Typickým jevem kozákovských vulkanitů, které jsou velmi dobře odkryty těžbou v lomu ve Smrčí u Semil (pliocenní nefelinický bazanit), jsou ultramafické olivinické xenolity. Jejich zelená barva a hrubě zrnitá stavba je v bazanitu velmi nápadná; velikost xenolitů se pohybuje od 1 cm do výjimečných 60 cm. Xenolity jsou horniny tvořené čtyřfázovým systémem: převládá olivín, méně jsou zastoupeny ortopyroxeny, klinopyroxeny a chromspinel. Složení xenolitů tak nejčastěji odpovídá dunitu nebo lherzolitickému peridotitu. Olivín má složení forsteritu s asi 12 % fayalitové složky, pyroxen odpovídá enstatitu s 30-50 % ferosilitové složky. Původ ultramafických xenolitů lze předpokládat ve svrchním plášti, v hloubce 30 – 80 km. Odtud byly vyneseny alkalickou bazaltoidní taveninou, která vystupovala podél geologických struktur z větších hloubek.
3,5 cm velké zrno zeleného olivínu v šedočerném bazanitu; rozměry vzorku 11 x 11 x 7 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Detail 3,5 cm velkého zrna olivínu. Foto a sběr T. Kadlec
Olivín v bazanitu; rozměry vzorku 11,5 x 7,5 x 5 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Detail předchozího vzorku; FOV 40 mm. Foto a sběr T. Kadlec
Olivín v bazanitu; rozměry vzorku 10,5 x 6 x 4 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Bronzově zbarvené zrno enstatitu (vlevo) s olivínem v bazanitu; FOV 85 mm. Foto a sběr T. Kadlec