Kadlec T., Venclík V. (2024): Pegmatity s krystaly aduláru, křemene a fluorapatitu z Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 32, 4, 300-309. České Budějovice.
Zaniklé lomy v okolí obce Přibyslavice u Golčova Jeníkova jsou mezi mineralogy velmi dobře známé a často navštěvované. Vedle nejznámějších nálezů velkých krystalů granátů a fosfátových agregátů to jsou v posledních letech také nálezy různých typů dutinových pegmatitových žil a jejich minerálů. Pegmatity se koncentrují především v místní muskovit-turmalinické ortorule nebo muskovitickém granitu. Jen ojediněle byly pegmatity nalezeny mimo tyto horniny v biotit-muskovitické pararule; lithný pegmatit Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b).
Tato zpráva pojednává o nálezu dvou dutinových pegmatitů Přibyslavice Peg IV a LiPeg V v lomu č. 4 z května 2020 a pegmatitu Přibyslavice Peg VI nad Vaňkátovým lomem č. 1 z února 2023 a navazuje tak na rozsáhlý a stále probíhající mineralogický průzkum autorů v blízkém okolí Přibyslavic. Doposud z jejich nových nálezů publikovali v časopisu Minerál pegmatit s fialovými krystaly fluorapatitu označený jako Přibyslavice LiPeg III (Kadlec a Venclík 2020), unikátní dutinový lithný pegmatit s velkými krystaly křemene, elbaitem a lepidolitem pojmenovaný jako Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b) a nález rutilu a asociace ilmenitu s titanitem na kontaktu amfibolitu s ortorulou z Vaňkátova lomu č. 1 (Kadlec a Venclík 2023a). Do budoucna plánují autoři publikovat z oblasti Přibyslavic nález nového pegmatitu s unikátními výskyty vzácných fosfátů.
Živce a slídy byly klasifikovány za pomoci práškové rentgenové difrakce na přístroji Bruker D8 Advance v laboratořích Národního muzea v Praze Horních Počernicích na základě porovnání hlavních difrakčních linií s daty uvedenými v databázi. Ostatní minerály byly identifikovány podle tvarů krystalů, barvy a pro jednotlivé minerály typických znaků.
Mapka se zaniklými lomy č. 1 až 6 u Přibyslavic; popisované nálezy jsou označeny žlutě: A – pegmatit Přibyslavice Peg IV, C – pegmatit Přibyslavice LiPeg V a D – pegmatit Přibyslavice Peg VI. Upraveno podle Procházka et al. (1979)
Dobývání krystalů křemene z pegmatitu dne 31.5.2020 na jv. stěně lomu č. 4; A – pegmatit Přibyslavice Peg IV s adulárem, B – frakcionovaný pegmatit (Povondra et al. 1987), C – pegmatit Přibyslavice LiPeg V s krystaly křemene. Foto: T. Kadlec
Mineralogie lomu č. 4
Lom o rozměrech přibližně 40 × 25 m a výšce stěny 5 m se rozkládá asi 400 m sv. od Přibyslavic a 650 m z. od Tisé skály a je založen v muskovitickém granitu (Breiter et al. 2005), který proniká místní dvojslídné ortoruly. Jemnozrnný muskovitický granit se skládá z křemenu, ortoklasu, albitu a muskovitu. Almandin se v granitu vyskytuje v nodulích o velikosti do 2 cm, černý turmalín (skoryl, foitit) a biotit s chloritem jsou poměrně vzácné. Z akcesorických minerálů je z granitu uváděn jemně vláknitý šedobílý sillimanit v nodulích do 1 cm velkých, do kterých často zarůstá šedomodrý až blankytně modrý jehlicovitý dumorthierit, medově žlutý až oranžový staurolit, kasiterit, tmavě zelený gahnit v zrnech o velikosti do 1 mm nebo manganem bohatý siderit (Povondra et al. 1987, Prachař et al. 1983). Vzácný je nigerit, který tvoří až 4 × 4 × 1 mm velké tmavě hnědé pseudohexagonální krystaly (Čech et al. 1978) nebo až 5 cm velké zrnité agregáty grafitu.
