Kadlec T., Vrtiška L. (2021): Nález krystalů tetraedritu-(Zn) s tennantitem-(Zn) v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.
Tetraedrit–(Zn) s chemismem Cu6(Cu4Zn2)Sb4S12S se řadí mezi komplexní sulfidy tetraedritové série tetraedritové skupiny, do které patří celkem 6 koncových členů, které jsou schváleny Mezinárodní mineralogickou asociací (Fe, Zn, Hg) nebo čekají na své schválení (Cd, Cu, Mn) (Miywaki et al. 2019, Biagioni et al. 2020). Jeho typovou lokalitou je Huffman Township v Ontariu v Kanadě a zároveň Horhausen v Německu. Název tetraedritu odvodil Haidinger v roce 1845 podle typických krystalů ve tvaru tetraedru neboli čtyřstěnu. V rámci České republiky je tetraedrit–(Zn) méně běžným minerálem. Velebil et al. (2016) uvádí zinkem bohatý tetraedrit např. z Příbrami, Obecnice, Mníšku pod Brdy – Fe-ložisko Skalka nebo Stříbrné Skalice – rudní revír.
Tennantit-(Zn) s ideálním vzorcem Cu6(Cu4Zn2)As4S12S, patří stejně jako tetraedrit-(Zn) do tetraedritové skupiny a je součástí tennantitové série spolu s dalšími koncovými členy (Fe a Hg) a teoretickým členem (Cu) (Biagioni et al. 2020). Tennantity tvoří s tetraedrity směsnou řadu a často se střídají jako jednotlivé zóny v rámci jednoho krystalu. V České republice se tennantit-(Zn) vyskytoval např. na Cínovci (Pauliš et al. 2008), Moldavě (Novák a Jansa 1981), Krupce a v Michalových Horách (Pauliš 1990), ve Zvěstově (Velebil et al. 2016), v Horním Městě u Rýmařova (Fojt et. al. 2007), ve Zlatých Horách (Rezek et al. 1988), v Horním Slavkově aj. Nově byl zjištěn na lokalitě Jedová jáma u Vejprt (Pauliš et al. 2020a).
Nálezy tetraedritu na haldách rudního revíru v okolí Stříbrné Skalice
Bernard (1961, 1965) uvádí z hald tmavě šedý zrnitý tetraedrit tvořící izometrická až 1 cm velká zrna a vzácné mírně korodované krystaly z barytových žil, na kterých asociuje s galenitem a sfaleritem a obsahuje až 1–5 hm. % stříbra a 5 hm. % arzenu. Velebil et al. (2016) analyzovali 2 mm velké zrno tetraedritu lemované galenitem a zarostlé v křemenu s barytem z haldy štoly V rokli. Empirický vzorek tetraedritu stanovili na (Cu5.82Ag0.18)Σ6.00 [Cu3.96 (Zn1.67 Fe0.21 Hg0.02 Cd0.02) Σ1.92]Σ5.88 (Sb3.29 As0.81)Σ4.10 S12.76, což odpovídá podle nové klasifikace (Biagioni et al. 2020) tetraedritu-(Zn) s průměrným obsahem stříbra 1,19 hm. % a 6,5 hm. % zinku. Bernard (1965) i Velebil et al. (2016) poukazují na fakt, že mohl tetraedrit na tomto ložisku sloužit vedle galenitu jako ekonomický nositel stříbra a byl selektivně těžen. Pauliš et al. (2020b) zmiňují běžný tetraedrit z hald za domem čp. 111.
Pohled na kamenolom od severozápadu s vyznačeným místem nálezu tetraedritu (žlutá šipka). Foto T. Kadlec
Nové nálezy tetraedritu s tennantitem v kamenolomu Stříbrná Skalice
Kadlec a Malý (2019) uvádějí zastižení jižního okraje rudního revíru v kamenolomu Stříbrná Skalice, kde se vyskytlo sulfidické zrudnění (chalkopyrit, pyrit, sfalerit, galenit). Stejní autoři zmiňují z konce srpna 2020 nález až 3 × 1 × 1 cm velkých drobně až středně zrnitých nepravidelných agregátů tetraedritu srůstající s pyritem na křemen – karbonátových žilkách pronikajících alterovaný diorit na severovýchodní stěně 4. patra (Kadlec a Malý 2020).
