Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Fedyuk, F. (2015): Mineralogie pyroxenické kvarcitické ruly blízké skarnoidům z okolí Chřenovic v Posázaví (5 km z. od Ledče nad Sázavou). - Minerál, 23, 3, České Budějovice.
Pyroxenické ruly, někdy označované též jako erlany, jsou poměrně běžnými horninami, které se v rámci České republiky vyskytují například v metamorfitech moldanubika, sileziku nebo krkonošském krystaliniku. Tvoří čočkovitá tělesa nebo polohy v rulových komplexech, často bývají spojeny pozvolnými přechody s mramory. Vložku šedozelené pyroxenické ruly v pararulách popsal Koutek (1950) nedaleko Vlastějovic, která je od místa výskytu u Chřenovic vzdálená 3,5 km severozápadně. Vedle dominantního diopsidu, plagioklasu (oligoklas – andezin) a křemene tvoří tuto horninu ortoklas, biotit, amfibol, epidot, zoisit, kalcit a akcesorický titanit, pyrit, pyrhotin, zirkon, apatit a magnetit. S obdobnými horninami se také můžeme setkat při silnici z Vlastějovic do obce Pertoltice. Z okolí Ledče nad Sázavou uvádí pyroxenické ruly a erlany například Horáková a Kleisl (1958), Hejtmánek et al. (1961), Jurák (1970) nebo Štěpánek et al. (2002). Popisují je jako zelenošedé až šedozelené, jemnozrnné až středně zrnité horniny, tvořené křemenem, diopsidem, plagioklasem, amfibolem, kalcitem, podřadně K-živcem a akcesorickým pyritem, titanitem, apatitem, zirkonem, muskovitem, limonitem, s paralelní až masivní texturou a granoblastickou strukturou.
KADLEC, Tomáš. Minerály U-Th, Ti-Zr, Nb-Ta a Y-Be(-Yb-Er) v pegmatitech pronikajících skarny v okolí Vlastějovic u Ledče nad Sázavou. In: Www.mineralogist.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.mineralogist.cz/mineraly-u-th-ti-zr-nb-ta-a-y-be-yb-er-v-pegmatitech-pronikajicich-skarny-v-okoli-vlastejovic-u-ledce-nad-sazavou
pdf formát článku ke stažení
Kadlec, T. (2015): Zpráva o nálezu molybdenitu v lomu Plaňany, 11 km západně od Kolína. - Minerál, 23, 2, České Budějovice.
Činný, šestietážový lom Plaňany patřící firmě Eurovia Kamenolomy a.s. se rozkládá přibližně 11 km západně od Kolína. Založen je ve složitém komplexu metamorfovaných hornin kolínské části kutnohorského krystalinika. Pestrá škála těžených hornin zahrnuje migmatity (sillimanit-biotitové a pyroxen-biotit-amfibolové), v migmatitech uzavřené horniny (erlany, biotitové pararuly, serpentinity, amfibolity, pyroxenity),ortoruly, granodioritový porfyrit a pegmatity (Fišera 1981 a 2003).
Kadlec, T., Čopjaková, R., Gadas, P. (2013): Turmalinity z Ledče nad Sázavou. - čas. Minerál, 3, 241-246, České Budějovice.
Turmalinit
Termín turmalinit zavedl francouzský geolog A. Daubrée (1841). Turmalinitem (také turmalínovec, turmalit) se nazývají méně běžné horniny složené hlavně z turmalínu (> 15 obj. %, nejčastěji dravit – skorylové řady) a křemene, které mohou akcesoricky obsahovat granát, apatit, muskovit, biotit, kyanit, sillimanit, rutil, ilmenit aj. Jsou to nejčastěji masivní jemnozrnné až drobnozrnné horniny hnědočerné až černé barvy, složené z těsně prorostlých sloupcovitých až jemně stébelnatých krystalků turmalínu a podružného šedobílého xenomorfně omezeného křemene. Turmalinity tvoří polohy několik centimetrů až několik metrů mocné převážně v metapelitech (svory, ruly) nebo vulkanosedimentárních komplexech, které mohou být spolu s okolními horninami metamorfovány a deformovány.
Kadlec, T. (2014): Zpráva k mineralogii křemenných žil u Ovesné Lhoty nedaleko Ledče nad Sázavou. - http://www.mineralogist.cz/zprava-k-mineralogii-kremennych-zil-u-ovesne-lhoty-nedaleko-ledce-nad-sazavou [online]. Ledeč nad Sázavou. Dostupné z: www.mineralogist.cz.
Jurák (1965) doslovně uvedl v abstraktu svého článku ve Věstníku ÚÚG: Při geologickém mapování pro diplomovou práci na téma „Geologie stříbro-olověno-zinkových ložisek v moldanubiku mezi Ledčem n. Sázavou a Leštinou“, pracovanou na katedře nerostných surovin Karlovy univerzity v Praze, byly zjištěny nedaleko Ovesné Lhoty úlomky křemene s wolframitem, scheelitem, kasiteritem a apatitem.
Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Civiš, S. (2014): Granát od Mladotic, 2 km jjv. od Ronova nad Doubravou. - Minerál, 22, 6, České Budějovice.
Z okolí Ronova nad Doubravou a Mladotic je ve staré literatuře uváděno několik nalezišť granátů. Jeho hojný výskyt je popisován z břehu Doubravy pod kostelem Sv. Martina, ze stráně na pravém břehu řeky proti kostelu a rovněž z levého břehu řeky mezi kostelem Sv. Martina a Mladoticemi a na několika dalších místech (in Kratochvíl 1961, 1962). Chemizmus granátů žlutooranžové až červené barvy z ruly z okolí Ronova nad Doubravkou a granáty vázané na aplitické injekce, pronikající amfibolickou rulou od Sv. Martina studoval Nováček (1931). Na základě chemických analýz konstatoval tento autor, že v obou granátech převažuje almandinová složka, zhruba čtvrtinu veškeré hmoty obou granátů však tvoří složka grosulárová, kolem 12 % připadá na pyrop a kolem 5 % patří spessartinu.