Kadlec T. (2022): Nálezy minerálů ve Vlastějovicích za období 2018-2021. - Minerál, 30, 1, 44-53, České Budějovice.
Ve vlastějovických kamenolomech Holý vrch a Magdaléna, patřících firmě Silnice Čáslav a.s., je těžena pestrá horninová škála (skarn, ortorula, migmatit, pegmatit a vzácně mramor, erlán, amfibolit), díky které je z lokality známo přibližně 140 druhů minerálů různých paragenezí a asociací. V posledních letech se těžba soustřeďovala na 3. a hlavně 4. a 5. patro lomu na Holém vrchu, a to především na jihovýchodní partie kde převládaly dvojslídné ortoruly a granátické skarny s častými tělesy pegmatitů. Koncem května 2018 byl uskutečněn také zatím poslední odstřel na severní stěně druhého patra lomu Magdaléna.
Předložený článek shrnuje zajímavé nálezy minerálů ve vlastějovických kamenolomech za období 2018-2021. Jedná se o výskyt: 1. symplektických srůstů turmalínu s křemenem, 2. křemen – karbonátové žíly, 3. krystalů sádrovce, 4. pegmatitu s axinitem-(Fe), 5. pegmatitu s krystaly prehnitu, 6. žil s antimonovým zrudněním, 7. pegmatitu s velkými krystaly epidotu a 8. krystalů křemene na puklinách ortorul.
Nález 1 – Pegmatit se symplektickými srůsty turmalínu s křemenem
Od května do října 2018 bylo možné v lomu Magdaléna sbírat zajímavé ukázky symplektických srůstů turmalínu s křemenem. V nově vzniklém zahloubení byly těžbou odkryty dvě vzájemně se pronikající žíly turmalinických pegmatitů. Žíly měly poměrně konstantní mocnost kolem 50-60 cm. Jedna měla směr Z-V a byla téměř vertikálně uložená a druhá jí protínala ve směru S-J a pod sklonem 50° k V. V místě křížení žil došlo k naduření mocnosti na 70 cm. Vůči skarnu měly žíly vyvinutý reakční lem o mocnosti do 5 cm, a to i vůči několika v nich utopených, ostrohranných úlomků skarnu.
Na stavbě pegmatitu, který měl směr S-J, se podílel hrubě štěpný bělavý oligoklas, světle růžový až béžový ortoklas a šedavý křemen. Hojný byl také hnědočerný lupenitý biotit a černý hastingsit, a to především na kontaktech se skarnem. Fluorit měl světle až tmavě fialovou barvu a tvořil hnízda o velikosti až 7 cm. V centrálních partiích žíly se vyskytl černý turmalín (pravděpodobně s převahou skorylové komponenty), který se vyskytl v podobě symplektických srůstů s křemenem v agregátech velkých až 15 × 15 cm. Často do nich zarůstaly zonálně zbarvené nepravidelné agregáty fluoritu. V pegmatitu se dále velmi vzácně vyskytly až 1 cm velké oktaedrické krystaly magnetitu a drobná smolně lesklá zrna tmavě hnědého allanitu-(Ce).
Srůst skorylu a křemene v asociaci se zonálně zbarveným fialovým fluoritem v pegmatitu; nález 1, rozměry vzorku 7 × 5 cm. Foto: T. Kadlec
V centru žíly uložené ve směru Z-V byla vyvinuta až 40 cm velká pohoda minerálů vzniklých hydrotermální alterací živců. Jednalo se o značně porézní polohu světle hnědého opálu, bělavého až světle zelenkavého prehnitu, křídově bílého apofylitu a bezbarvého kalcitu.
Velmi podobné až přes 10 cm velké srůsty turmalínu s křemenem se vyskytly v lithném pegmatitu nalezeném v roce 1982 na 3. patře (Čech 1985) nebo v roce 2000 na severovýchodní stěně 4. patra lomu na Holém vrchu. Nově se tyto srůsty vyskytly také v říjnu 2021 na jižní stěně 5. patra v pegmatitu pronikajícího amfibolické ruly.
Nález 2 – Krystaly křemene a kalcitu
Koncem srpna 2018 pokračovala těžba v lomu na Holém vrchu na východní stěně 4. patra. Byly odstřeleny jak ortoruly, tak i zbytky granátických skarnů, které pronikal soubor několika karbonátových žil. Jejich mocnosti se pohybovaly kolem 5 cm a obsahovaly hojné dutiny s krystaly kalcitu, křemene, pyritu, klinochloru a povlaky palygorskitu. Kalcit měl bíložlutou barvu a tvořil skalenoedrické krystaly o velikosti do 2 cm. Šedavý ale převážně bezbarvý křemen se vyskytoval jako oboustranně ukončené tlustě prizmatické krystaly o délce do 2 cm. Kalcit a křemen porůstal drobně krystalický tmavě zelený klinochlor, který do nich místy zarůstal. Vzácné byly hojnoploché krystaly pyritu (spojky krychle a osmistěnu), které byly 4 mm velké, často měly náběhové barvy a narůstaly na křemen. Některé křemeny a kalcity byly potaženy tenkou vrstvou světle béžového hedvábně lesklého palygorskitu.