Granit je pronikán na jihovýchodní stěně lomu strmou žílou frakcionovaného pegmatitu, ze kterého je popsán živec, albit, křemen, muskovit, turmalín, elbait, lepidolit, amblygonit, columbit-Fe, kasiterit a löllingit (Povondra et al. 1987). Na severní stěně je zastižen drobný relikt pegmatitu s kasiteritem, columbitem a vzácnými krystaly modrého elbaitu (Kadlec 2016). Ve všech pegmatitech je jinak běžný, v přibyslavických lomech všudy přítomný, fluorapatit.
Krystaly aduláru z části porostlé albitem, pegmatit Přibyslavice Peg IV; rozměry vzorku: 4,5 × 3 cm. Foto: T. Kadlec
Světle žlutozelenkavý muskovit na paralelně srůstajících krystalech křemenu, pegmatit Přibyslavice Peg IV; rozměry vzorku: 4,5 × 3,5 cm. Foto: T. Kadlec
Srostlice krystalů aduláru na muskovitu, pegmatit Přibyslavice Peg IV; rozměry vzorku: 5 × 3,5 cm. Foto: T. Kadlec
Popis nálezů
Pegmatit Přibyslavice Peg IV
Na jihovýchodní stěně lomu byl objeven dutinový odžilek výše zmíněného frakcionovaného pegmatitu, v jehož dutinách byla nalezena zajímavá asociace minerálů. Mocnost odžilku kolísala od 3 do 8 cm. Tvar byl poměrně nepravidelný a vůči okolnímu granitu měl nevýrazně ostrý kontakt. Na stavbě odžilku se podílel především šedavý, místy až záhnědový křemen v nepravidelných zrnech o velikosti až 4 cm, světle narůžovělý hrubě štěpný ortoklas až 3 cm velký a hojný tabulkovitý perleťově lesklý muskovit. Ten tvořil značně automorfně omezené krystaly o velikosti do 2 cm. Méně běžný byl světle béžově šedý až lehce nazelenalý fluorapatit v zrnech o průměru do 5 mm. Akcesorické byly černé až 1 cm dlouhé krystaly černého turmalínu a drobounké tabulkovité krystalky columbitu. Pegmatit byl v celé mocnosti hrubě zrnitý s hojnými dutinami o rozměrech až 6 × 6 × 5 cm v centrálních partiích. Stěny dutin porůstaly až 2 cm dlouhé krystaly šedobílého křemenu, které místy paralelně srůstaly a až 1,5 cm velké narůžovělé ortoklasy. Oba porůstal drobně krystalický světle žlutozelený muskovit, který tvořil radiálně paprsčité agregáty o průměru do 3 mm.
V dutinách bylo uloženo několik volně uložených drúz tvořených z krystalů aduláru (nízkoteplotní varieta ortoklasu), albitu, křemene, muskovitu a fluorapatit. Adulár tvořil až 1,5 cm velké světle béžové krystaly, které byly matně až skelně lesklé a měly klasického tvar podle [110] a [101]. Časté byly dvojčatné srůsty. Hojnoploché krystaly albitu měly sytější barvu jak adulár, vzájemně paralelně srůstaly a dosahovaly velikosti do 1 cm. Na plochách byly místy výrazně rýhované. Krystaly křemene měly světle šedivou barvu a byly dlouze prizmatické o délce do 2 cm. Na adulár a křemen narůstal hojný muskovit. Nejčastěji byl seskupen do radiálně paprsčitých agregátů o velikosti do 2 mm a měl světle žlutozelenou barvu a matný až perleťový lesk. Fluorapatit se vyskytoval v tenkých povlacích na albitu a muskovitu. Byl bělavý až světle béžový a tvořil velmi drobné soudečkovité krystaly. Některé části drúz byly potaženy slabou vrstvou rezavého limonitu.
