Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Civiš, S. (2014): Granát od Mladotic, 2 km jjv. od Ronova nad Doubravou. - Minerál, 22, 6, České Budějovice.
Z okolí Ronova nad Doubravou a Mladotic je ve staré literatuře uváděno několik nalezišť granátů. Jeho hojný výskyt je popisován z břehu Doubravy pod kostelem Sv. Martina, ze stráně na pravém břehu řeky proti kostelu a rovněž z levého břehu řeky mezi kostelem Sv. Martina a Mladoticemi a na několika dalších místech (in Kratochvíl 1961, 1962). Chemizmus granátů žlutooranžové až červené barvy z ruly z okolí Ronova nad Doubravkou a granáty vázané na aplitické injekce, pronikající amfibolickou rulou od Sv. Martina studoval Nováček (1931). Na základě chemických analýz konstatoval tento autor, že v obou granátech převažuje almandinová složka, zhruba čtvrtinu veškeré hmoty obou granátů však tvoří složka grosulárová, kolem 12 % připadá na pyrop a kolem 5 % patří spessartinu.
Nově se průzkumem lokality granátu u kostela Sv. Martina zabýval druhý z autorů tohoto příspěvku. Místo nálezu se rozkládá 400 m západně od obce Mladotice na levém břehu řeky Doubravy v tzv. Chittusiho údolí na hranici přírodního parku Doubrava. Pro přesnější lokalizaci se místo s granáty rozkládá na křížení řeky Doubravy a spojnice mezi kostelem sv. Martina a začátkem vodního tunelu na Doubravě (GPS souřadnice 49°52'19.927" N; 15°32'10.142" E). Z regionálně geologického hlediska spadá oblast na hranici malínské a kutnohorské skupiny kutnohorského krystalinika v kutnohorsko-svratecké oblasti. Řeka Doubrava v těchto místech údolí proniká Svatokřížský bazický masív obsahující gabra, troktolity, pyroxenity a amfibolity. Novák a Vrbová (1996) řadí masív do malínské skupiny (gfölská jednotka). Masív je regionálně metamorfován a silně tektonicky postižen. Směrem na západ jej překrývají kvartérní, a směrem na východ křídové sedimenty. V blízkosti bazických hornin vystupují ortoruly a migmatity, jakožto produkty pokročilého parciálního tavení a lokální mobilizace (Mísař et al. 1983). Geomorfologicky lze zájmovou oblast přiřadit do Ronovské tabule Čáslavské kotliny, která je součástí Středolabské tabule (Demek et al. 2006).
V blízkosti výskytu granátu se poměrně hojně vyskytují pegmatity, které pronikají bazické horniny gabroidního charakteru. Pegmatitové žíly mají mocnost až 0,8 m a délku 6 m. Vůči hostitelským horninám mají ostrý kontakt a jsou tvořeny hlavně plagioklasem a biotitem, v menší míře křemenem a akcesoricky ilmenitem a sulfidy.
Almandin v migmatitu, rozměry vzorku 6 x 6 cm.
Granáty jsou hojně přítomné v páskovaných migmatitických horninách, především v jejich světlých partiích. Granát má hnědočervenou až tmavě červenou barvu. Tvoří jednotlivá, dokonale krystalovými plochami omezená zrna o velikosti až 1 cm nebo středně zrnité agregáty s křemenem o průměrech dosahujících až 6 cm. Zrna jsou často lemována černým biotitem. V asociaci s granátem se vyskytly tmavě hnědé psaníčkovité krystaly titanitu až 1 cm velké. Chemické složení granátu a titanitu bylo sledováno na energiově disperzním spektrometru Oxford Instruments XMAX 80. Kvantitativní složení granátu (průměr z 5 bodových stanoveních na naleštěném agregátu) MgO 2,96; CaO 8,30; FeO + Fe2O3 28,25; MnO 2,95; Al2O3 19,60 a 37,94 SiO2 hm. % je blízké údajům Nováčka (1931). Dominuje almandinová složka (cca 65 %), v menší míře je zastoupena grosulárová (cca 20 %), pyropová (cca 10 %) a spessartinová (5 %) komponenta. Chemické složení titanitu odpovídá jeho teoretickému složení.
Almandin v migmatitu, rozměry vzorku 10 x 6 cm.
Granáty se na této lokalitě vyskytují v poměrně hojném množství, tudíž je velká pravděpodobnost nálezu estetických ukázek i v této době. Vzhledem k lokalizaci výskytu by se měli sběratelé chovat obezřetně k fauně a flóře a zachovat tak přírodní krásy údolí řeky Doubravy.
Literatura
Demek J., Mackovčin P. et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. - AOPK ČR, Brno.
Kratochvíl J. (1961): Topografická mineralogie Čech IV. (L-N). – Nakladatelství ČSAV, Praha.
Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech V. (O-Ř). – Nakladatelství ČSAV, Praha.
Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. - SPN, Praha.
Nováček R. (1931): Granáty československých pegmatitů. – Věst. Král. Čes. Společ. Nauk, Tř, II, 1-55.
Novák J. K., Vrbová H. (1996): Petrogenesis and geochemistry of mafic rocks from the Kutná hora Crystalline Complex and the neighbouring part of the Rataje Micaschist Zone. - Geolines, 4, 1-17. Praha.