Dvougenerační vývoj krystalů křišťálu na kalcitu; nález 2, šířka záběru: 30 mm. Foto: T. Kadlec
Krystal pyritu na kouřově zbarveném křemenu s inkluzemi klinochloru na kalcitu; nález 2, šířka záběru: 25 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 3 – Sádrovec v dutinách kalcitové žíly
Sádrovec není ve vlastějovických lomech příliš hojným minerálem. Vzniká hlavně zvětráváním sulfidů, a to především pyritu. Nově se hojně vyskytl v únoru 2019 na východní stěně 5. patra lomu na Holém vrchu, kde v drúzovitých kalcitových dutinách tvořil tence jehlicovité téměř čiré krystaly o délce do 1 cm. Kalcitové žíly o mocnosti do 15 cm vyplňovaly tektonické poruchy ve dvojslídných ortorulách. Společně se sádrovcem se na skalenoedrických krystalech kalcitu o velikosti až 4 cm vyskytoval tence tabulkovitý pyrhotin, drobně krystalický pyrit a křemen. Všudypřítomný byl limonit.
Podobný sádrovec uvádí z puklin dvojslídných ortorul Kadlec (2008), na kterých se sádrovec vyskytoval v asociaci s pyritem, pyrhotinem, fluoritem, kalcitem a křemenem.
Sádrovec na kalcitu; nález 3, šířka záběru: 14 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 4 – Pegmatit s axinitem-(Fe)
V lomu Magdaléna byla ve skarnu v roce 2019 zastižena 7 cm mocná pegmatitová žilka, která poskytla na místní poměry kvalitní ukázky axinitu-(Fe). Na sz. stěně 1. patra pronikala žilka granátický skarn, vůči kterému měla neostrý kontakt s 1 cm mocným amfibolovým lemem. Na stavbě pegmatitu se podílely hlavně světle růžové K-živce a šedobělavé plagioklasy. Křemen byl poměrně vzácný. Z dalších minerálů byl nalezen tmavě zelený epidot, fialový fluorit a drobná zrna allanitu-(Ce). Vzácné byly několik cm velké podlouhlé dutiny, vzniklé pravděpodobně vyloužením kalcitu. V nich byly drobné krystalky záhnědového křemene a živců. Axinit-(Fe) tvořil nepravidelná, štěpná zrna o velikosti až 2 cm, která měla tmavě fialovou barvu a skelný lesk. Zarůstal do K-živců při kontaktech pegmatitu se skarnem.
Podobné nálezy axinitu-(Fe) z kamenolomu Magdaléna popisují Krist a Zbirovský (2015). V lomu na Holém vrchu byl axinit-(Fe) nalezen autorem článku na západní stěně 5. patra v roce 2004 (Kadlec 2010).
Tmavě fialové zrno axinitu-(Fe) v pegmatitu; nález 4, rozměry vzorku: 6,5 × 6,5 cm. Foto: T. Kadlec
Nález 5 - Pegmatit s krystaly prehnitu
Dne 11. září 2021 byla těžbou obnažena pegmatitová žíla, která poskytla velké množství ukázek krystalického prehnitu. U paty jižní stěny 4. patra vlastějovického kamenolomu Holý vrch pronikal 30 cm mocný pegmatit granátický skarn. Žíla měla směr přibližně S-J a byla téměř vertikální. Vůči okolnímu skarnu měla ostrý kontakt. Jednalo se o velmi hrubozrnný až blokový pegmatit, na jehož skladbě se podílel především šedobílý až záhnědový křemen, světle růžové hrubě štěpné K-živce a světle béžový plagioklas. Pegmatit dále obsahoval minerály vzniklé kontaminací pegmatitové taveniny skarnem, a to černé sloupcovité krystaly hastingsitu o délce do 3 cm, nepravidelné agregáty světle fialového fluoritu, drobné krystaly tmavě hnědého titanitu a oválná smolně lesklá zrna allanitu-(Ce). V centrálních partiích pegmatitu bylo vyvinuto několik plochých dutin o rozměrech až 30 × 30 × 5 cm. Drúzovité dutiny byly vyplněny dlouze prizmatickými krystaly světle šedého křemene o délce do 2,5 cm. Na ně narůstaly světle zelenkavé tabulkovité krystaly prehnitu o velikosti do 5 mm. Skelně lesklé krystaly spolu paralelně nebo radiálně srůstaly. V jedné dutiny byl nalezen světle oranžový prehnit. Vzácný byl apofylit, jehož křídově bílé tabulkovité krystaly tvořily radiálně paprsčité agregáty o velikosti do 1 cm. Do prehnitu ojediněle zarůstal tence sloupcovitý až vláknitý tmavě zelený aktinolit. Některé krystaly křemene byly alterovány a vznikly tak zajímavé duté perimorfózy prehnitu po křemenu, jaké jsou známé například z libodřického lomu.
