Kadlec T. (2023): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice III. - Minerál, 31, 3, 231-240, České Budějovice.
Kamenolom Stříbrná Skalice je provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s. a rozkládá se přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži. Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených oktaedrických krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu či jehlicovitého dravitu z novějších sběrů.
Dobývací prostor kamenolomu je tvořen regionálně metamorfovaným dioritovým masivem, který je pronikán leukokratními žilnými žulami a blízce sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Dominantním horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, žilky aplitů a pegmatitů, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných. Godany et al. (2014) dělí podle petrografie hlavní těžené horniny do tří skupin: 1. amfibolický křemenný diorit (tmavě šedé velmi jemnozrnné usměrněné horniny se složením křemen, andezín, amfibol, titanit, rudní minerály), 2. amfibolický diorit (šedá středně zrnitá hornina složená z plagioklasu, amfibolu, křemene a biotitu, akcesoricky titanitu a rudních minerálů) a 3. žula (bělošedá středně zrnitá, složená z ortoklasu, mikroklinu, plagioklasu, křemene, biotitu a muskovitu).
Předložený článek volně navazuje na mineralogické nálezy autora z období 2018–2020 publikované v časopisu Minerál (Kadlec a Malý 2019, 2020). Níže popisované, nové nálezy minerálů pocházejí z druhé poloviny roku 2021 a 2022. Jedná se o nález pro lokalitu unikátních ukázek krystalického křemene v asociaci s karbonáty (nález 1), kvalitních drúz skalenoedrických krystalů kalcitu (nález 2) či krystalů ankeritu s barytem a kalcitem (nález 3). Zajímavý byl také nález skarnového tělesa s magnetitem a scheelitem a dalšími rudními minerály (nález 4).
Popisy nálezů
1. Nález krystalů křemene s karbonáty
Dne 26.1.2022 proběhl v kamenolomu odstřel na severovýchodní stěně 4. patra (počítáno shora). Těžební práce byly situovány v místě mohutné tektonické poruchy, jenž má směr SSZ-JJV, je téměř kolmá a její mocnost kolísala od 50 do 300 cm. Drcené pásmo prostoupené karbonáty, křemenem a barytem prochází přes všechny lomové etáže a proniká amfibolické diority a žilné granity. Po odstřelu bylo v tektonické struktuře zastiženo poměrně velké množství plochých drúzovitých dutin, přičemž největší z nich měla rozměry přibližně 70 × 50 × 7 cm. Výskyt se svými parametry řadí mezi významné lokalitní nálezy, který poskytl velké množství kvalitních sběratelských ukázek především křemene a kalcitu.
Nejprve na stěny puklin a dutin nasedal nejstarší drobně krystalický křemen I, který měl šedavou barvu a tvořil několik mm tenkou vrstvu. Následoval tmavě hnědý ankerit. Jeho klencovité až 5 mm velké krystaly, tvořící 2 cm mocnou zónu, byly velmi silně navětralé a přeměněné na rezavý limonit. Dost často se zcela rozpadaly. Na ankerit narůstaly krystaly křemene II. Byly až 3 cm velké a měly krátce prizmatický habitus často oboustranně ukončené. Vysoce skelně lesklé krystaly měly nejčastěji světle šedavou až hnědošedavou barvu, vzácně byly téměř bezbarvé. Některé prizmatické plochy byly příčně rýhované. V několika krystalech byly pozorovány plynokapalné inkluze s tzv. libelou o velikosti do 2 mm. Na křemen II místy narůstal drobně krystalický šedobílý až mléčný křemen III. Posledním minerálem výplně dutin byl kalcit. Ten tvořil skalenoedrické oboustranně ukončené krystaly světle žluté barvy, které dosahovaly velikosti až 4 cm. Častý u nich byl zákonitý srůst podle báze (0001). V některých částech dutin byl na místo kalcitu hojný rezavě zbarvený ankerit II, ve formě až 1 cm velkých klencovitých krystalů.
Posloupnost krystalizace minerálů na puklinách a v dutinách nálezu 1, lze shrnout na: křemen I – ankerit I – křemen II – křemen III – kalcit – ankerit II.
