Datolit

Zveřejněno: 26. březen 2013 | Napsal RNDr. Tomáš Kadlec | Vytisknout | E-mail | Zobrazení: 3289

CaB[OH|SiO₄]

Hojnoploché, většinou krátce sloupcovité a tlustě tabulkovité krystaly seskupené do drúz; zrnité nebo celistvé agregáty. Barva: bezbarvý až bílý, zelenkavý, žlutavý; lesk: skelný; T = 5-5,5; h = 2,8-3,0. Výskyt na žilách alpského typu a v kontaktních rohovcích.

Vlastějovice: Bílý, částečně rozpadavý datolit se vyskytl v blokové zóně lithného pegmatitu společně s danburitem v nepravidelných masách až 5 cm velkých (1/).

Ve zcela jiné formě se datolit vyskytuje na maximálně 5 cm mocných kalcit-křemenných žilách pronikajících skarn. Vedle palygorskitu tvoří zemité, světle hnědé až okrové povlaky při kontaktech žil s okolním skarnem (2/).

Nejlepší datolity pocházejí z nálezu roku 2004. Na styku skarnu s okoloskarnovými hybridními horninami s polohami mramorů byla zastižena 90cm dlouhá a 12 cm mocná čočkovitá žíla, tvořená hlavně datolitem a prehnitem a dále apofylitem, kalcitem, epidotem a křemenem. Datolit byl světle žlutý, zelenkavý až čirý. Starší jemnozrnná generace (datolit I) dominovala v příkontaktních partiích se skarnem. Mladší datolit II tvořil převážnou část žíly. V centrálních částech datolitu II byly v dutinách vyvinuty krystaly datolitu až 2 cm veliké (2/).

Datolit se vyskytl v květnu roku 2011 na první etáži nově založeného kamenolomu na vrchu Fiolník, rozkládajícího se přibližně 1 km severovýchodně od obce Vlastějovice. V severozápadní části kamenolomu byl epidot-granátický skarn silně tektonicky postižen v podobě hojných drcených zón a puklin. Hlavní směr poruch byl SZ-JV ukloněných pod úhlem 80° k JZ. Jednou z dominantních tektonických poruch pronikala samým okrajem skarnového tělesa nenápadná, 120 cm dlouhá žilka světle zeleného datolitu, která v jejím středu naduřela do mocnosti 35 cm v délce 50 cm (3/). Zelenkavý datolit v žíle zcela dominoval. Především v úzkých partiích žíly šlo o monominerální výplň. V místě naduření vytvářel datolit dokonale omezené krystaly o velikosti až 4 cm. Místy byl povrch krystalů mírně korodovaný. Datolitovou dutinu zcela vyplňoval křídově bílý, rozpadavý až sypký apofylit. Při kontaktu datolitové žíly se skarnem se ojediněle vyskytl tmavě zelený epidot ve formě tenkých sloupcovitých krystalků velikosti do 1 cm. Skelný křemen tvořil při kontaktu se skarnem dokonale omezené dlouze prizmatické krystaly do 4 cm velikosti. Na styku datolitu se skarnem byl hojný tmavě hnědý až tombakově hnědý jemnozrnný chlorit blíže neurčeného chemického složení. Sporadicky se v žíle vyskytl hrubě štěpný téměř čirý kalcit. Sukcesně lze vývoj výplně žíly přibližně stanovit takto: chlorit - křemen - epidot - kalcit - datolit - apofylit. Nový nález je velmi podobný až takřka stejný s nálezem datolitu na pátém patře (počítáno odshora) lomu na Holém vrchu z roku 2004 (Kadlec 2007). Ačkoliv jsou obě místa nálezu od sebe vzdálená cca. 500 m a každé se nachází v jiném skarnovém tělese, jejich podobnost je zarážející. Minimálně se liší nález na Holém vrchu, kde byl na kontaktu se skarnem přítomen drobně krystalický granát.

Literatura:

1/ Čech, F. (1985): Mineralogie žulových pegmatitů české části Českého Masívu, Dokt. práce, PřF UK Praha, 138-139

2/ Kadlec, T. (2007): Datolit z Vlastějovic, čas. Minerál 2007; 6, 505-507

3/ Kadlec, T. (2012): Nový nález velkých krystalů datolitu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 203-205, České Budějovice.

PB020004