Podobné nálezy prehnitu pocházejí z kamenolomu Holý vrch také z listopadu 2002 a května 2008 nebo března 2011 z lomu Magdaléna (Kadlec 2017 a 2021).
Pohled na zbytky jižní stěny 4. patra lomu Holý vrch – místo výskytu dutinového pegmatitu s prehnitem (nález 5) a pegmatitu s velkými krystaly epidotu (nález 7); stav září 2021. Foto: T. Kadlec
Právě otevřená pegmatitová dutina s prehnitem; nález 5. Foto: T. Kadlec
Světle zelenkavé krystaly prehnitu s bílým apofylitem; nález 5, rozměry vzorku: 11 × 7 cm. Foto: T. Kadlec
Tabulkovitý prehnit na křemenu; nález 5, šířka záběru: 74 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 6 - Žíly s antimonovým zrudněním
V listopadu roku 2020 provedli těžaři odstřel na jv. stěně 5. patra kamenolomu Holý vrch, který odkryl složitý žilník s antimonovou mineralizací. Ten diskordantně pronikal silně alterované, místy až rozpadané dvojslídné ortoruly. Dominantní směr vertikálně uložených žil byl SZ–JV. Jejich délka byla několik m a mocnost se pohybovala kolem 1-2 cm, vzácně až 4 cm. Celé stěny žil/puklin pokrývaly dlouze prizmatické krystaly světle šedého až bezbarvého křemene o velikosti do 2 cm. Na ně nasedaly jehlicovité až 1 cm dlouhé krystaly berthieritu. Měly kovový lesk a výrazné podélné rýhování. Některé měly náběhové barvy. Vzácný byl antimonit, který tvořil několik mm dlouhé krystaly. Na křemen, berthierit a antimonit narůstal světle zelenkavý až žlutozelený klinochlor. Tvořil radiálně paprsčité až červíkovité agregáty s matným až perleťovým leskem. Z dalších sulfidů se na žilách vyskytoval pyrhotin a pyrit. Tombakově hnědý pyrhotin tvořil tenké šestiboké krystalky o velikosti do 2 mm. Místy hojný pyrit měl světle zlatavou barvu a vyskytoval se ve formě drobných hojnoplochých krystalků. Všechny původní dutiny puklin vyplňoval šedobílý až bezbarvý hrubě štěpný kalcit. Pro získání krystalických ukázek berthieritu s křemenem bylo tudíž nutno kalcit odleptat kyselinou solnou. Posloupnost krystalizace minerálů na žilách byla: křemen – berthierit – antimonit – klinochlor – pyrhotin – pyrit – kalcit.
Ukázka masivního antimonového zrudnění (berthierit, antimonit); nález 6. Foto: T. Kadlec
Berthierit na křemenu v asociaci s klinochlorem; nález 6, šířka záběru: 20 mm. Foto: T. Kadlec
Berthierit na křemenu; nález 6, šířka záběru: 25 mm. Foto: T. Kadlec
Některé partie žil tvořil pouze celistvý berthierit, který často alteroval na sekundární minerály. Nejhojnější z nich byl červený až rezavý senarmontit, který tvořil zemité povlaky, stejně jako okrově zbarvený stibikonit. Velmi vzácný byl jablečně zelený chapmanit. Ve společnosti těchto minerálů byl hojný světle hnědý limonit.
Obdobné nálezy antimonového zrudnění byly uskutečněny také v únoru a říjnu 2021, po odebrání sutě k lomové stěně. Zbytky tohoto zrudnění jsou patrné ve stěně dodnes. Uložení a směr žil je souhlasný se závěry Kadlece (2009), který uvádí na základě 30 výskytů pozorovaných během 10 let směr zrudnění ve směru SSZ-JJV.