2. Dutiny se skalenoedrickými krystaly kalcitu
Na stejné tektonické poruše, ze které pochází výše popisovaný nález 1, byl uskutečněn další odstřel v první polovině června 2022. V severovýchodní části 4. lomového patra bylo ve stěně zastiženo několik svisle uložených kalcitových žil o mocnostech až 20 cm. V četných plochých dutinách o rozměrech až 30 × 30 × 7 cm bylo nalezeno velké množství drúzovitých ukázek krystalů kalcitu. Na silně alterované stěny dutin nejprve vykrystalizoval ankerit I, který tvořil drobné klencovité krystaly světle okrové barvy a velikosti do 3 mm. Plochy krystalků byl často vrtulovitě prohnuté. Na ankerit I nasedala 1 cm mocná vrstva šedobílých krystalků kalcitu I. Pak následovala krystalizace starší generace sulfidů. Pyrit I je světle mosazně žlutý a tvoří drobné kubické krystalky s hluboce rýhovanými plochami. V těsné blízkosti pyritu I bylo nalezeno několik 1 mm velkých, hemiedrických krystalků tetraedritu. Ty byly ocelově šedé a kovově lesklé a zarůstaly do kalcitu I.
Sběratelsky nejatraktivnější byly krystaly kalcitu II, který narůstal na starší kalcit I. Tvořil až 5 cm velké skalenoedrické oboustranně ukončené krystaly. Měly lehce nažloutlou barvu a matně skelný lesk. Častý u nich byl zákonitý srůst dvou krystalů podle báze (0001) a hypoparalelní srůsty souběžné s osou c. Pro lokalitu málo běžné byly až 1 cm velké krystalické agregáty pyritu II. Agregáty měly na povrchu tmavě bronzovou barvu a byly složeny z jednotlivých pentagondodekaedrických krystalů. Krystalizaci uzavíral formou neobvyklý nejmladší kalcit III, který tvořil několik mm mocnou vrstvu na kalcitu II, a to pouze na horní straně těchto krystalů ve směru gravitace. Kalcit III měl světle béžovou až šedobílou barvu a byl jemně krystalický. V dolních partiích neporušených dutin tvořil tzv. hladinku.
Posloupnost krystalizace minerálů v dutinách nálezu 2: ankerit I – kalcit I – pyrit I – tetraedrit – kalcit II – pyrit II – kalcit III
3. Krystaly ankeritu s barytem a kalcitem
Ve východní části 4. patra v říjnu 2022 bylo ve zbytcích odstřelu v blízkosti již výše popisované tektonické poruchy nalezeno několik dutinových balvanů, které po rozbití poskytly zajímavé ukázky především ankeritu. Balvany byly tvořeny silně alterovanými ostrohrannými úlomky křemenného dioritu světle žlutozelené barvy, které byly tmeleny světle šedou křemennou hmotou. Úlomky měly velikost až 15 cm a místy byly měkké a rozpadavé. V hojných dutinách vzniklých mezi úlomky dioritu nejprve vykrystalizoval světle kouřový až téměř bezbarvý křemen o velikosti do 3 mm. Na něj nasedaly světle narůžovělé až křídově bílé tence tabulkovité krystaly barytu o velikosti až 7 cm a často vzájemně paralelně srůstající. Nejhojnější minerálem dutin je ankerit I, který se vyskytl v podobě jednoduchých, klencovitých a sedlovitě prohnutých krystalů o rozměrech do 1 × 1 cm. Ty byly bílé a se zvyšujícím se stupněm alterace přecházely do nažloutlé až žlutohnědé barvy a měly skelný až perleťový lesk. Na ankerit I narůstaly paralelně velmi drobné klence ankeritu II. Nejmladším pozorovaným minerálem dutin byl pyrit, jehož velmi drobné krystalky měly tvar spojky hexaedru a oktaedru a přednostně narůstaly na ankerit I a II.