Světle žlutozelenkavý muskovit, pegmatit Přibyslavice Peg IV; šířka záběru: 25 mm. Foto: T. Kadlec
Krystal křemenu na ortoklasu s muskovitem, pegmatit Přibyslavice LiPeg V; rozměry vzorku: 10,5 × 8 cm. Foto: T. Kadlec
Kulovitý agregát světle růžového lepidolitu na krystalu ortoklasu s muskovitem a turmalínem, pegmatit Přibyslavice LiPeg V; rozměry vzorku: 5,5 × 4,5 cm. Foto: T. Kadlec
Pegmatit Přibyslavice LiPeg V
V blízkosti frakcionovaného pegmatitu (Povondra et al. 1987) a výše popisovaného odžilku s krystaly aduláru byl v tomtéž měsíci a roce otevřen pegmatit s krystaly křemene. Téměř kolmá žíla má směr SZ-JV a stálou mocnost přibližně 14 cm. Vůči okolnímu granitu má ostrý kontakt. Na její hrubě krystalické skladbě se podílí především světle růžový hrubě štěpný ortoklas o velikosti až 5 cm, šedivý až lehce záhnědový křemen v nepravidelných zrnech o průměru do 6 cm a drobně až středně zrnitý světle béžový albit. Velmi hojný muskovit se vyskytl ve třech odlišných formách. Nejstarší muskovit I tvoří až 6 cm velké z části automorfně omezené krystaly, které tvoří často dvojčatný srůst v ploše [001]. Má vysoký perleťový lesk a je bezbarvý nebo nahnědlý. Velké krystaly muskovitu I obvykle obrůstá mladší Li-muskovit II, který tvoří až 5 mm mocný lem složený z tabulkovitých krystalů orientovaných kolmo na muskovit I. Muskovit III je v pegmatitu hojný hlavně v dutinách. Tvoří v pegmatitu světle zelenkavé až nažloutlé agregáty o velikosti několika cm, které jsou složeny z drobných a tenkých tabulek. Na krystaly ortoklasu či křemene vzácně narůstal světle narůžovělý lepidolit, který má podobu částečně kulovitých agregátů o průměru až 4 cm. Ty jsou složeny z mírně prohnutých tabulkovitých krystalů o velikosti do 1 cm, které na sebe koncentricky narůstají. Společně s lepidolitem byly v dutinách v centrálních částech pegmatitu nalezeny až 12 cm velké krystaly světle šedého křemene, které potahuje mladší šedobílý křemen. Z dutin dále pocházejí až 3 cm veliké krystaly světle narůžovělého ortoklasu, které byly místy značně alterované. Na ortoklas či křemen nasedá drobně krystalický bělavý fluorapatit a místy silně limonitizované až 1 mm velké romboedrické tmavě rezavě zbarvené krystalky sideritu.
Poměrně vzácný je modročerný až tmavě modrý turmalín, který tvoří tlustě sloupcovité krystaly o délce až 2 cm. Některé z nich jsou na koncích zakončeny tence jehličkovitých šedomodrým turmalínem. Z dalších minerálů byl identifikován columbit v podobě drobných černých tabulkovitých krystalků zarůstajících do albitu a tmavě hnědý kasiterit v zrnech o velikosti do 3 mm.
