Minerály České republiky

Kadlec T. (2024): Bismutinit a galenobismutinit z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 337-340. České Budědjovice.

Vlastějovické lomy Holý vrch a Magdaléna provozované firmou Silnice Čáslav a.s. jsou v rámci českých činných kamenolomů unikátní lokalitou, ze které je popsáno bezmála 150 druhů minerálů. Pětipatrový lom Holý vrch se rozkládá asi 500 m sv. a dvoupatrový lom Magdaléna 1 km sv. od obce Vlastějovice a po geologické stránce spadají do pestré skupiny moldanubické oblasti tvořené především skarny, ortorulami a menšími výskyty mramorů, erlanů a amfibolitů. Jednotvárnou skupinu reprezentují dvojslídné a sillimanitické pararuly.

Minerály bismutu a/nebo olova jsou ve vlastějovických lomech velmi vzácné až raritní a doposud jsou známé pouze jako mikroskopická zrna či krystaly z pegmatitů pronikajících skarny nebo epigenetických žil antimonového zrudnění ve skarnech a ortorulách. Mikroskopický bismutinit Bi₂S₃ identifikoval Goliáš (2002) v blízkosti metamiktního thoritu spolu s ryzím bismutem, uraninitem a pyrhotinem v kontaminovaném pegmatitu ze skarnů na 6. patře dolu na magdalénském ložisku. Galenit PbS se vyskytl jako vzácná mikroskopická akcesorie zarůstající do křemenu spolu s pyritem v turmalínovém pegmatitu na východní stěně 5. patra lomu na Holém vrchu (Novák a kol. 2013). Bismutem bohatý pyrochlor byl zjištěn v blokových živcích doposud jediného lithného pegmatitu z Vlastějovic, který byl zastižen těžbou na 3. lomové etáži Holého vrchu v roce 1982 (Novák a Černý 1998). Brabec (2002) uvádí, z žil s antimonovou mineralizací, jamesonit Pb₄FeSb₆S₁₄ v podobě tence jehličkovitých mikroskopických krystalků. Z podobného nálezu, jímž se zabývá tato zpráva, pocházejí dle ústního sdělení Dr. Šreina další minerály Bi nebo Pb (andorit AgPbSb₃S₆, matildit AgBiS₂ a shadlunit (Pb,Cd)(Fe,Cu)₈S₈). Je však potřeba získat další analytická data, která by tyto vzácné minerály z lokality ověřila.

Předložená zpráva informuje o nálezu sfaleritového zrudnění v granátickém skarnu ve vlastějovickém lomu Holý vrch v roce 2008, které bylo v polovině roku 2017 mikroskopicky studováno na elektronové mikrosondě Cameca SX 100 v Laboratoři elektronové mikroskopie a mikroanalýzy na spojeném pracovišti ÚGV MU a ČGS v Brně. Byl identifikován bismutinit a galenobismutinit, který představuje pro lokalitu nový minerál.

Lom Holý vrch, stav červen 2008; žlutá šipka vyznačuje místo nálezu Bi-mineralizace. Foto: T. Kadlec

Popis a mineralogie nálezu

V polovině června roku 2008 proběhl clonový odstřel jv. stěna 5. patra na Holém vrchu, který poskytl velké množství ukázek sfaleritového zrudnění. Masivní tmavě zelený až černozelený drobně zrnitý granát-pyroxenový skarn obsahoval až 20 cm velké zrnité agregáty černého až hnědočerného sfaleritu, těsně prorůstajícího skarnovými silikáty a doprovázený karbonátovými žilami. Velikost jednotlivých štěpných zrn vysoce kovově lesklého sfaleritu se pohybovala kolem 10 mm. Průměrný empirický vzorec studovaného sfaleritu je (Zn_0,789Fe_0,204Cd_0,005Mn_0,002)_Ʃ1,000S. Poměrně vysoké obsahy Fe jsou pro vlastějovické sfalerity typické; Litochleb et al. (1995) uvádí obsahy Fe až 0,23 apfu. Hojný byl světle oranžový granát, jehož chemismus odpovídal grosuláru s vysokým podílem andraditové komponenty (až 0,88 apfu Fe ve strukturní pozici Z). Grosulár zarůstal jak do sfaleritu v podobě nepravidelných zrn o průměru do 1 cm nebo do kalcitu, ve kterém tvořil automorfně omezené krystalky o velikosti do 2 mm. Některé grosuláry jsou po okrajích zatlačovány epidotem místy s nahromaděnými prvky vzácných zemin (REE). V asociaci se sfaleritem se vyskytoval drobný chalkopyrit, pyrhotin a pyrit, které nejčastěji vyplňovaly trhliny ve sfaleritu. Pyrit tvořil vzácně 1 mm velké kubické krystalky. Sfaleritovým skarnem pronikaly 2-6 cm mocné žíly hrubě štěpného bělavého kalcitu, který uzavíral starší sulfidy včetně sfaleritu a grosulár. Ojedinělé byly drobné tence lupenité až radiálně uspořádané agregáty chloritu.

