Kadlec T. (2018): Nález scheelitového zrudnění v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 24, 6, České Budějovice.
Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965). Po regionálně geologické stránce náleží okolí lokality do východní pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař a kol. 1983).
Charakteristické pro širší okolí jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly, hojná jsou tělesa amfibolitů a méně kvarcitů. Ojedinělé je cca 1 km dlouhé a 350 m široké ultrabazické těleso u Utína, vzdálené 2 km jv. od lokality, které je tvořeno serpentinitem, granátickým a pyroxen-granátickým amfibolitem a vzácně eklogitem (Kudělásková a kol. 1961). Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem typu Eisgarn („pohledská žula“) a žílami aplitů a pegmatitů (Beneš 1963). Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v rule. Na lokalitě byly nalezeny dva typy uzavřenin; první typ byl klasifikován jako dunit a druhý jako hornblendit (Turek 2006). Mastíková (2009) určila některé uzavřeniny jako amfibolit, eklogit či pyroxenit. Turek (2008) předpokládá, že uzavřeniny prostorově a geneticky souvisí s ultrabazickým tělesem u obce Utín.
Mineralogie lokality
Poměrně časté jsou polohy polymetalického zrudnění, které lze přiřadit k havlíčkobrodskému rudnímu revíru. Hydrotermální rudní žíly, jejichž mocnost dosahovala vzácně až 1 m, pronikají tektonické, místy značně mylonitizované zóny a pukliny v pararulách, amfibolitech a granitu. Rudní mineralizaci dominují pyrhotin, sfalerit a pyrit, méně jsou zastoupeny arzenopyrit, galenit a chalkopyrit; žilovinu reprezentují křemen, kalcit, chlorit a muskovit. V některých žilách byla pozorována zrna scheelitu. V galenitu se vyskytují mikroskopické inkluze bismutu, gustavitu a joséitu-A a joséitu-B (Mastíková 2011). Ze supergenních minerálů je znám rozenit (Dobeš a Malý 2001), mimetezit, cerusit, malachit, akantit, devillin a linarit (Pauliš a kol. 2013). Hybler a kol. (2016) popisují nález 3 cm mocné pyritové žilky, která pronikala migmatitizované pararuly v blízkosti dvojslídného granitu a obsahovala až 3 mm velké krystalky vzácného cronstedtitu.
Pararuly a amfibolity jsou pronikány pegmatity, jejichž mocnost dosahuje až 1,5 m. Ojediněle byla sledována vnitřní zonalita pegmatitových jednotek. Jsou tvořeny živci, křemenem, biotitem a ojediněle turmalínem, který se na lokalitě vyskytl na 6. lomovém patře v roce 2016 v podobě šedočerných, značně chloritizovaných krystalů a o délce až 20 cm a tloušťce 3 cm. Vzácné jsou až 15 × 4 cm velké sloupce černého turmalínu (např. srpen 2018 – východní stěna nejspodnějšího patra), který ojediněle graficky srůstá s křemenem či K-živcem. V některých pegmatitech byla nalezená až centimetrová zrna světle zeleného až modrozeleného fluorapatitu (Welser a Záruba 2004). V dutinách pegmatitových žil bývá na křemenu pyrit, pyrhotin, chlorit, kalcit a jemně vláknitý až tence sloupcovitý olivově zelený aktinolit, často postižený pyritizací. Z hydrotermálně alterovaných pegmatitů pronikajících amfibolity či dvojslídné pararuly popisuje Kadlec a kol. (2018) prehnit vznikající alterací K-živců a na něj narůstající mladší mineralizace (klinochlor − analcim − pyrit – fluorapatit – kalcit – bismutin – sádrovec).
