Kadlec, T. (2010): Revize velké pegmatitové dutiny ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 505-510, České Budějovice.

Každá lokalita má své významné mineralogické nálezy. Ne jinak je tomu u Vlastějovic. Během po staletí trvající těžby železné rudy a v novodobé historii těžby stavebního kamene se čas od času objevil nález, o kterém se ještě dlouhá léta mluvilo a stále mluví. Co se týče pegmatitů a jejich minerálů, nad ostatními nálezy ční objevení velké dutiny s krystaly ortoklasu a záhnědy (Čujan 1966) a elbaitového pegmatitu (Čech 1985). Před mnoha lety se mi naskytla jedinečná příležitost navštívit místo jednoho z těchto nálezů, a to dutinový pegmatit na pátém patře dolu Magdaléna.

Rok 1964

V září roku 1964 pokračovala ražba podložní průzkumné chodby pátého patra (58m pod povrchem) dolu Magdaléna na vrchu Fiolník. Razilo se pyroxenickým skarnem s ojedinělými žilkami pegmatitu a kalcitu. V posledních metrech chodby byla zastižena svislá pegmatitová žíla o mocnosti 1,5 - 2 m a sklonu 70° k jihozápadu. Po odstřelu čelby se na pravé straně chodby, ve vzdálenosti 3 m od čelby, objevila v pegmatitu dutina o rozměrech 120 x 90 x 70 cm. Dutina byla do dvou třetin vyplněna úlomky a krystaly živce a dobře omezenými krystaly záhnědy až 60 cm velkými.

Vnější části svisle zonální žíly byly tvořeny bílým plagioklasem o velikosti až 5 cm a xenomorfním křemenem. Plagioklasy byly lemovány na jedné straně draselnými živci. Dále byl přítomen nehojný fluorit. Centrální část žíly byla tvořena blokovým pegmatitem s růžovými draselnými živci a křemenem. Krystaly draselného živce dosahovaly velikosti až 25 cm. Do dutiny ústily dvě trhliny vyplněné jílovými minerály. Na stěnách dutiny bylo možné pozorovat zřetelné naleptání živce, jádrový křemen byl narušen pouze nepatrně.

Krystaly záhnědy decimetrových rozměrů (Čujan 1966).

Převážná část výplně byla tvořena úlomky růžového draselného živce, méně hojné byly „vyvětralé“ větší hypautomorfně omezené krystaly živce a úlomky naleptaného křemene, až 2 cm velké. Střední a spodní část výplně byla stmelena žlutozeleným jílovitým minerálem, nejspíše halloysitem (stanoveno pomocí RTG analýzy) spolu s kalcitem v brekcii. V ní byly nalezeny dva 4 cm velké dokonale sloupcovité krystaly záhnědy.

Střední a spodní okraje nalezené dutiny byly lemovány velkými sloupcovitými krystaly záhnědy s romboedrickým zakončením. Měly obvykle vodorovné rýhování hranolových ploch, podle nichž často také po dvou srůstaly. Krystaly záhnědy byly často rozlámány na 10 - 20 cm velké kusy a jejich pukliny i povrch povlečeny bílým kalcitem. Barva záhnědy byla žlutohnědá, úlomky do 5 mm byly i průhledné. V pegmatitu byly identifikovány tyto minerály: allanit-(Ce), biotit, fluorit, halloysit, kalcit, křemen, ortoklas, skoryl a titanit (Koutek 1964, Čujan 1966).

Současný stav

Pegmatitový výchoz prodělal během více jak šestačtyřiceti let pouze malé změny způsobené především sběrateli minerálů. Stále je patrná svislá zonálnost s bílými hrubě zrnitými plagioklasy a křemenem na okrajích a tmavě růžovými blokovými draselnými živci s jádrovým křemenem v centrálních partiích žíly. Kontakty s okolním skarnem jsou ostré; místy s hojným černým amfibolem, tmavě fialovým fluoritem a hnědočerným biotitem. Hojné jsou ostrohranné úlomky pyroxenického skarnu o velikosti až 50 cm uzavřené v pegmatitu.

Veškerá krystalová výzdoba a výplň dutiny je nenávratně „vytěžena“. Pouze v nejzazších částech dutiny je zachováno několik krystalů živce a záhnědy. O hojnosti dutinových minerálů svědčí ohromné množství úlomků krystalů živců a záhnědy na podlaze štoly před dutinou.

Pohled na vydobytou dutinu s lidským měřítkem.

Zadní část dutiny se zbytky krystalové výzdoby slouží jako zimoviště pro netopýry.

Jako zajímavost musím uvézt nápis na protější stěně dutiny. Pravděpodobně uhlem je na rovné ploše skarnu napsáno „ČUJAN“. Takže nelze pochybovat o nálezci této dutiny.    

Byly nalezeny všechny minerální druhy kromě skorylu, které popsal nálezce p. Čujan a následovně prof. Koutek. Jimi určený halloysit lze považovat na základě nových analýz za montmorillonit. Nově byl identifikován fenakit. 

Zjištěné minerály

Albit   NaAlSi₃O₈

Tvoří šedobílé až téměř čiré tabulkovité krystalky na velkých krystalech ortoklasu. Krystalky albitu dosahují velikosti do 5 mm a narůstají hypoparalelně.

