FeSb2S4
Sloupcovité, podélně rýhované krystaly, jehličkovité až plstnaté agregáty, někdy radiálně uspořádané. Barva: ocelově šedý, nabíhá do hněda či různobarevna; lesk: kovový; vryp: hnědošedý; T = 2-3; h = 4,64. Výskyt na nízkoteplotních žilách s Sb - mineralizací.
Vlastějovice: Berthierit je nejhojnější rudní minerál antimonové mineralizace vázané na mylonitizovaný skarn nebo poruchy v biotit-muskovitické ortorule. Tvoří zrnité až celistvé nebo stébelnaté agregáty ocelově šedé barvy, časem nabíhající do hnědé barvy. Stébla berthieritu velikosti až 30 cm bývaly na puklinách mylonitu radiálně seskupené do vějířkovitých útvarů. Vzácně tvořil berthierit v dutinách alterované ortoruly drobné krystalky (do 5 mm) narůstající na křemen. Vzhledné ukázky berthieritu pocházejí z karbonátových žilek pronikajících mylonit nebo ortorulu. Po odleptání karbonátu kyselinou HCl, bylo možné získat až 3 cm dlouhé podélně rýhované krystaly berthieritu. Často je berthierit nahrazován supergenními minerály (stibikonit a senarmontit).
Literatura:
1/ Brabec, P. (2002): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích, Dipl. práce, PřF UK Praha, 35-36
2/ Kadlec, T. (2009): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích, čas. Minerál 3/2009; 220-228
3/ Koutek, J., Žák, L. (1951): Předběžná zpráva o žíly s antimonovými rudami na magnetovcovém ložisku ve Vlastějovicích v Posázaví, Věst. Ústř. Úst. geol., 26, 358-359
4/ Koutek, J., Žák, L. (1953): Epigenetické antimonové rudy na magnetovcovém ložisku skarnovém ve Vlastějovicích v Posázaví, Sbor. Ústř. Úst. geol, Odd. geol., 20, 593-612
Jehlicovité krystaly berthieritu s křemenem na puklině ortoruly, rozměry výřezu 4x4 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec
Berthieritová žíla pronikající mylonitizovaný skarn, rozměry vzorku 10x5 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec
Radiálně paprsčité agregáty berthieritu na puklině mylonitizovaného skarnu, rozměry vzorku 11x10 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec