň epigenetických žil pronikajících granátické skarny. Takové případy zmiňuje Kadlec (2007b, 2012) z 5. patra lomu Holý vrch a 1. patra lomu Magdaléna. Datolit tvoří až 4 cm velké zelenkavé krystaly v těsné asociaci se sněhově bílým lupenitým apofylitem a bezbarvým kalcitem. Doprovázejí ho také tmavě zelené radiálně paprsčité agregáty chloritu a šedavé krystaly křemene.
Pegmatit s datolitem z kamenolomu Vlastějovice
Odstřel ze dne 7. května 2008 odkryl na západní stěně 5. patra lomu Holý vrch kontaminovaný pegmatit pronikající granátický skarn (49.7349281 N, 15.1775661 E). Dodnes přístupný pegmatit má mocnost kolísající od 10 do 30 cm, délku kolem 14 m a směr SZ–JV pod sklonem 60° k severovýchodu. Na kontaktu pegmatitu se skarnem byl v pegmatitu vyvinut výrazný amfibolový lem složený z tlustě sloupcovitých, černých, až 5 cm dlouhých krystalů hastingsitu. V partiích pegmatitu, kde dominovaly světle růžové K-živce a šedobílý až záhnědový křemen, byly hojné prehnit a fluorapofylit. Překvapením byl světle zelenkavý, světle žlutý až bezbarvý datolit, který tvořil v křemenu neštěpné nepravidelné agregáty o velikosti až 5 × 5 × 5 cm. V dutinách se vyskytl společně s krystaly prehnitu, fluorapofylitu a kalcitu. Jeho hojnoploché krystaly dosahovaly rozměrů až 1 cm, měly skelný lesk a na hranách byly průsvitné. V dutinách byl nejmladším minerálem tmavě zelený chlorit (pravděpodobně klinochlor) v podobě pseudohexagonálních tabulkovitých krystalků seskupených do radiálně paprsčitých agregátů o velikosti do 3 mm.
Pegmatit s analcimem v lůmku u Měchonic
Zaniklý, značně zarostlý lůmek (49.7460372 N, 15.1442853 E) se rozkládá v těžce přístupném lesním porostu přibližně 400 m východně od kóty Hůra (460 m. n. m.) a 750 m severovýchodně od vesnice Měchonice ležící asi 2 km severovýchodně od Vlastějovic. Lůmek je založen v jednom ze čtyř menších skarnových těles, která tvoří společně s tělesy ortorul v biotitických pararulách nízkou elevaci táhnoucí se od Měchonic směrem k Dolní Pohledi u Zruče nad Sázavou. Jedná se o stěnový lůmek o rozměrech přibližně 15 × 20 m s výškou stěny kolem 5 m. Tmavě zbarvený pyroxen-granátický skarn s červenohnědým až tmavě nazelenalým odstínem je středně až hrubě zrnitý a má výraznou páskovanou texturu a granoblastickou strukturu. Na jeho složení se podílí především granát (andradit-grosulár), pyroxen (hedenbergit) a amfibol (hastingsit) a podružně epidot, plagioklas, křemen, magnetit a další akcesorické minerály (allanit-(Ce), titanit, kalcit, fluorapatit).
Idealizovaný nákres pegmatitu u Měchonic; 1 – skarn, 2 – středně zrnitý pegmatit, 3 – písmenkový pegmatit, 4 – hrubě zrnitý pegmatit, 5 – blokové K-živce, 6 – křemenné jádro, 7 – amfibol, biotit, 8 – poloha s projevy hydrotermální alterace, 9 – tektonická porucha
Ve východní a severovýchodní části lůmku je skarn pronikán mohutným pegmatitovým tělesem s několika menšími odžilky. Hlavní těleso má nepravidelný až čočkovitý tvar s maximální mocností 2 m a délkou 4 m. Vůči vnitřní textuře okolního skarnu je diskordantně uložen s ostrým kontaktem, na kterém je místy vyvinut až 5 cm mocný reakční lem s krystaly amfibolu. V centrální části pegmatitu je zachycena 1 m velká ostrohranná uzavřenina skarnu, které je taktéž v pegmatitu lemována reakčním endokontaktem s krystaly černého amfibolu. Ve spodní části je pegmatit vůči skarnu oddělen až 25 cm mocnou tektonickou poruchou tvořenou extrémně podrceným skarnem až rozpadavého charakteru. Pegmatit nemá vyvinutou pravidelnou zonální stavbu, ale nahodile obsahuje zóny blokového K-živce, písmenkového pegmatitu, křemene a velmi hrubozrnného pegmatitu. Podstatnou část žíly tvoří hrubozrnný pegmatit, v němž dominuje světle béžový až narůžovělý K-živec, světle šedý křemen a šedobílý plagioklas. Dále to jsou až 10 cm dlouze prizmatické krystaly černého amfibolu, 3 cm velké silně alterované lupeny zlatavého biotitu a 1 cm velká oválná zrna allanitu-(Ce) lemována okrově žlutými až citrónově žlutými jemně zrnitými agregáty sekundárních minerálů. Vzácný je černý turmalín, tvořící nepravidelné agregáty o velikosti do 3 cm zarůstající do K-živce.
Bílý až béžový jemně zrnitý prehnit v křemenu z pegmatitu u Měchonic; rozměry vzorku: 9 × 4 cm. Foto T. Kadlec
Krystaly analcimu s bílým apofylitem na masivní ukázce analcimu z pegmatitu u Měchonic; rozměry vzorku: 9 × 6,5 cm. Foto T. Kadlec
Mezi uzavřeninou skarnu a tektonickou poruchou byla nalezena v průměru 40 cm velká poloha hydrotermálně alterovaného pegmatitu tvořená dominantním prehnitem a apofylitem, analcimem, laumontitem, křemenem, kalcitem, chloritem, amfibolem, relikty K-živce a vzácně titanitem a allanitem-(Ce). Stejná asociace minerálů byla zastižena i ve dvou 10 cm mocných pegmatitových odžilcích na severní stěně lůmku, kde však dominoval apofylit. Prehnit se vyskytl ve dvou odlišných formách. Světle zelenkavý prehnit tvoří tlustě tabulkovité často paralelně srůstající krystaly o velikosti do 5 mm ve společnosti datolitu. Jemně až drobně zrnitý prehnit je bělavý až bezbarvý a byl nalezen v agregátech až 10 cm velkých. Společně s ním se vyskytoval hlavně apofylit. V hlavní žíle i odžilcích tvořil apofylit křídově bílé vzácně jemně narůžovělé radiálně paprsčité agregáty o průměru několika cm, složené z tence lupenitých krystalů s typickým perleťovým leskem. Apofylit vykazuje v krátkovlnném UV světle výraznou žlutozelenou luminiscenci. Analcim místy tvořil monominerální hrubě zrnité agregáty o průměru až 10 cm. Nejčastěji měl lehce nazelenalou až světle šedobílou barvu. Vzácně byly nalezeny až 1 cm velké dokonale omezené hojnoploché krystaly v dutinách zcela vyplněnými apofylitem. Málo hojný byl hrubě štěpný téměř bezbarvý kalcit v zrnech o velikosti do 1 cm. Do prehnitu a apofylitu zarůstaly několik mm velké radiálně paprsčité agregáty tmavě zeleného chloritu, tmavě hnědé až 5 mm velké krystaly titanitu a drobná smolně lesklá zrna tmavě hnědého allanitu-(Ce), která byla často zatlačována mladšími minerály. V prehnitu byly také nalezeny 2 cm velké tlustě sloupcovité hrubě štěpné krystaly černého amfibolu (hastingsit), které byly z části zatlačovány mladším jemně vláknitým tmavě zeleným amfibolem (aktinolit).
Smolně lesklé zrno černého allanitu-Ce o velikosti 11 mm z pegmatitu u Měchonic. Foto T. Kadlec
Okrově žluté produkty alterace allanitu-Ce z pegmatitu u Měchonic; šířka záběru: 25 mm. Foto T. Kadlec
Chemismus minerálů
Z pegmatitu u Měchonic byl podrobně zkoumán analcim (7 bodových analýz), jehož průměrné složení odpovídá Na0,85K0,01Ca0,01(Al0,90Si2,11O6)·1,14H2O a prehnit (6 analýz) s chemismem Ca2,03Na0,01(Al0,99Fe3+0,003)(Al0,99Si2,99)O10(OH)1,99F0,01. Na allanitu bylo provedeno celkem 7 analýz, které odpovídají allanitu-(Ce) s průměrným složením {Ca1,19Mn2+0,13Y0,07La0,09Ce0,23Nd0,11Gd0,02Th0,10}{Mg0,02Mn2+0,02Fe2+0,83Al1,87Fe3+0,20Ti0,07} (Si2,01O7)(SiO4){O0,86F0,14}{O0,02(OH)0,98}. Zrna allanitu-(Ce) jsou lemována či zcela zatlačována blíže nespecifikovanou směsí minerálů s Th a Ce.
Světle zelenkavý datolit v křemenu s hastingsitem z kamenolomu Vlastějovice; květen 2021. Foto T. Kadlec
Světle zelenkavý datolit s apofylitem v pegmatitu z kamenolomu Vlastějovice; rozměry vzorku: 11,5 × 5 cm. Foto T. Kadlec
Světle zelenkavý datolit s apofylitem a hastingsitem v pegmatitu z kamenolomu Vlastějovice; rozměry vzorku: 11 × 9 cm. Foto T. Kadlec
Křídově bílý apofylit v pegmatitu z kamenolomu Vlastějovice; rozměry vzorku: 15 × 11 cm. Foto T. Kadlec
Diskuse
Nález analcimu a laumontitu ze skupiny zeolitů v pegmatitu u Měchonic je prvním jejich doloženým výskytem pro Vlastějovice a okolí. Ve vlastějovických lomech zatím nebyl analcim a laumontit či jiný minerál ze skupiny zeolitů nalezen. Nepublikovaný je nález laumontitu na puklinách almandin - sillimanitického pegmatitu Březina vzdáleného 1,2 km jihozápadně od Vlastějovic.
Pro popisovaný pegmatit s datolitem z vlastějovického lomu lze zjednodušeně stanovit sukcesi studované mineralizace takto: datolit – prehnit – apofylit – chlorit – kalcit a pro pegmatit u Měchonic: analcim – prehnit – laumontit – apofylit – chlorit – kalcit. Tmavě hnědý titanit, alterovaný allanit-(Ce) a černý amfibol zarůstající do prehnitu a apofylitu v tomto pegmatitu vznikly pravděpodobně již během kontaminace pegmatitové taveniny okolním skarnem a s mladší hydrotermální mineralizací nesouvisejí. Podobný příklad zmiňuje Kadlec (2017a) z pegmatitů v lomu Vlastějovice – Magdaléna.
Hydrotermální mineralizace v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny poukazuje na poměrně složitý vývoj pegmatitové taveniny a pegmatitů jako takových. Pro představu a pochopení je nutno si vyčlenit tyto stádia vývoje, a to 1) krystalizace pegmatitu z taveniny a vznik primárních minerálů, 2) kontaminace pegmatitové taveniny skarny za vzniku novotvořených minerálů či změny chemismu primárních minerálů, 3) hydrotermální alterace primárních či v rámci kontaminace novotvořených minerálů, 4) zatlačování alteracemi vzniklých minerálů a 5) chemické zvětrávání. Na základě pozorování lze konstatovat, že projevy kontaminace jsou podstatně starší než hydrotermální alterace minerálů uváděných pegmatitů.
Popisovaná mineralizace se nápadně vyskytuje hlavně v okrajových a připovrchových partiích skarnových těles. Lze také sledovat, že je přednostně vázaná na pegmatity, které obsahují větší množství často záhnědového křemene a velké polohy světle růžových až masově červených K-živců. V některých případech je v těchto pegmatitech hojný tmavě zelený epidot; světle až tmavě fialový fluorit vzniklý kontaminací prakticky chybí.
Podobné mineralizace pochází i z jiných českých lokalit, kde pegmatity pronikají skarny. Z Líšné u Nového Města na Moravě uvádějí Slavík (1951) a později Čech et al. (1981) silnou prehnitizaci pegmatitových žil (prehnit, apofylit, laumontit, kalcit). Houzar (2000) zmiňuje ze skarnů u Rešic na západní Moravě z pegmatitů nazelenale bílé tabulky prehnitu s kalcitem. Z kontaminovaného pegmatitu u Domanínku nedaleko Bystřice nad Pernštějnem popisuje Čermák (2013) lokální prehnitizaci v místech kontaktu hydrotermálních žil s pegmatitem. Ze skarnu u Vevčic u Jevišovic zmiňuje Houzar et al. (2014) z kontaminovaného pegmatitu alterované plagioklasy, které zatlačuje směs prehnitu a klinozoisitu. V dutinách kontaminovaných pegmatitů ze skarnu u Malešova na Kutnohorsku pocházejí krystalované ukázky prehnitu a apofylitu (Vtělenský 1958).
Závěr a poděkování
Ve vlastějovických lomech a jejich blízkém okolí nejsou mineralizace vzniklé hydrotermální alterací pegmatitů nikterak vzácné. V rámci České republiky jsou však tyto asociace minerálů v pegmatitech poměrně neobvyklé. Zajímavostí je to, že se jinde v České republice v hydrotermálně alterovaných skarny kontaminovaných pegmatitech datolit či analcim v asociaci s prehnitem, apofylitem nebo laumontitem nevyskytuje.
Popisované nálezy jen podtrhují výjimečný význam Vlastějovic, jakožto lokality kontaminovaných pegmatitů a dalších, se skarny spojených mineralizací. Nasvědčuje tomu také bezmála 150 druhů minerálů, které jsou doposud z lokality známé a jejichž počet se neustále rozrůstá.
Holý vrch u Vlastějovic je činným kamenolomem, do kterého je přísně zakázáno vstupovat a volně se pohybovat. V případě zájmu o nalezené minerály pegmatitů pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Další informace o vlastějovických minerálech včetně dalších článků a fotografií naleznete také na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Rád bych poděkoval prof. M. Novákovi za společnou návštěvu lokality u Měchonic, L. Vrtiškovi a Z. Dolníčkovi za WDS a RTG analýzy minerálů, J. Váchovi za pomoc při přepočtech chemických analýz minerálů a M. Trajerovi za pomoc při odebírání vzorků a fotodokumentaci na pegmatitu u Měchonic.
Použitá literatura
Ackerman L. (2004): Pegmatity ve Vlastějovicích, Diplomová práce, PřF UK Praha, 142 s.
Ackerman L., Zachariáš J., Pudilová M. (2006): P-T and fluid evolution of baren and lithium pegmatites from Vlastějovice, Bohemian Massif, Czech Republic, Int J Earth Sci, Springer.
Čech F. (1985): Mineralogie žulových pegmatitů české části Českého Masívu. – MS. dokt. rig. práce, PřF UK Praha.
Čech F., Staněk J., Dávidova Š. (1981): Minerály pegmatitů. – In: Bernard, J. H. (ed.) Mineralogie Československa. Academia. 98-184. Praha.
Čermák J. (2013): Minerální asociace pegmatitu z Domaníku u Bystřice nad Pernštejnem. – Bakalářská práce, PřF MU Brno.
Čujan J. (1966): Nález velkých krystalů záhnědy na skarnovém ložisku ve Vlastějovicích szs. od Ledče nad Sázavou, Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd., 135, 232-233.
Goliáš V. (2002): Thoriová mineralizace Českého Masívu. – Doktorská práce, PřF UK Praha.
Houzar S. (2000): Minerály skarnu v Rešicích na západní Moravě. – Minerál, 8, 4, 326-328, Brno.
Houzar S., Šmerda J., Buriánek D. (2014): Nový výskyt skarnu v Gföhlské jednotce u Vevčiv u Jevišovic: minerální asociace skarnu a kontaminovaných amfibolických pegmatitů. – Geol. Výzk. Mor. Slez., 21, 1-2, Brno.
Kadlec T. (2005): Kontaminace granitických pegmatitů se zaměřením na pegmatity pronikající skarnová tělesa, Bakalářská práce, PřF MU Brno, 33 stran.
Kadlec T. (2007a): Datolit z Vlastějovic. – Minerál, 13, 6, 505-507, České Budějovice.
Kadlec T. (2007b): Turmalín jako indikátor stupně kontaminace granitických pegmatitů z okolí Vlastějovic nad Sázavou, Diplomová práce, PřF MU Brno, 79 stran.
Kadlec T. (2009a): Pegmatity Vlastějovic. – Minerál, 15, 6, 467-479, České Budějovice.