Mastíková (2011) popisuje ojedinělé žíly alpského typu, které jsou tvořeny křemenem, kalcitem, pyritem a chloritem; vzácněji byly zjištěny pyrhotin, molybdenit, muskovit, palygorskit, živec (adulár), titanit, markazit, scheelit, allanit-Ce, churchit a rabdofán. Venclík a kol. (2013) publikovali z pukliny alpského typu až 5 mm velké krystalky vivianitu v asociaci s chloritem, křemenem a Mg-sideritem. Kopecký a kol. (2015) nalezl na 3. lomové etáži drobné krystalky anatasu a brookitu ve společnosti křemene, aduláru, klinochloru a limonitu. Mastíková (2009) popisuje z kalcitových žil modrozelený a fialový fluorit v podobě povlaků a drobných krystalků. Kadlec (2017) se zmiňuje o žíle alpského typu s krystalickým adulárem, arzenopyritem, scheelitem, anatasem, brookitem, rutilem a dalšími minerály zastižených těžbou v jižní části severozápadní stěny nejspodnějšího patra kamenolomu. Havlíček a kol. (2018) popisují 10 cm mocnou kalcitovou žílu s výskytem prehnitu, analcimu a heulanditu. Kadlec a kol. (2018) nalezl na nejspodnějším patře kamenolomu tři různé pukliny alpského typu v amfibolitech, ze kterých uvádí posloupnost adulár – křemen – klinochlor I – stilbit-Ca – heulandit-Ca I – kalcit I – kalcit II – pyrit I – analcim – heulandit-Ca II – pyrit II – klinochlor II (sukcesně od nejstaršího).
Popis nálezu
Začátkem srpna 2018 se v severní části východní stěny nejspodnějšího patra kamenolomu Pohled vyskytla mineralogicky zajímavá zrudněná křemenná žíla. Téměř vertikálně uložená žíla pronikající šedočerné amfibolity ve směru S–J měla velmi kolísavou mocnost od 5 do 35 cm a byla sledována v celém profilu lomové stěny. Žíla byla nápadná především vnitřní zonalitou, která byla nejvíce zřetelná v jejím naduření u paty stěny. Při pohledu na žílu směrem k severu byla v její levé části pozorována až 5 cm mocná scheelit-křemenná zóna I, kterou lemovala až 15 cm mocná chloritová zóna II. Směrem doprava dále následovala pyrhotin-křemenná zóna III a pravý kraj polohy byl tvořen horninou aplitického vzhledu (zóna IV). Kontakt křemenné žíly s tektonicky postiženými amfibolity byl ostrý, často s projevy křehké deformace v podobě drcených zón a striačních ploch. V blízkosti polohy bylo sledováno mohutné pyrhotin-sfaleritové zrudnění s podřadným galenitem, pyritem a chalkopyritem.
Mineralogie nálezu
Scheelit je vedle křemene dominantním minerálem zóny I. Má nažloutlou až světle oranžovou barvu a tvoří hypautomorfně omezená zrna nebo nedokonale vyvinuté dipyramidální krystaly o velikosti až 2,5 cm. Je mastně lesklý a na hranách průsvitný. Vyznačuje se výraznou modrobílou luminiscencí v krátkovlnném ultrafialovém světle. Scheelit zarůstá do šedobílého křemene nebo drobně krystalického šedozeleného klinochloru. Jeho zrna jsou místy nápadně orientována do plošných pásků souběžných s kontaktem křemenné žíly s amfibolitem.
Křemen se vyskytuje ve všech zónách polohy. V zóně II tvoří drúzové dutiny o rozměrech až 15 × 15 × 5 cm, které byly následovně vyplněny šedozeleným klinochlorem či kalcitem. Až 5 cm dlouhé křemenné krystaly mají šedobílou barvu, u drobných krystalů se jedná o křišťál. Chlorit, který složením odpovídá klinochloru (Mastíková 2011), je hojný v zóně I a II, kde vyplňuje prakticky všechny křemenné dutiny. Má šedozelenou až olivově zelenou barvu, matný až perleťový lesk a vytváří celistvé jemně zrnité zemité agregáty. Kalcit vyplňuje společně s klinochlorem křemenné dutiny. Je hrubě štěpný a má šedobílou až šedozelenou barvu, která je způsobena impregnací jemně zrnitého klinochloru. V krátkovlnném UV světle má kalcit výraznou růžově červenou barvu („děsivec“). Krystaly nebyly nalezeny.
Světle až tmavě hnědý titanit narůstá na krystaly křemene či zarůstá do klinochloru. Tvoří klínovitě čočkovité krystaly o velikosti do 4 mm, které bývají kontaktně zdvojčatělé. Jeho krystaly mají skelný lesk a v krátkovlnném UV světle žlutou luminiscenci. Vzácně se také vyskytuje fluorapatit v podobě krátce sloupcovitých šestibokých krystalů narůstajících na křemen. Je bezbarvý až lehce namodralý a často asociuje s titanitem. Oba minerály se vyskytují hlavně v zóně II.