Sfalerit s grosulárem (horní část vzorku) a žilným kalcitem, výskyt Bi-mineralizace, Vlastějovice 2008; rozměry vzorku: 18 × 13 cm. Foto: T. Kadlec

BSE snímek grosuláru s Bi-mineralizací a chloritu. Foto: P. Gadas

Do grosuláru a kalcitu zarůstaly mikroskopické agregáty bismutinitu a galenobismutinitu. Bismutinit tvořil v grosuláru tenké žilky a měl chemismus Bi_2,03(S_2,99Se_0,01). V hrubě štěpném kalcitu byl nalezen 1 mm velký tlustě sloupcovitý cínově bílý krystal bismutinitu, který měl kolem sebe na puklinách kalcitu světle žluté produkty své alterace (kettnerit, bismutit?). Galenobismutinit se vyskytoval jako tence jehlicovité krystalky o délce do 100 µm zarůstající do kalcitu nebo nepravidelné agregáty v grosuláru. Průměrný empirický vzorec galenobismutinitu je Pb_1,17Bi_1,88(S_3,98Se_0,02). V případě sulfidu Pb a Bi se může jednat o platynit, což je jemně prorůstající se směs galenitu (PbS) a laitakaritu (Bi₄(Se,S)₃).

BSE snímek Bi-mineralizace v grosuláru s pyrhotinem v kalcitu. Foto: P. Gadas

Závěr a poděkování

Popisovaný nález sfaleritu s Bi-mineralizací jen podtrhuje mineralogickou, petrologickou ale i geochemickou pestrost skarnového ložiska u Vlastějovic. Ze sbírky autora budou vytipovány další ukázky sfaleritového zrudnění, které budou mikroskopicky analyzovány. Je velká pravděpodobnost, že se v dané asociaci vyskytují i další vzácné a pro lokalitu nové fáze především sulfosolí.

Holý vrch a Magdaléna u Vlastějovic jsou činnými kamenolomy, do kterých je přísně zakázáno vstupovat a volně se pohybovat bez předchozí domluvy s vedením provozovny. Informace o vlastějovických minerálech včetně dalších článků a fotografií naleznete také na internetových stránkách www.mineralogist.cz.

Poděkování patří Mgr. Petru Gadasovi, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty MU v Brně, který provedl mikroskopické studium vybraných minerálů a přepočet analýzy bismutinitu a galenobismutinitu.     

Literatura

Goliáš V. (2002): Thoriová mineralizace Českého Masívu. – MS, dokt. práce, PřF UK Praha.

Litochleb J., Šrein V., Černý P. (1995): Nález železem bohatého sfaleritu ve skarnu na Holém vrchu ve Vlastějovicích u Zruče nad Sázavou. - Bull. mineral.-petrolog., Odd. Nár. Muz., 3, Praha, s. 237.

Novák M., Černý, P. (1998): Niobium-tantalum oxide minerals from complex pegmatites in the Moldanubicum, Czech republic; Primary versus secondary compositional trends. – Canad. Mineralogist, 36, s. 659-672.

Novák M., Kadlec T., Gadas P. (2013): Geological position, mineral assemblages and contamination of granitic pegmatites in the Moldanubian Zone, Czech Republic; example trom the Vlastějovice region. – Journal of Geosc., 58, 1, Praha, s. 21-47.