Allanit-(Ce)   {Ca,Ce}{Al₂Fe²⁺}[O|OH|SiO₄|Si₂O₇]

Vyskytuje se v podobě tmavě hnědých smolně lesklých oválných zrnech velikosti až 7 mm při kontaktu pegmatitu se skarnem. Zrna allanitu-(Ce) zarostlá do plagioklasu či křemene mají kolem sebe často výrazné pleochroické dvůrky. Vzácně je přeměněn na tmavě hnědý zemitý minerál.

Krystal záhnědy dlouhý 8 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Annit   KFe²⁺₃[(OH)₂|AlSi₃O₁₀]

Biotit chemismu pravděpodobně annitu (Kadlec 2009) je lokálně hojný v kontaktních partiích pegmatitu se skarnem. Má hnědočernou barvu a tvoří hrubě zrnité agregáty v masách až 10 x 5 cm.

Fenakit   Be₂SiO₄

Fenakit tvoří čiré dlouze prizmatické šestiboké krystalky velikosti do 1 mm. Zarůstá do šedozeleného zemitého montmorillonitu vytvářejícího tenký povlak na krystalech ortoklasu. Chemismus fenakitu byl studován na ÚGV PřF MU v Brně (analyzoval Dr. Škoda).  Nález tohoto minerálu je druhým na lokalitě Vlastějovice.  

Fluorit   CaF₂

Světle až tmavě fialový místy skoro černý fluorit je v blízkosti kontaktu pegmatitu s okolním pyroxenickým skarnem v podobě až 5 cm velkých hrubozrnných xenomorfně omezených agregátů. 

Hastingsit   {CaCe}{Al₂Fe²⁺}[O|OH|SiO₄|Si₂O₇]

Amfibol složením blížícím se pravděpodobně k hastingsitu (Kadlec 2009) tvoří černé tlustě sloupcovité krystaly až 5 cm velké. Soustřeďuje na kontakt pegmatitu se skarnem a nahodile je přítomný v plagioklasové pegmatitové jednotce. 

Drúza krystalů ortoklasu o rozměrech 19x12 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Kalcit CaCO₃

Kalcit vytvoří klencovité krystalky světlé šedožluté barvy o velikosti do 1 cm narůstající na velké krystaly ortoklasu. Ve zbytcích dutinové výplně tmelí ostrohranné úlomky křemene a živce.

Křemen SiO₂

Šedý křemen je nahodile rozmístěn v plagioklasové jednotce. Šedohnědý až záhnědový křemen vytváří v K-živcové jednotce několik drobnějších křemenných jader; největší má rozměry 70x25 cm. Nalézt krystalický křemen z dutiny bylo již velmi obtížné, přesto byly objeveny v suti před dutinou dokonale omezené krystaly o velikosti až 8 cm. V zadní části dutiny je zachována krystalová výzdoba s krystaly záhněd až 20cm velkých. Místy je povrch krystalů značně naleptán. 

Montmorillonit (0,5Ca-Na)_0,25-0,6(Al,Mg)₂Si₄O₁₀(OH)₂.nH₂O

Montmorillonit se vyskytuje v podobě šedozelených zemitých povlaků na krystalech záhnědy a hlavně ortoklasu. Určen byl pomocí RTG analýzy na ČGS - pracoviště Barrandov v Praze (analyzoval Dr. Veselovský).

Záhněda na ortoklasu, rozměry 12x7 cm, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Ortoklas KAlSi₃O₈

V dutině se vyskytují dva typy ortoklasu. Zadní části stěn dutiny porůstají světle růžové dokonale omezené krystaly ortoklasu velikosti až 5x3x3 cm prorůstají se do úhledných drúz. Povrch krystalů má skelný lesk a není naleptaný. Odlišné jsou volné ortoklasy z výplně dutiny. Ty tvoří částečně nebo dokonale omezené tmavě růžové krystalyo velikosti až 21x12x8 cm (3,2 kg těžké). Běžné jsou krystaly v průměru 10 cm velké, kterých bylo nalezeno přibližně 30. Povrch krystalů je částečně naleptán. Na některých velkých krystalech je patrný dvojčatný srůst.

Plagioklas oligoklas An₁₀Ab₉₀-An₃₀Ab₇₀

Hrubě zrnitý šedobílý plagioklas složením oligoklas tvoří podstatnou část vnějších partií pegmatitové žíly. Je hrubě štěpný a má šedobílou až šedou barvu.

Krystaly ortoklasu, Vlastějovice. Foto T. Kadlec

Titanit CaTi(SiO₄)O

Titanit se vyskytuje v asociaci s allanitem-(Ce) v příkontaktních plagioklasových partiích pegmatitové žíly. Je tmavě hnědý a tvoří krystalky psaníčkovitého tvaru o velikosti do 1 cm.

Poznámka

Pegmatitová žíla s velkou dutinou je nepřístupná. Vstup do dolu Magdaléna je zasypaný.

Literatura:

Čech, F. (1985): Mineralogie žulových pegmatitů české části Českého Masívu, Rigorózní práce, PřF UK Praha

Čujan, J. (1966): Nález velkých krystalů záhnědy na skarnovém ložisku ve Vlastějovicích szs. od Ledče nad Sázavou. - Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd., 135, 232-233

Goliáš, V. (2002): Thoriová mineralizace Českého Masívu, Doktorská práce, PřF UK Praha

Kadlec, T. (2009): Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace), Rigorózní práce, PřF MU Brno

Koutek, J. (1964): Magnetovcová ruda magdalenské skarnové kry ve Vlastějovicích. - Zpr. o geol. výzk. v roce 1964, 39-41