V městském muzeu Ústí nad Labem právě probíhá unikátní výstava s názvem "Minerály Českého středohoří", která volně navazuje na vydání stejnojmenné knihy autorů Z. Dvořáka, M. Radoně, J. Svejkovského, O. Janečka, P. Dvořáka a P. Fuchse. Výstavní prostory jsou tématicky věnovány historickým a novodobým (poválečným) ukázkám minerálů, významným osobnostem místní mineralogie a geologie a Českému granátu. Vše je doprovázeno krásnými velkoplošnými fotografiemi minerálů od P. Fuchse. Jednotlivé expozice jsou velmi přehledné, dobře nasvícené a ukazují jedinečnou krásu místních minerálů. Všem zájemcům nejen o mineralogii doporučuji tuto výstavu navštívit.
Sádrovec CaSO4 · 2H2O je velmi hojným produktem zvětrávání sulfidů, zejména pyritu, a to na hydrotermálních žilách, kde se obvykle vyskytuje spolu s limonitem. Na křemenných žilách v Nemojově tvoří tence jehličkovité krystaly často uspořádané do ježkovitých radilně paprsčitých agregátů o velikosti do 5 mm. Krystaly jsou bezbarvé a průhledné; běžně zdvojčatěny do tzv. vlaštovčích ocasů.
Xonotlit Ca6(Si6O17)(OH)2 a edingtonit Ba[Al2Si3O10] · 4H2O jsou vzácné minerály, které se v České republice vyskytly pouze na jednom místě; a to na ložisko Fe-Co-Ni rud u Starého Ranska. Inosilikát xonotlit vznikl alterací bazických hornin a na puklinách gaber tvoří v asociaci s prehnitem a natrolitem bílé jemně vláknité paprsčité agregáty. Edingtonit ze skupiny zeolitů tvoří až 5 mm velké bílé až bezbarvé disfenoidy a celistvé agregáty spolu s jemným natrolitem na trhlinách bazických hornin.
Tak jako každá krajina má své obdivovatele, má je i České středohoří. Vedle malířů, historiků, botaniků, zoologů a turistů jsou to také geologové, paleontologové a mineralogové. Jejich první výpravy za minerály mnohdy mířily právě na lokality vulkanitů Českého středohoří. Stějně tak tomu bylo i v případě autorů této knihy, kteří navíc sdílejí touhu své nabyté poznatky zveřejnit a předat je dalším generacím (z úvodu nové knihy). Kniha, na které se vedle Z. Dvořáka podíleli M. Radoň, J. Svejkovský, O. Janeček, P. Dvořák a P. Fuchs, poutavě pojednává o minulé i současné mineralogii a geologii Českého středohoří s mírným přesahem do Lužických hor a Ralské pahorkatiny. Na 253 stranách nalezneme 335 barevných fotografií minerálů a lokalit a 29 dobových kreseb, pohlednic a map. Úvodní kapitoly stručně vymezují zájmové území, podávají přehled o dosavadních výzkumech a sběratelství a vysvětlují vulkanismus Českého středohoří. Následuje přehled historických a významných mineralogických lokalit, který je pojat formou atlasu sběratelsky hodnotných minerálů. Celkem je charakterizováno 39 lokalit Českého středohoří a 11 lokalit v okrajové části Lužických hor. Jednotlivé kapitoly zaujmout především barevnými fotografiemi minerálů a lokalit. V textu je uveden popis lokalit včetně lokalizace, aktuální nálezy a možnosti sběrů v současné době. Další rozsáhlou kapitolou je abecední přehled minerálů Českého středohoří, který je rozdělen na zeolity, další minerály vulkanitů a ostatní minerály. V závěru knihy následují stručné kapitoly o lokalitách zkamenělých dřev a hnědého uhlí v Českém středohoří, ložisku polymetalických rud Roztoky u Děčína a pyropu - českém granátu a jeho doprovedných minerálů v pyroponosných šterkopíscích.
Nedaleko Přibyslavic u Golčova Jeníkova byl nově objeven pegmatit s lithnými turmalíny a dalšími minerály. Kolem 1 m mocný pegmatit vykazuje zřetelnou vnitřní zonalitu. Okrajové partie tělesa jsou tvořeny drobně až středně zrnitým pegmatitem s hojnými světle růžovými K-živci, šedým křemenem, drobným muskovitem, černým turmalínem a modrozeleným apatitem. Následuje hrubě zrnitá jednotka K-živců a křemene s velkými krystaly muskovitu a černého turmalínu, která přechází do písmenkového pegmatitu (K-živec, křemen) bez muskovitu a dále do blokových K-živců s modrými turmalíny. Centrální části žíly tvoří několik menších křemenných jader s hrubě štěpným muskovitem, drobně zrnitým béžově zbarveným albitem a zelenými turmalíny.
Vanadinit je vanadičnan olova s chlorem. Bývá červený, hnědý, oranžový, žlutý, průsvitný až neprůhledný, diamantově až medově lesklý, neštěpný, křehký. Tvoří tlustě tabulkovité až sloupcovité krystaly a ledvinité a vláknité agregáty. Vzniká jako produkt oxidace galenitu, zejména v oblastech se suchým a teplým podnebím, často bývá doprovázen cerusitem a wulfenitem. Zdrojem vanadu jsou horninotvorné minerály hostitelských hornin olověných ložisek, z nichž je tento prvek vyluhován hydrotermálními roztoky. Vanadinit není nijak zvlášť hojným minerálem. Mezi sběrateli je ovšem velmi oblíben, protože na mnohých nalezištích se vyskytuje v podobě velmi atraktivních ukázek. Na sběratelském trhu se dnes nejčastěji objevují pěkné ukázky vanadinitu z Maroka, zejména z olověných dolů v Mibladenu u Mideltu, odkud pocházejí bohaté drúzy tlustě tabulkovitých šestibokých až 3 cm velkých červených krystalů. Zvláště atraktivní jsou drúzy silně lesklých červených krystalů narůstajících na drúzy bílých tence tabulkovitých krystalů barytu.
Zdroj: www.velebil.net