Nový výskyt byl vázán na mohutnou tektonickou poruchu, která byla zastižena těžbou na několika patrech v sv. části lomu. Měla směr SSZ-JJV, byla téměř vertikální místy mírně ukloněná k Z a mocnost kolísající od 0,5 do 1,5 m. Tvořena byla silně alterovaným dioritem šedobílé až světlé šedozelené barvy. Místy měla hornina až jílovitý charakter a byla značně rozpadavá. Rozrušený diorit byl v poruše pronikán mnoha křemennými a karbonátovými žilkami, tvořící nepravidelné sítivo. Hojné byly drúzovité dutiny s krystaly kalcitu, ankeritu a křemene. Při patě severovýchodní stěny 4. patra (počítáno shora) byl autorem nalezen soubor několika drobných do 1 cm mocných křemenných žilek, na které bylo vázané hojné sulfidické zrudnění. Přesné určení směru a uložení žilek ve vztahu k tektonické poruše nebylo možné provézt, protože bylo zrudnění zastiženo pouze ve volných balvanech ve zbytcích odstřelu.
Tetraedrit-(Zn) a chalkopyrit, rozměry vzorku: 11 × 8,5 cm, kamenolom Stříbrná Skalice. Foto T. Kadlec
Tetraedrit–(Zn) byl zrnitý místy až celistvý a na čerstvém nerovném lomu kovově lesklý. Byl ocelově šedý, ojediněle s pestrými náběhovými barvami. Jeho ploché nepravidelné agregáty o velikosti až 4 × 4 cm obrůstaly chalkopyrit. V dutinách tvořil 2 vzácně až 4 mm velké tetraedrické krystaly, které občas tvořily penetrační srůsty a narůstaly na křemen. Krystaly tetraedritu byly podrobeny analýze chemického složení na elektronové mikrosondě v laboratořích Národního muzea v Praze – Horních Počernicích. Touto metodou byly v krystalu tetraedritu-(Zn) zjištěny nepříliš ostře omezené zóny tvořené tennantitem-(Zn). Empirický vzorec tetraedritu-(Zn) byl na základě průměru 28 analýz stanoven jako (Ag0.02Cu5.98) Σ6.00[Cu4.18(Zn1.82Fe0.16Hg0.01)]Σ6.17(Sb3.12As0.79) Σ3.91S12.91. Pro tennantit-(Zn) byl stanoven empirický vzorec (průměr 11 analýz) (Ag0.01Cu5.99) Σ6.00[Cu4.21(Zn1.55Fe0.42Hg0.01Cd0.01)]Σ6.20(As2.32Sb1.62) Σ3.94S12.86.
Tetraedrit-(Zn) a chalkopyrit, šířka záběru 6 cm, kamenolom Stříbrná Skalice. Foto T. Kadlec
Chalkopyrit byl celistvý a na lasturnatém lomu měl sytě mosaznou až zlatě žlutou barvu, která místy nabíhala do modra až fialova. Tvořil několik cm velké agregáty, které blízce asociovaly s tetraedritem. Vzácně tvořil drobné sfenoidické krystaly, které vytvářely epitaktické srůsty na povrchu krystalů tetraedritu. Místy byl hojný světle mosazně žlutý pyrit, který tvořil hlavně drobné krystalky ve tvaru krychle, kubooktaedru či pentagonálního dodekaedru (=pyritotvar) o velikosti do 2 mm. Na výplni žilek zcela dominoval bělavý až šedobílý křemen, který tvořil v tenkých dutinkách drobné krystalky. Karbonáty byly všeobecně málo běžné. Ankerit tvořil až 3 mm velké světle béžové klencovité krystaly nebo nepravidelné štěpné agregáty společně s bělavým kalcitem. Ojedinělý byl také lehce narůžovělý baryt v tabulkovitých krystalech seskupených do radiálně paprsčitých útvarů o velikosti do 2 cm. Dutiny byly místy vyplněny křídově bílým perleťově lesklým jemně zrnitým minerálem typu kaolinit, ze kterého bylo možno krystaly tetraedritu-(Zn), křemene a ankeritu lehce vymýt.
Krystaly tetraedritu-(Zn) o velikosti 3 mm na křemenu, kamenolom Stříbrná Skalice. Foto T. Kadlec
Krystaly tetraedritu-(Zn) na křemenu, kamenolom Stříbrná Skalice. Šířka záběru 4 mm. Foto L. Vrtiška
Srostlice kubooktaedrických krystalů pyritu na ankeritu, kamenolom Stříbrná Skalice. Šířka záběru 4 mm, sběr M. Šedina. Foto L. Vrtiška
Obrázek krystalu tetraedritu-(Zn) (světlejší zóny) s tmavšími zónami tvořenými tennantitem-(Zn) z elektronové mikrosondy. Šířka záběru 1 mm. BSE foto Z. Dolníček.