Kadlec T. (2009b): Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikající Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace), Rigorózní práce, PřF MU Brno, 95 stran.
Kadlec T. (2012): Nový nález velkých krystalů datolitu ve Vlastějovicích. – Minerál, 18, 3, 203-205, České Budějovice.
Kadlec T. (2013): Hydrotermálně alterovaný pegmatit s opálem z Vlastějovic. – Minerál, 19, 3, 203-204, České Budějovice.
Kadlec T. (2017a): Hydrotermální mineralizace v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny z kamenolomu Vlastějovice v Posázaví. - Minerál, 23, 6, 515-524, České Budějovice.
Kadlec T. (2017b): Výskyty granátů ve Vlastějovicích. – Minerál, 25, 3, 344-352, České Budějovice.
Mrázek Z., Vrána S. (1984): Highly aluminian titanite from plagioklase-fluorite pegmatite in skarn at Vlastějovice, Czechoslovakia, N. Jb. Min. Mh., S, 251-256.
Novák M. (2005): Granitické pegmatity Českého masivu (Česká republika); mineralogická, geochemická a regionální klasifikace a geologický význam. Acta Mus. Moraviae, Sci. Geol., 90, 96 s.
Novák M. (2007): Contamination in granitit pegmatites; Examples from the Moldanubicum, Czech Republic. Granitit Pegmatites: The State of the Art – International Symposium. Porto, Portugal.
Novák M., Hyršl J. (1992): Vlastějovice near Zruč nad Sázavou, pegmatites with fluorite penetrating skarn. In.: Lepidolite 200, field trip guidebook, Nové Město na Moravě, 33-37.
Novák M., Povondra P. (1995): Elbaite pegmatites in the Moldanubicum: A new subtype of the rare-element class, Mineral. Petrol., 55, 159-176.
Tvrdý J. (2000): Fluorapofylit z Vlastějovic. – Bull. min. - petr. odd. Nár. muz., 8, 265-266, Praha.
Rezek K., Kryst P. (1985): Předběžná zpráva o výskytu nerostů U-Th, Ti-Zr a Nb-Ta v pegmatitu na Holém vrchu u Vlastějovic, zsz. od Ledče nad Sázavou, Čas. Miner. Geol., 30, 434.
Selway, J. B. (1999): Compositional evolution of tourmaline in granitic pegmatites, PhD. Thesis, University of Manitoba, Canada.
Selway J. B., Novák M., Černý P., Hawthrone F.C. (1999): Compositional evolution of tourmaline in lepidolite-subtype pegmatites, Eur. J. Mineral., 11, 569-584.
Slavík F. (1951): Skarn a jeho resorpce pegmatitem-aplitem u Dolní Lišné na Novoměstsku. – Sbor. Ústř. úst. geol., 18, 573-579. Praha
Staněk J., Schnorrer G. (1993): Phenakit und Buergerit aus dem Skarnsteinbruch Vlastějovice bei Zruč nad Sázavou in Böhmen, Aufschluss, 44, 161-164.
Vavřín I. (1960): Pegmatity na magdalenském skarnovém ložisku, Diplomová práce, PřF UK Praha.
Vavřín I. (1962): Pegmatity magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, Sbor. Nár. Muz. (Praha), Ř. B, 18, 89-105.
Vtělenský J. (1958): Prehnit, apatit, sfen a zirkon ze skarnu v Malešově u Kutné Hory. – Časopis pro mineralogii a geologii, 3, 363.Praha.
Žáček V. (1985): Mineralogie skarnu u Vlastějovic. – Diplomová práce, PřF UK Praha.
Žáček V., Fišera M. (2001): Prehnit – apofylitová žíla z Vlastějovic. – Bull. min. - petr. odd. Nár. muz., 9, 316-318, Praha.
Žáček V., Novák M., Raimboult L., Zachariáš J., Ackerman L. (2003): Locality No. 8: Vlastějovice near Ledeč nad Sázavou. Fe-skarn, barren fluorite pegmatite. Minerals of interest: garnet (F, OH), hastingsite (F), titanite (F, OH), fluorite. – International symposium on light elements in rock forming minerals LERM 2003, Nové Město na Moravě, June 2003, Field trip guidebook (Novák, M. ed.): 61-70.