Posloupnost krystalizace minerálů v dutinách nálezu 3: křemen – baryt – ankerit I – ankerit II – pyrit
4. Magnetitový skarn se sulfidickým a scheelitovým zrudněním
V severozápadní části 4. lomového patra bylo v srpnu 2021 nalezeno několik až 50 cm velkých balvanů granátického skarnu. Ve stěně ani v podlaze nebyl skarn zastižen, takže nelze blíže specifikovat velikost skarnového tělesa ani jeho pozici ve vztahu k okolní hornině. V jednom případě byla nalezena ukázka kontaktu skarnu s okolní horninou. Na poměrně ostrém kontaktu je nahromaděna poloha drobně zrnitého magnetitu a okolní křemenný diorit je pokročile mylonitizován. V těsné blízkosti kontaktu se skarnem obsahuje mylonit nepravidelně rozptýlená drobná zrna magnetitu. Texturně masivní a hrubě zrnitý skarn měl hnědozelenou barvu a na jeho složení se hlavně podílel hnědočervený granát. Vzhledem k minerální asociaci celé horniny lze usuzovat, že se složení granátu blíží k andraditu případně částečně grosuláru. Tvoří až 10 cm velké celistvé agregáty nebo nepravidelné polohy zarůstající do pyroxenu nebo křemenu. Velmi hojný je také středně zrnitý tmavě šedozelený pyroxen (pravděpodobně hedenbergit – diopsid). Hedenbergit vzácně tvoří až 1 cm velké dokonale omezené krystaly zarůstající do křemenu, který má šedobílou až mléčnou barvu a tvoří nepravidelné agregáty o velikosti až 8 cm. Běžný je také epidot, který se vyskytuje v podobě krátce sloupcovitých krystalů o rozměrech až 3 × 1 cm nebo středně až drobně zrnitých místy celistvých agregátů o velikosti několik cm zarůstajících do křemenu a kalcitu. Epidot má tmavě zelenou až trávovou barvu, skelný lesk a je velmi dobře štěpný. S hedenbergitem a andraditem se vyskytuje jemnozrnný až středně zrnitý magnetit tvořící ploché agregáty o tloušťce do 5 mm a délce až 10 cm. Magnetit má železně černou barvu, mastně kovový lesk a silně přitahuje magnet. Vzácně tvoří oktaedrické krystalky o velikosti do 2 mm. Ve skarnu se hojně vyskytuje šedobílý a mastně lesklý scheelit, který tvoří xenomorfně omezená do 5 mm velká zrna zarůstající do křemene nebo pyroxenu s typickou modrobílou luminiscencí v krátkovlnném UV světle. Na stavbě skarnu se také místy podílí hrubě štěpný šedavý kalcit. Běžný je pyrit v podobě zrnitých agregátů o velikosti až 5 cm nalezených hlavně v mléčném křemenu. Vzácně pyrit tvoří do 2 mm velké krystalky tvaru pentagondodekaedru. Na drobných puklinách skarnu a v kalcitu se vyskytuje ocelově šedý a vysoce kovově lesklý hematit. Tvoří tence tabulkovité krystalky o velikosti do 3 mm sdružující se do radiálně paprsčitých agregátů. V případě zrnité až zemité formy má rezavě červenou barvu. V několika drobných zrnech byl identifikován mosazně žlutý chalkopyrit s typickými náběhovými barvami. Velmi vzácně byl nalezen jemně vláknitý amfibol (možná aktinolit), jakožto světle zelené hedvábně lesklé agregáty o délce 5 mm zarůstající do kalcitu v asociaci s magnetitem.
Další nálezy
Během poslední prospekce kamenolomu v roce 2022 byly nalezeny na puklinách dioritů světle hnědé krystaly titanitu o velikosti až 1 cm zarůstající do křemenu společně s pyritem a epidotem, několik různých typů dutin s krystaly kalcitu, křemene, barytu a ankeritu nebo aplitová žilka s granátem a scheelitem. Ve východní části 2. patra se objevily tenké pukliny s drobně krystalickým prehnitem a kalcitem. Během roku 2021 a 2022 se několikrát objevily kalcit-barytové žiloviny se světle modrozelenými agregáty o velikosti do 5 cm nebo až 1 cm velkými krystaly ve tvaru spojky krychle s kosočtverečným dvanáctistěnem.
V agrárních haldách kolem polí nad lomem bylo nalezeno několik decimetrových ukázek silně alterovaného šedobílého a tence jehličkovitého wollastonitu v asociaci s granátem a vesuvianem. Z kontaktů vápenců s granodiority uvádí Láznička (1965) z lomu Na Marjánce a svahů vrchu Čapík u Stříbrné Skalice bílé vějířovité stébelnaté agregáty wollastonitu s 1 cm dlouhými stébly epidotu a granátem. V haldách jsou hojné také velké kusy hrubě zrnitých pegmatitů s turmalínem, apatitem a vzácně granátem.
Shrnutí
Popsané minerály z kamenolomu Stříbrná Skalice a blízkého okolí (53): aktinolit, albit, allanit-Ce, andezín, anglesit, ankerit, argentit, arzenopyrit, azurit, baryt, beryl, biotit, bornit, cerusit, covellin, diopsid, dravit, epidot, fluorapatit, fluorit, franklinit, galenit, grosulár, hematit, hemimorfit, hydrozinkit, chalkopyrit, ilmenit, kalcit, klinochlor, kobaltin, křemen, laumontit, linarit, magnetit, malachit, markazit, mikroklin, muskovit, ortoklas, prehnit, pyrit, sádrovec, sfalerit, scheelit, skoryl, smithsonit, stříbro, tennantit-(Zn), titanit, tetraedrit-(Zn), vesuvian, wollastonit (Kratochvíl 1963, Bernard 1965, Velebil 1999, Pauliš et al. 2020, Šedina 2021 nebo Kadlec a Vrtiška 2021).
