Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I. (2012): Ryzí síra ze štoly Sv. Antonína Paduánského u Kutné Hory. - čas. Minerál, 6, 501-502, České Budějovice.
V České republice se síra nejčastěji objevuje (v podobě žlutých povlaků a jehlicovitých krystalů) na hořících haldách uhelných dolů (Kladno, Libušín, Otvovice, Bílina, Sokolov, Bečkov, Radvanice, Ostrava, Oslavany, Žeravice, Radvanice aj.). Síra tvoří též povlaky na rašeliništích (např. Soos u Františkových Lázní). Poměrně zřídka se síra objevuje ve vápencích (Lhota u Kunštátu) nebo se vyskytuje v supergenní zóně rudních ložisek (Hůrky u Rakovníka, Nový Metternich u Mariánských Lázní, Bárov ve štěpánovském rudním revíru, Nová Bystřice v jižních Čechách) (Pauliš 2011).
Síra byla též zjištěna v hutních struskách po zpracování olověných rud ve Lhotě u Příbrami (Rüsenberg a Pauliš 1996) či v podobě žlutých práškovitých povlaků ve strusce z oblasti odvalů dolu Osel v Kutné Hoře (Králová a Šrein 2003).
Vedle strusek byl v kutnohorském rudním revíru zjištěn ojedinělý výskyt síry na středověké haldě dolu Šafary na Staročeském pásmu na Kaňku, kde síra tvořila 0,3 mm velké krystalky na sfaleritu (Pažout 2005). Nově byly velmi drobné a nenápadné krystalky síry nalezeny druhým autorem v jehličkovitých agregátech berthieritu, který pochází z haldy štoly Sv. Antonína Paduánského v Kutné Hoře. Toto klasické naleziště minerálů se nachází v údolí Vrchlice, 500 m s. od Poličan, hned za Vrbovým mlýnem, při červeně značené cestě vedoucí od Kutné Hory k Velkému rybníku. Lokalita, na které se dodnes dají sbírat zajímavé minerály (kutnohorit, berthierit, miargyrit aj.), leží na jižní větvi naučné hornické stezky (zastavení č. 6). Nejnovější informace o mineralogii této lokality podávají např. Pauliš a Kopecký (2012) nebo Sejkora et al. (2002a, b).
Ryzí síra narůstá na 1 - 4 mm dlouhé jehličkovité krystaly poměrně čerstvého, nenavětralého berthieritu. Velikost hojnoplochých žlutozelených krystalů síry, které mají vzhled fasetovaných kuliček, nepřevyšuje 1 mm (obr. 1 a 2). Obdobný výskyt drobných krystalků síry, která úzce asociuje se stébelnatým berthieritem, byl zjištěn na skarnovém ložisku Vlastějovice (Kadlec 2009). Chemické složení síry (obr. 3). bylo stanoveno energiově disperzním (EDS) mikroanalyzátorem Bruker Quantax (elektronová mikrosonda Cameca SX 100, Národní muzeum) operujícím při urychlovacím napětí 15 kV (analytik I. Jebavá).
Otázkou je geneze zdejší síry. Na základě charakteru výskytu, lze předpokládat, že nevznikla při supergenních procesech, ale že jde o produkt nejmladší fáze hydrotermálních procesů, které vytvořily zdejší žilnou výplň. Vzhledem k tomu, že popisovaná síra je velmi nenápadná, lze předpokládat, že dosud unikala pozornosti a může se na lokalitě vyskytovat ve větším množství.
Literatura:
Kadlec T. (2009): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. - Minerál, 17, 3, 220-228. České Budějovice.
Králová J., Šrein V. (2003): Ryzí síra ve strusce z Kutné Hory. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 11, 206-207.
Pauliš P. (2011): Nový přehled minerálů České republiky a jejich minerálů 1. a 2. díl. - Kuttna, Kutná Hora.
Pauliš P., Kopecký S. (2012): Minerály stříbra a jejich lokality v České republice 1. a 2. díl. – Kuttna, Kutná Hora.
Pažout R. (2005): Makroskopické ryzí prvky z rudních žil v Kutné Hoře. - Minerál, 13, 3, 163-170. Brno.
Rüsenberg K. A., Pauliš P. (1996): Umbildungen und Neubildungen in den Schlackehalden der Blei- und Silberhütte von Příbram/ČR. - Aufschluss, 47, 267-287. Heidelberg.
Sejkora J., Litochleb J., Zemek V. (2002a): Příspěvek k chemickému složení rudních minerálů jižní části kutnohorského rudního revíru. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 10, 283-289.
Sejkora J., Velebil D., Litochleb J. (2002b): Významná mineralogická lokalita - štola sv. Antonína Paduánského v Poličanech u Kutné Hory. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 10, 171-178.
Krystalky síry na jehličkách berthieritu, BSE foto, foto I. Jebavá