Poměrně hojné jsou sulfidy, a to pyrhotin, pyrit, chalkopyrit a sfalerit. Pyrhotin je běžný v zóně III, ale vzácně je přítomen i v aplitické jednotce IV. Vyskytuje se v kvalitních krystalických ukázkách s krystaly až 4 cm velkými ve společnosti s chalkopyritem, klinochlorem a vzácně scheelitem. Krystaly pyrhotinu jsou tmavě bronzově hnědé a kovově lesklé, místy s náběhovými barvami. Šestiboké tlustě tabulkovité krystaly spolu často paralelně srůstají a vykazuji velmi silný magnetismus. Nejčastěji je však pyrhotin zrnitý až celistvý o velikosti až 10 × 10 × 5 cm a prorostlý s ostatními sulfidy. Méně hojný světle mosazně žlutý pyrit tvoří zrnité agregáty o velikosti do 3 × 3 cm nebo drobně proplástky v pyrhotinu, především v zóně III nebo II. V některých křemenných dutinách tvoří pyrit až 5 mm velké krystaly v podobě spojek dominantního hexaedru a podružného oktaedru. Vzácný je chalkopyrit v podobě nepravidelných sytě mozasně žlutých agregátů velikosti do 1 cm, zarůstajících do pyrhotinu v zóně III. Ojedinělý je nález 12 mm velkého krystalu chalkopyritu v pyrhotinové dutině. Na jednom vzorku byl nalezeno 5 mm velké černé hrubě štěpné zrno sfaleritu, zarůstající do křemene zóny III.
Drobně zrnitá aplitická zóna IV je tvořena světle růžovými štěpnými zrny ortoklasu o velikosti do 5 mm, šedobílým křemenem stejné velikosti a velmi vzácně drobnými zrny pyrhotinu. Slídy nebyly pozorovány.
Na puklinách zóny III je hojný sádrovec v asociaci se světle hnědým limonitem. Jednotlivé krystaly sádrovce nahodile narůstají na plochy drobných puklin vyplněnými především limonitem. Bezbarvé až tmavě šedé tabulkovité krystaly mají skelný lesk a délku do 5 mm. Některé srůstají do radiálně paprsčitých plošných agregátů.
Shrnutí
Scheelit zmiňuje z lokality Mastíková (2011), která jej popisuje z polymetalických rudních žil a žil alpského typu v asociaci s chloritem. Přítomnost scheelitu dokládá výše teplotní krystalizaci obou výše zmíněných mineralizací. Podle Mastíkové (2011) jde v případě polymetalických rudních žil o teploty kolem 200˚C a 300˚C pro žíly alpského typu. Scheelit byl v posledních letech pozorován prakticky na všech výskytech polymetalických rudních žil s pyrhotinem a sfaleritem na nejspodnějším patře kamenolomu a na některých žilách alpského typu (Kadlec 2017). Popisovaný výskyt je ojedinělý velikostí scheelitových zrn a krystalů, které dosahovaly až 2,5 cm, a až 4 cm velkými krystaly pyrhotinu. Na lokalitě nejčastěji scheelit asociuje s klinochlorem, pyrhotinem a křemenem, vzácně se sfaleritem. Zjištěná mineralizace se scheelitem by si určitě zasloužila podrobnější studium, jelikož je v rámci České republiky poměrně neobvyklá.
Z lokality jsou doposud popsány následující minerály (75): adulár (var. ortoklasu), akantit, aktinolit, albit, allanit-Ce, almandin, analcim, anatas, antofylit, arzenopyrit, biotit, bismut, bismutin, brookit, cerusit, cronstedtit, cummingtonit, devillin, dolomit, dyskrazit, enstatit, epidot, flogopit, fluorapatit, fluorit, forsterit, galenit, gustavit, heulandit-Ca, chalkopyrit, chalkozín, chamosit, churchit, ilmenit, joséit-A, joséit-B, kalcit, kasiterit, klinochlor, křemen, laumontit, limonit, linarit, löllingit, magnesiohornblend, magnesiochromit, malachit, markazit, mastek, mimetezit, molybdenit, muskovit, omfacit, ortoklas, palygorskit, plagioklas, prehnit, pyrargyrit, pyrhotin, pyrit, pyrop, rabdofán, rozenit, rutil, sádrovec, sfalerit, scheelit, siderit, sillimanit, stannin, stilbit-Ca, tetraedrit, titanit, turmalín, vivianit, zirkon.