Závěr a poděkování
V průběhu září a října 2020 se tetraedrit–(Zn) vyskytl nově v kamenolomu v poměrně velkém množství a krystalických ukázkách, jejichž kvalita je výjimečná i v rámci rudního revíru táhnoucího se od Kostelních Střimelic přes Hradové Střimelice do jižního a jihovýchodního okolí Stříbrné Skalice.
V rámci popisovaného výskytu byly identifikovány tyto minerály: ankerit, baryt, chalkopyrit, kalcit, křemen, pyrit, tennantit-(Zn) a tetraedrit-(Zn).
Lokalita je činným kamenolomem, do kterého je přísně zakázáno vstupovat a volně se pohybovat. V případě zájmu o nalezené sulfidické zrudnění pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Další informace o lokalitě včetně dalších článků a fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Autoři by rádi poděkovali M. Šedinovi za informace ohledně výskytu sulfidů v kamenolomu, M. Malému za pomoc při odběru vzorků a Z. Dolníčkovi za WDS analýzy a BSE fotografii.
Pohled na místo nálezu. Foto T. Kadlec
Hojné žilky tetraedritu s chalkopyritem. Foto T. Kadlec
Bohatá ukázka tetraedritu-(Zn) s chalkopyritem. Foto T. Kadlec
Bohatá ukázka tetraedritu-(Zn) s chalkopyritem. Foto T. Kadlec
Literatura
Bernard J. H. (1961): Mineralogie a geochemie rudních žil v okolí Stříbrné Skalice a Hradových Střimelic. Výroční zpráva úkolu III/14 za rok 1960. – MS Geofond Praha, P 12174/5.
Bernard J. H. (1965): Mineralogie polymetalických rudních žil ve Stříbrné Skalici a Hradových Střimelicích. - Sbor. geol. Věd, Technol. Geochem., 5, 183-209.
Biagioni C., George L., Cook N. J., Makovicky E., Moëlo Y., Pasero M., Sejkora J., Stanley Ch. J., Welch M., D., Bosi F. (2020): The tetrahedrite group: Nomenclature and classification. – Amer. Mineralog., 105, 109-122.
Fojt B., Dolníček Z., Hoffman V., Škoda R., Trdlička Z., Zeman J. (2007): Paragenetická charakteristika ložisek Zn-Pb rud v širším okolí Horního Města u Rýmařova (Nízký Jeseník). - Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 92, 3-57.
Haidinger, W. (1845): Zweite Klasse: Geogenide. XIV. Ordnung, Glanze, I. Dystomglanz, Tetraedrit. In: Handbuch der Bestimmenden Mineralogie, Bei Braumüller and Seidel, Wien, 563–570.
Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 27, 6, 483-493.
Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. – Minerál, 28, 6.
Miyawaki R., Hatert F., Pasero M., Mills S. J. (2019): New minerals and nomenclature modifications approved in 2019, CNMNC Newsletter No. 49. – Eur. J. Mineral., 31, 653–658.
Novák F., Jansa J. (1981): Minerogenetický výzkum fluoritových ložisek Moldava a Harrachov. - Inf. Zpr. Nerostné Suroviny, 3, 1-88. Kutná Hora.
Pauliš P. (1990): Tennantit z Měděnce a Michalových Hor. - Věst. Ústř. Úst. geol., 65, 5, 353-357.
Pauliš P., Dolníček Z., Gramblička R., Pour O. (2020a): Neobvyklá žilná Cu-Zn-Ag-Pb-As-Sb-Se-Sn-Bi mineralizace z Jedové jámy u Vejprt v Krušných horách (Česká republika). - Bull. Mineral. Petrolog., 28, 2, 385-405.
Pauliš P., Kadlec T., Malý M., Pour O. (2020b): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. – Minerál, 28, 4.
Pauliš P., Novák F., Koťátko L., Jonáš J., Dvořák Z., Ševců J. (2008): Nové výskyty nerostů na Sn-W ložisku Cínovec. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 16/1, 113-117.
Rezek K., Reif J., Brhel P. (1988): Tennantit z ložiska Zlaté Hory - západ. - Čas. Slez. Mus., A, 37, 2, 65-68.
Velebil D., Macek I., Soumar J. (2016): Příspěvek k poznání chemismu tetraedritů z českých lokalit: Příbram, Obecnice, Zvěstov, Mníšek pod Brdy, Ratibořské Hory, Stará Vožice, Jáchymov, Kutná Hora a Stříbrná Skalice. – Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 24, 1, 132-143.