Krystal muskovitu I obrůstaný Li-muskovitem II, pegmatit Přibyslavice LiPeg V; šířka záběru: 7 cm. Foto: T. Kadlec
Světle modrý elbait (var. indigolit), pegmatit Přibyslavice LiPeg V; šířka záběru: 17 mm. Foto: T. Kadlec
Pegmatit Přibyslavice Peg VI
Koncem února 2023 byla nalezena ve starých dobývkách kamene, situovaných přibližně 50 m západně od lomu č. 1 (tzv. Vaňkátův lom), nová pegmatitová žíla s hojnými krystaly fluorapatitu v dutinách. Jedná se o vertikálně uloženou žílu o mocnosti kolem 70 cm a směru S-J, která je povrchově odkrytá v délce 12 m, ale její skutečná délka bude výrazně delší. Pegmatit proniká dvojslídné ortoruly v blízkosti amfibolitového tělesa. Vůči okolní hornině má poměrně ostrý kontakt s nápadným nahromaděním dokonale omezených krystalů tmavě červeného almandinu o velikosti až 3 cm. Žíla nevykazuje vnitřní zonální stavbu. Jen nahodile se na její stavbě podílejí hnízda písmenkového pegmatitu a blokových K-živců o velikosti až 25 cm a v některých částech převládá křemen. Dominantní je hrubozrnný pegmatit tvořený světle růžovým až oranžovým hypautomorfně až automorfně omezeným ortoklasem o velikosti do 4 cm, nepravidelnými zrny světle šedého křemene, dlouze protažený tabulkovitými krystaly zlatavě zbarveného biotitu, až 3 cm velkými tabulkami perleťově lesklého muskovitu a hojným černým turmalínem o rozměrech až 4 × 1 cm. Akcesoricky byly v pegmatitu nelezeny několik mm velké agregáty pyritu, které byly po okrajích značně limonitizované.
V blízkosti blokových K-živců byly nalezeny drobné dutiny o rozměrech do 7 × 5 × 5 cm, které obsahovaly krystaly křemene, ortoklasu, muskovitu I a II, albitu, turmalínu a fluorapatitu. Křemen tvořil až 5 cm dlouhé tlustě prizmatické krystaly světle šedavé až záhnědové barvy. Některé z nich spolu hypoparalelně srůstaly. Světle béžové krystaly ortoklasu o velikosti do 5 cm měly skelný lesk a místy byly kostrovitě korodované. V dutinách byly pozorovány dva rozdílné typy muskovitu. Starší muskovit I se vyskytl v podobě až 2 × 1 × 1 cm velkých tlustě tabulkovitých krystalů se skelných až perleťovým leskem a světle nahnědlou barvou. Muskovit II tvořil velmi hojné až 2 mm velké kulovité agregáty s vnitřní radiálně paprsčitou stavbou. V některých dutinách byly nalezeny tlustě prizmatické krystaly tmavě hnědočerného až černého turmalínu (pravděpodobně skoryl). Podélně ryhované turmalíny byly ukončeny klencem nebo bází anebo jejich kombinací. Některé krystaly byly ukončeny tence jehlicovitým vývojem tmavě modré barvy. Na ortoklasy hypoparalelně narůstaly drobné krystaly téměř bezbarvého albitu. Fluorapatit měl světle žlutozelenou, šedozelenou, modrozelenou nebo šedavou barvu. Jeho krystaly o rozměrech až 12 × 4 mm měly prizmatický habitus, byly podélně rýhové a ukončené kombinací dipyramidy a pinakoidu. Některé krystaly byly zonálně zbarvené. V dutinách byly hojné tenké povlaky rezavě zbarveného limonitu. Velmi vzácně se vyskytly velmi drobné klencovité silně limonitizované krystalky karbonátu (pravděpodobně siderit).
Pohled na výchoz pegmatitu Peg VI s krystaly fluorapatitu nedaleko Vaňkátova lomu č. 1; stav 4.3.2023. Foto: T. Kadlec
Fluorapatit s muskovitem na ortoklasu, pegmatit Přibyslavice Peg VI; šířka záběru: 20 mm. Foto: T. Kadlec
Tmavě hnědočerný krystal skorylu na křemenu posetém radiálně paprsčitými agregáty muskovitu, pegmatit Přibyslavice Peg VI; šířka záběru: 48 mm. Foto: T. Kadlec
Závěry a shrnutí
Adulár je v pegmatitech v České republice méně běžný a představuje jednu z nejmladších fází vývoje pegmatitových těles. Je popisován například z lithného pegmatitu Nová Ves u Českého Krumlova jako pozdní fáze vývoje albit – lepidolitové jednotky, petalitového pegmatitu Jeclov u Jihlavy v podobě nažloutlých jemnozrnných výplní drobných dutin s krystaly křemene nebo komplexního pegmatitu u Vernéřova nedaleko Aše. Z přibyslavických pegmatitů jej také zmiňuje Povondra et al. (1987).