Lokalita je činným kamenolomem, do kterého je vstup možný pouze se svolením jeho vedení. V případě zájmu o nalezené minerály pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Aktuální nálezy z lokality lze sledovat také na www.mineralogist.cz.
Poděkování
Rád bych poděkoval Markovi Chvátalovi za stylistickou úpravu textu a společné výpravy na lokalitu a Petrovi Paulišovi za odborné připomínky k obsahu textu.
Použitá literatura
Beneš K. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list M-33-XXII. – ÚÚG, Praha.
Demek J. (1965): Geomorfologie Českých zemí. – NČAV, Praha.
Dobeš P., Malý K. (2001): Mineralogie polymetalických rudních výskytů ve střední části havlíčkobrodského revíru. – Vlastivědný sborník Vysočiny, 15, 51–85, Jihlava.
Havlíček J., Výravský J., Malý K. (2018): Nálezy zeolitů v lomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Acta Rerum Naturalium, 22, 1–3.
Hybler J., Sejkora J, Venclík V. (2016): Polytypism of cronstedtite from Pohled, Czech Republic. – European Journal of Mineralogy, 28, 765–775.
Kadlec T. (2017): Žíla alpského typu s krystalickým arzenopyritem, scheelitem a Ti-minerály z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 23, 4, České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V., Pauliš P. (2018): Nález zeolitů a doprovodné mineralizace z žil alpského typu a hydrotermálně alterovaných pegmatitů v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 24, 2, České Budějovice.
Kopecký S., Pauliš P., Havlíček J., Pour O. (2015): Anatas a brookit z alpské žíly a další novinky z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 22, 2, 112–122, České Budějovice.
Kudělásková M., Kudělásek V., Polický J. (1961): Geologické mapování utínského ultrabasického tělesa na Havlíčkobrodsku. Sborník VŠB, 4–5, 399–412, Ostrava.
Mastíková E. (2009): Geologická dokumentace lomu Pohled (moldanubikum). – MS, bakalářská práce, Univerzita Palackého, Olomouc.
Mastíková E. (2011): Mineralogie a podmínky vzniku vybraných mineralizací v lomu Pohled (moldanubikum). – MS, diplomová práce, Univerzita Palackého, Olomouc.
Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I., Český masív. – SPN Praha.
Pauliš P., Kopecký S., Jebavá I., Havlíček J. (2013): Nové mineralogické nálezy z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 21, 4, 317–322, České Budějovice.
Turek K. (2006): Charakteristika ultrabazických uzavřenin v horninách moldanubika na lokalitách Polnička a Pohled. – MS, bakalářská práce, Masarykova Univerzita, Brno.
Turek K. (2008): Charakteristika ultrabazických uzavřenin v horninách moldanubika. – MS, diplomová práce, Masarykova Univerzita, Brno.
Venclík V., Sejkora J., Škácha P., Pauliš P. (2013): Vivianit z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (Česká republika). – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz., 21, 2, 191–194, Praha.
Welser P., Záruba J. (2004): Biotitický pegmatit s fluorapatitem od Pohledu u Havlíčkova Brodu. – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz., 12, 216–219, Praha.
Pohledský lom s vyznačeným místem popisovaného nálezu. Foto T. Kadlec
Zrudněná křemenná žíla se scheelitem pronikající amfibolity. Foto T. Kadlec
Světle žlutohnědá zrna scheelitu zarůstající do šedozeleného klinochloru a šedobílého křemene; rozměry vzorku 8 × 5 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Předchozí vzorek se scheelitem vykazujícím modrobílou luminiscenci v krátkovlnném UV světle. Foto T. Kadlec
Až 2 cm velká zrna žlutohnědého scheelitu zarůstající do šedozeleného klinochloru a šedobílého křemene; rozměry vzorku 9 × 5 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Předchozí vzorek v krátkovlnném UV světle. Foto T. Kadlec
Tlustě tabulkovitý krystal pyrhotinu (3,5 cm) se světle žlutými krystaly scheelitu a drobně krystalickým klinochlorem na křemenu s pyritem a chalkopyritem. Foto a sběr T. Kadlec