Velké množství informací mohou zájemci o české uranové minerály a jejich lokality načerpat z nově vydané knihy autorského kolektivu (P. Pauliš, K. Babka, J. Sejkora, P. Škácha) „Uranové minerály České republiky a jejich nejvýznamnější naleziště“, která nyní vyšla v nakladatelství Kuttna, a která monograficky shrnuje původní výsledky mineralogického výzkumu všech 130 minerálních druhů s obsahem uranu zjištěných v České republice, včetně nejnovějších objevů, které nebyly v odborné literatuře dosud publikovány. Objemná (570 stran) celobarevná publikace je uvedena přehledem komplikované a v některých obdobích i tragické historie vyhledávání a dobývání uranových rud v České republice a podrobným přehledem vybraných 22 uranových ložisek, rudních a mineralogických výskytů, na kterých byla zjištěna zajímavější uranová mineralizace. Vedle textu jsou jednotlivé lokality charakterizovány fotografiemi, které dokumentují jejich historický i novodobý stav, příp. i geologickými mapkami či řezy. Nejvíce prostoru v knize získal náš mineralogicky nejbohatší revír Jáchymov a největší český uranový revír Příbram. Těžištěm knihy je podrobný popis a vyobrazení všech minerálů uranu zjištěných v České republice. V současné době je jich u nás známo 130, z nichž 30 bylo u nás poprvé popsáno (většina v Jáchymově). Absolutně nejdůležitější rudou je oxid uranu uraninit, na některých ložiscích byl vedle něho využíván i silikát uranu – coffinit, a případně i další minerály. Hlavně přeměnou uraninitu vzniká různorodé společenství supergenních uranových minerálů. Jak je zřejmé z doprovodných fotografií, řada z nich se vedle nápadného zbarvení může pochlubit i dokonale vyvinutými krystalovými tvary. Největší počet uranových minerálů objevíme mezi fosfáty, arzenáty a vanadáty (47), resp. oxidy a hydroxidy (31).
Petr Pauliš, čas. Minerál XXIV., 2016/4
V první souborné práci o lokalitách a minerálech Čáslavska z roku 1911 uvádí Josef Kratochvíl následující: "Ze všech nalezišť nejkrásnější kusy poskytl lom Markovický, odkud pocházejí skoro úplně volné mléčně bílé, až jak malá pěst veliké analcimy, krásou vyrovnající se fasským. Analcimy sněhově bílé se střídajícími se také tak velikými krystaly růžových vápenců na společné podložce musí radostí naplniti každého i největšího labužníka - sběratele. Zde také najde se laumontit rozpadavý bílý i pevnější, růžově zbarvený."
Na litošickém ložisku byly zjištěny geneticky rozdílné minerální asociace. K primárním asociacím patří minerály slabě metamorfovaných kyzových břidlic (pyrit a pyrhotin) a mangan.ferolitů (manganatý siderit, tzv. oligonit), které vznikly během sedimentace a diageneze těchto sedimentárních komplexů. Mimo vlastní rudní minerály je podstatně zastoupen i kolofán-apatit (Žák a Povondra 1960). Intruze chvaletické žuly způsobila kontaktní metamorfózu a podmínila genezi tzv. pyrit-pyrhotinových rohovců, které obsahují rovněž dialogit, magnetit, dannemorit (manganogrunerit) a manganatý apatit (Žák 1972).
Činný kamenolom Chraberce firmy Eurovia Kamenolomy a.s. se nachází v jihozápadní části Českého středohoří přibližně 4 km s. od Loun. Geomorfologicky se lokalita rozkládá v České tabuli v oblasti Dolnooharecké tabule. Vlastní ložisko je tvořeno teriérními vulkanickými horninami. Podloží ložiska je reprezentováno sedimenty svrchní křídy. Těženou horninou je tmavě šedý, sloupcovitě až deskovitě odlučný bazanit (Přikryl 2006). Podle petrografického popisu (F. Fediuk) se jedná o nefelinický bazanit, který vedle dominantního klinopyroxenu (40% v základní hmotě, 7% vyrostlice), olivínu (13%), bazického plagioklasu (10%) obsahuje nefelín s analcimem (20%) a magnetit (až 10%).
V minulosti se vlastějovickými kalcity nejvíce zabýval Turnovec, v té době zaměstnanec podniku Karborundum n. p. v Benátkách nad Jizerou. Turnovec, spolupracoval v 60. letech minulého století se závodním geologem vlastějovických dolů J. Čujanem a profesorem J. Koutkem. Za jejich přispění sepsal v roce 1969 souhrnnou práci s názvem Hydrotermální kalcitové žíly magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, otištěnou v časopisu Národního Muzea v Praze. Kalcitové žíly pronikající skarnová tělesa rozdělil podle způsobu uložení na žíly vázané svým vznikem na pegmatity, žíly vázané na mylonitové zóny a žíly vyplňující pukliny a otevřené tektonické linie.
Corkit PbFe3(PO4)(SO4)(OH)6 je supergenní sulfát patřící mezi bezvodé sulfáty s cizími anionty, přesněji do řady alunitu ze skupiny beudantitu. Krystalizuje v soustavě trigonální a jeho pseudokubické a klencovité krystaly mají žlutavou, žlutozelenou až skoro zelenočernou barvu. Někdy tvoří ledvinité až zemité povlaky. Má skelný lesk, dobrou štěpnost podle báze a nejčastěji vzniká alterací galenitu.