Kadlec T. (2024): Významné nálezy jeníkovských minerálů. – Listy z Golčova Jeníkova, 20, 9, 28-29, Golčův Jeníkov.
Město Golčův Jeníkov je nejen diagonálním středem České republiky, ale také centrem významné mineralogické a geologické oblasti, ze které je známo přibližně 30 druhů minerálů a 6 typů hornin.
Mezi sběrateli minerálů je okolí Golčova Jeníkova známé především díky hojným výskytům minerálu nazývaného rutil. Tato ruda titanu se nalézá na místních zemědělsky obdělávaných polích ve zvětralinách rul v podobě krystalických srostlic nebo jako valounky v říčních usazeninách. První zmínky o výskytech rutilu v okolí Golčova Jeníkova pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Zcela unikátní nález byl uskutečněn v roce 2000 při výstavbě silničního obchvatu kolem města poblíž židovského hřbitova. Byl nalezen rutil o rozměrech 12 × 12 × 8 cm a hmotnosti 2,128 kg, který je s největší pravděpodobností největším českým rutilem a neztratí se ani mezi světovými ukázkami tohoto minerálu. Momentálně je tento vzorek ve sbírce německého sběratele a Národní muzeum v Praze usiluje o jeho získání do svých sbírek. V okolí židovského hřbitova bylo nalezeno několik dalších velkých rutilů, jejichž váha přesahovala 1 kg.
V blízkém okolí Golčova Jeníkova jsou hojné také žilné horniny nazývající se pegmatity, které mají ve svých četných dutinách úhledné krystalické ukázky minerálů. Mezi ně patří především krystaly křemene, živců, slídy a granátu. Mezi ojedinělé nálezy patří velký krystal záhnědového křemene o rozměrech 28 × 15 cm nalezený v roce 1999 sběratelem M. Chvátalem také u obchvatu Golčova Jeníkova. Velké krystaly záhněd byly v minulosti nalezeny také v okolí místní pily či v místě zvaném Na Chmelnici. Zcela výjimečné postavení v rámci České republiky mají nálezy krystalů granátu v místních pegmatitech. Jedná se o červenooranžové stupňovité krystaly o velikosti až 25 mm narůstající na slídy, živce nebo křemen. Granáty se nalézají na polích jižně od města a poblíž Římovic. Mezi Podmoky a Golčovým Jeníkovem byly v pegmatitech nalezena velká zrna jablečně zeleného apatitu, která jsou uložena v čáslavském muzeu.
S oblastí je spjata také historická těžba zlata, a to hlavně na potoce Brslenka, Babském nebo Římovickém potoce v oblasti zvané Klučeniny a Boroviny. Na březích těchto potoků můžeme pozorovat velké množství zbytků starých prací v podobě až několik metrů vysokých sejpů (halda hlušiny po rýžování zlata). Největší akumulace zlata byly zjištěny výzkumy prováděných v 60.-70. letech 20. století, a to v náplavech Brslenky nad obcí Podmoky. Většina zlatinek má velikost 0,2-0,5 mm a tvar plíšků, hrudek, drátků nebo vzácně krystalků. K ojedinělým nálezům patří zlatinky přes 1 cm velké.
Po geologické stránce je také zajímavé skalní defilé s pozůstatky hradu Červenice u Vrtěšic, které je tvořeno horninou velmi bohatou na červená zrna granátu (odtud možný název hradu).
Tomáš Kadlec, Ledeč nad Sázavou
Unikátní rutil z Golčova Jeníkova o rozměrech 12 × 12 × 8 cm a hmotnosti 2,128 kg. Archív autora
Krystal křemene o rozměrech 28 × 15 cm, nálezce M. Chvátal. Foto: T. Kadlec
Červenooranžový krystal granátu o velikosti 11 mm. Foto: T. Kadlec
Zlato z potoka Brslenka, největší zlatinka 11 mm, nálezce J. Doležal. Foto: T. Kadlec
Keříčkovité zlato o velikosti 5 mm, Brslenka, nálezce J. Doležal. Foto: T. Kadlec