Nález 7 - Pegmatit s velkými krystaly epidotu
V červenci 2021 byla ve zbytcích skarnového tělesa, na jižní stěně 4. patra lomu Holý vrch obnažena 50 cm mocná pegmatitová žíla s velkými vyrostlicemi epidotu. Skarnem silně kontaminovaný pegmatit pronikal granát-epidotový skarn ve směru přibližně S-J a byl téměř vertikální. Na kontaktu se skarnem měl vyvinutý asi 3 cm mocný reakční lem tvořený černým hastingsitem a tmavě zeleným epidotem. Další vnitřní zonálnost žíly nebyla pozorována. Na skladbě pegmatitu se hlavně podílel bílý oligoklas v podobě hrubě štěpných zrn o velikosti až 10 cm a světle šedivý křemen. Podružné byly světlé růžové K-živce. Akcesorický byl hnědočerný allanit-(Ce), tmavě hnědý titanit a zlatavý biotit. Nejzajímavější však byly až 23 × 4 cm velké krystaly tmavě zeleného epidotu, které zarůstaly do oligoklasu směrem od kontaktu do středu pegmatitu. Nápadný byl asi 3 mm tenký světle růžový lem ortoklasu kolem velkých krystalů epidotu, a to i na jejich plochách příčného rozpraskání.
Epidot je ve vlastějovických pegmatitech místy poměrně hojným minerálem. Takto velké krystaly se však vyskytují poměrně vzácně.
Velká ukázka kontaminovaného pegmatitu s epidotem; nález 7, rozměry vzorku 30 × 25 cm. Foto: T. Kadlec
Nález 8 - Krystaly křemene v dutinách ortorul
V říjnu 2021 bylo na 5. patře kamenolomu Holý vrch, během rozrušování velkých balvanů ortoruly těžkou mechanizací, otevřeno mnoho dutin s krystaly křemene. Dutiny byly hlavně v silně prokřemenělých partiích ortorul a dosahovaly rozměrů do 6 × 4 × 4 cm. Většinou se však jednalo o ploché a drobné dutiny. Délka tence prizmatických krystalů křemene jen vzácně přesahovala délku 1 cm. Vzájemně se nahodile prorůstaly nebo srůstaly do paprsčitých agregátů. Jednalo se hlavně o křišťál nebo světle šedobílý křemen. V přírodním stavu byly potaženy tenkým povlakem žlutavého limonitu. Prizmatické plochy krystalů byly místy příčně rýhované, velmi vzácně se vyskytly tzv. žezlové krystaly. Na krystaly narůstala mladší generace křemene v podobě 2 mm velkých čirých místy oboustranně ukončených krystalků. V dutinách se dále vyskytl světle žlutohnědý chlorit v podobě kulovitých radiálně paprsčitých agregátů a žlutavý až bezbarvý tence tabulkovitý sericit. Velmi vzácný byl drobně krystalický pyrit. V některých dutinách byly alterované relikty světle šedého kalcitu.
Tento typ výskytu byl v minulosti ve Vlastějovicích hojný především na jv. stěně 4. patra kamenolomu Holý vrch. Ojediněle se v dutinách vyskytoval berthierit a antimonit společně s fluoritem a pyrhotinem.
Dlouze prizmatické krystaly křemene na puklině ortoruly; nález 8, šířka záběru: 13 mm. Foto: T. Kadlec
Závěr
Během zmiňovaného období byly nalezeny také další minerály. Při výběru výše popisovaných nálezů 1 až 8 byl kladen důraz na jejich rozmanitost a genetickou odlišnost a poukázat tak na mineralogickou pestrost lokality.
Aktuální nálezy z vlastějovických kamenolomů jsou pravidelně zveřejňovány také na webových stránkách www.mineralogist.cz. Lokalita je činný kamenolom a vstup je možný pouze po předchozí domluvě s vedením provozovny.
Literatura
Čech F. (1985): Mineralogie žulových pegmatitů české části Českého Masívu. – MS Rigor. práce, PřF UK Praha, 133-146.
Kadlec T. (2008): Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. – Minerál, 16, 4, 315-318, České Budějovice.
Kadlec T. (2009): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích. – Minerál, 17, 3, 220-228, České Budějovice.
Kadlec T. (2010): Nové minerály ve Vlastějovicích. – Minerál, 18, 3, 216-220, České Budějovice.
Kadlec T. (2017): Hydrotermální mineralizace v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny z kamenolomu Vlastějovice v Posázaví. – Minerál, 25, 6, 515-524, České Budějovice.
Kadlec T. (2021): Hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity s analcimem, datolitem a dalšími minerály z Vlastějovic a Měchonic u Zruče nad Sázavou. – Minerál, 29, 6, 483-494, České Budějovice
Krist P., Zbirovský J. (2015): Využití přenosného XRF analyzátoru DELTA k určování minerálů. – Minerál, 21, 2, 153-157, České Budějovice.
Rezek K., Krist P. (1985): Předběžná zpráva o výskytu nerostů U-Th, Ti-Zr a Nb-Ta v pegmatitu na Holém vrchu u Vlastějovic, zsz. od Ledče nad Sázavou. – Čas. Miner. Geol., 30, 434.