Krystaly fluorapatitu v pegmatitech a na puklinách ortorul jsou v přibyslavických lomech běžné. Až 1 cm velké světle fialové fluorapatity popsali Kadlec a Venclík (2020) z lomu č. 5. V minulosti se ve stejném lomu nacházely až 5 mm velké našedivělé fluorapatity na puklinách ortorul v asociaci s krystaly křemene a skorylu. Podle některých sdělení z téhož lomu pocházely až 3 cm velké šedobílé krystaly apatitu (např. ústní sdělení †Z. Doubek). Kadlec a Venclík (2023b) uvádějí až 5 mm velké světle fialové krystaly fluorapatitu z nového lithného pegmatitu.
S pokračující prospekcí v okolí Přibyslavic a na základě doposud publikovaných dat se stává oblast významnou lokalitou lithných pegmatitů u nás. Momentálně je ze zaniklých lomů a jejich okolí známo 5 pegmatitů s lithnou mineralizací a mnoho jich jistě ještě čeká na objevení. Z lokality je momentálně popsáno a z nových výzkumů zatím nepublikováno kolem 90 minerálních druhů, z nichž více jak polovina se vyskytuje právě v pegmatitech. V lesním prostoru kolem zaniklých lomů, v oblasti Tisé skály a na okolních zemědělských polích byly nalezeny výchozy dalších pegmatitových žil, které však jsou mineralogicky fádní a nemají vyvinuté dutiny s krystaly.
Další aktuální informace o nálezech v přibyslavických lomech také naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Možnosti sběru
V zaniklém lomu č. 4 je možné i v dnešní době nalézt v granitu modrý dumorthierit v asociaci s vláknitým sillimanitem, vzácný tmavě hnědý nigerit nebo černý grafit a v lomu č. 5 krystaly almandinu. V pegmatitech se dají při troše štěstí sbírat krystaly křemene, živců, slíd a fluorapatitu. V lomu č. 1 a jeho okolí je možné nalézt krystaly almandinu nebo na kontaktech amfibolitů s ortorulou rutil, ilmenit a titanit.
Poděkování
Rádi bychom poděkovali panu Miroslavu Šenkýři za poskytnutí vybavení pro získání vzorků minerálů a Luboši Vrtiškovi z Národního muzea v Praze za RTG analýzy slíd a živců.
Literatura
Breiter K., Novák M., Koller F., Cempírek J. (2005): Phosphorus – an omnipresent minor element in garnet of diverze textural types from leucocratic granitic rocks. – Mineralogy and Petrology, 85, 205–221.
Čech F., Novák F., Novotný J., Rieder M. (1978): Accessory nigerite in a granite from central Bohemia, Czechoslovakia. – N. Jb. Mineral., Mh., 337-346, Stuttgart.
Kadlec T., Venclík V. (2020): Nález krystalů fluorapatitu a dalších minerálů u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 28, 4, České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V. (2023a): Výskyt asociace ilmenit – titanit a rutilu z Vaňkátova lomu u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 31, České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V. (2023b): Nový dutinový lithný pegmatit z Přibyslavic u Čáslavi. – Minerál, 31, České Budějovice.
Povondra P., Pivec E., Čech F., Lang M., Novák F., Prachař I., Ulrych J. (1987): Přibyslavice peraluminous granite. – Acta Universitatis Carolinae, Geologica, 183-283.
Prachař I., Povondra P., Novák F. (1983): Manganese-rich siderite from granite at Přibyslavice near Čáslav. – Acta Universitatis Carolinae, Geologica, 13-25.
Procházka Z., Luna J., Horáková M. (1979): Přibyslavice – final report. – MS Geoindustria Praha.
Internetové zdroje
Kadlec T. (2016): Pegmatit s columbitem a kasiteritem z Přibyslavic. In: Mineralogist.cz [online]. Ledeč nad Sázavou, [cit. 2023-02-17]. Dostupné z: http://www.mineralogist.cz/