Těžba ve vlastějovickém lomu pokračuje východním a jihovýchodním směrem především na nejspodnějším patře, kde je možný sběr minerálů ve zbytcích dvou odstřelů. Současně probíhá příprava nového odstřelu.
Aktuálně lze na tomto patře sbírat u paty západní stěny růžovooranžové perleťově lesklé paprsčité agregáty apofylitu-CaF v asociaci s bílým kalcitem a drobnými krystalky pyritu. Apofylit-CaF tvoří mladší výplň středních částí drúzovitých žil kalcitu. V některých partiích kalcitové žíly s apofylitem-CaF je hojný šedohnědý opál. V těsné blízkosti tohoto nálezu je zastižen turmalínový pegmatit na kontaktu granátického skarnu a dvojslídné ortoruly. Z mineralogického hlediska pegmatitová žíla zaujme drobnými dutinami (do 5 cm) vyplněnými krystaly živců, křemene, turmalínu, pyritu a flouritu. Růžový živec tvoří až 2 cm velké dokonale omezené krystaly na které nasedá krystalický křemen var. záhněda až křišťál v dlouze prizmatických krystalech délky do 3 cm. Hojné jsou tence sloupečkovité krystaly černého turmalínu; do 5 mm délky. Nejzajímavějším minerálem dutin je fluorit. Ten tvoří až 1 cm velké téměř čiré oktaedrické krystaly.
V odstřelu u východní stěny je možné na puklinách ortorul a migmatitů sbírat bílé až světle žluté nízce klencovité krystaly kalcitu (do 1 cm) nasedající na drobně krystalický křemen. V pegmatitech geneticky spjatých s migmatity je hojný šedozelený apatit-CaF, muskovit a až 10 cm velké tlustě sloupcovité krystaly hnědočerného skoryl-dravitu.
Na jihovýchodní stěně a u paty severní stěny lze stále nalézt antimonovou mineralizaci – berthierit, antimonit, stibikonit a senarmontit.
Ve skarnech jsou stále hojné kontaminované pegmatity s fluoritem, hastingsitem, allanitem-Ce, bastnäsitem-Ce a titanitem, vzácně je v asociaci s fluoritem přítomen epidot, granát, kalcit a seladonit.
V pravé polovině jihovýchodní stěny je otevřeno těleso wollastonit – grosulárového erlanu s bílým jemně vláknitým wollastonitem, světle oranžovým grosulárem, tmavě zeleným diopsidem a vzácným flogopitem.