Pestrý výčet minerálů a horninová skladba činní z kamenolomu a jeho okolí významnou českou lokalitu. Je však důležité vzít v potaz, že je lokalita činným kamenolomem, do kterého je vstup možný pouze se svolením jeho vedení.
V případě zájmu o nalezené minerály pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Poděkování
Rád bych poděkoval prof. Milanu Novákovi za upozornění na výskyt skarnu během naší společné návštěvy lokality a kolegovi Martinovi V. za informace ohledně pokračující těžby.
Do mlhy částečně zahalený kamenolom Stříbrná Skalice, stav 23.12.2022. Foto: T. Kadlec
Čerstvě otevřená dutina s krystaly křemene II a kalcitu (nález 1). Foto: T. Kadlec
Kouřově zbarvené krystaly křemene II právě vytažené z dutiny (nález 1), rozměry vzorku: 10 × 4,5 cm. Foto: T. Kadlec
Vysoce lesklé krystaly křemene II na ankeritu (nález 1), rozměry vzorku: 12 × 8,5 cm. Foto: T. Kadlec
Křemen II z části potažený křemenem III na ankeritu (nález 1), rozměry vzorku: 20 × 11 cm. Foto: T. Kadlec
Ukázka dvojčatných skalenoedrických krystalů kalcitu na křemenu II (nález 1), rozměry vzorku: 9 × 8 cm. Foto: T. Kadlec
Nálezová fotografie kalcitu II (nález 2), rozměry vzorku: 25 × 16 cm. Foto: T. Kadlec
Srostlice dvou skalenoedrických krystalů kalcitu II narůstající na kalcit I (nález 2), délka srostlic: 3 cm. Foto: T. Kadlec
Srostlice dvou skalenoedrických krystalů kalcitu II narůstající na kalcit I (nález 2), šířka záběru: 7 cm. Foto: T. Kadlec
Krystalický agregát pyritu II (nález 2), šířka záběru: 14 mm. Foto: T. Kadlec
Žlutavý ankerit I a křídově bílý baryt na křemenu (nález 3), šířka záběru: 8 cm. Foto: T. Kadlec
Krystaly ankeritu I s pyritem na křemenu (nález 3), šířka záběru: 18 mm. Foto: T. Kadlec
Ukázka skarnu z nálezu 4 s bílošedým křemenem, trávově zeleným epidotem, tmavě zeleným hedenbergitem, hnědočerveným andraditem a šedočerným magnetitem, rozměry vzorku: 9,5 × 9 cm. Foto: T. Kadlec
Skarn s dominantním šedočerným magnetitem, hnědočerveným andraditem a sulfidickým zrudněním (nález 4), rozměry vzorku: 11 × 8 cm. Foto: T. Kadlec
Literatura
Bernard J. H. (1965): Mineralogie polymetalických rudních žil ve Stříbrné Skalici a Hradových Střímelicích. – Sborník geol. Věd, Ústř. Úst. Geol., 5, 183–209, Praha.
Godany J., Jandová T., Poňavič M., Rýda K., Buda J., Rambousek P., Knésl I., Večeřa J., Pecina V. (2014): Pasportizace lomů přírodního kameniva ČR. – ČGS, Praha.
Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. – Minerál, 27, 6, 483-493, České Budějovice.
Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. − Minerál, 28, 6, 499-510, České Budějovice.
Kadlec T., Vrtiška L. (2021): Nález krystalů tetraedritu-(Zn) s tennantitem-(Zn) v kamenolomu Stříbrná Skalice. − Minerál, 29, 2, České Budějovice.
Kratochvíl J. (1963): Topografická mineralogie Čech. – Nakl. Čs. Akad. Věd, 87–90, Praha.
Láznička P. (1965) in Tuček K. (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951–1965. – Academia, 619–621, Praha.
Pauliš P., Kadlec T., Pour O. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možnosti sběru a nové mineralogické nálezy. − Minerál, 28, 4, 291-305, České Budějovice.
Šedina M. (2021): Lupenité perimorfózy křemene ze Stříbrné Skalice. − Minerál, 29, 1, 15-22, České Budějovice.
Velebil D. (1999): Polymetalický rudní revír Stříbrná Skalice – Hradové a Kostelní Střimelice. – Minerál, 7, 3, 214-220.