Sádrovec se nahodile vyskytuje na puklinách zvětralých skarnů a ortorul nebo na středověkých haldách na vrchu Fiolníku jako supergenní minerál vznikající z pyritu. Tenké téměř čiré až 1 cm dlouhé krystalky seskupující se do vějířkovitých agregátů uvádí z puklin ve dvojslídných ortorulách Kadlec (2008). Sádrovec se vyskytoval v asociaci s pyritem, pyrhotinem, fluoritem, kalcitem a křemenem. Fišera et al. (2005) popisují z puklin rul čiré, tence sloupcovité až jehličkovité krystaly sádrovce narůstající na hojnoploché krystaly pyritu a křemene. Délku krystalů uvádějí 1-3 mm, šířku 0,2-0,3 mm.
Nově se sádrovec hojně vyskytl v únoru 2019 na východní stěně 5. patra lomu na Holém vrchu, kde v drúzovitých kalcitovýh dutinách tvořil tence jehlicovité téměř čiré krystaly o délce do 1 cm. Kalcitové žíly o mocnosti do 15 cm vyplňovaly tektonické poruchy v migmatitizovaných dvojslídných ortorulách. Společně se sádrovcem se na skalenoedrických krystalech kalcitu o velikosti až 4 cm vyskytoval tence tabulkovitý pyrhotin, drobně krystalický pyrit a křemen. Všudypřítomný byl limonit.
Odstřel s výskytem krystalů sádrovce a kalcitu na východní stěně 5. patra. Foto Tomáš Kadlec. Copyright © 2019 mineralogist.cz
Sádrovec na kalcitu, šířka záběru 14 mm. Sběr a foto Tomáš Kadlec. Copyright © 2019 mineralogist.cz
Sádrovec na kalcitu, šířka záběru 12 mm. Sběr a foto Tomáš Kadlec. Copyright © 2019 mineralogist.cz