Kadlec, T. (2011): Nový nález anatasu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 490-491, České Budějovice.

Výskyty anatasu TiO₂ jsou ve Vlastějovicích velmi vzácné až raritní. Ojedinělý nález popsali Rezek a Krist (1985) z kontaminovaného pegmatitu, zastiženého těžbou kamene na Holém vrchu. Anatas se vyskytoval v asociaci se šedozeleným, zrnitým titanitem, do kterého zarůstal ve formě izometrických nebo protažených zrn o velikosti až 1 mm.

Popis nového nálezu

V září roku 2011 byl, přibližně 25 m od severovýchodní lomové stěny, odkryt ve dně nejspodnější etáže lomu Holý vrch mohutný pegmatit - granitový komplex, který tvoří rozhraní skarnů a okolních rul a migmatitů (Kadlec 2009). Sběratelé L. Dlouhý a M. Chvátal (oba z Ledče nad Sázavou) nalezli v tomto komplexu neobvyklý pegmatitový materiál, ze kterého později identifikovali vzácný anatas.

Vlastní místo nálezu bylo situováno do takřka monominerální, silně miarolitické partie centrální části žíly, tvořené světle růžovým až téměř bezbarvým ortoklasem. Ten vytvářel dokonale omezené krystaly o velikosti do 3 cm. Místy byly krystaly natolik hojné, že v celku tvořily velmi porézní a křehké agregáty vzájemně se dotýkajících a prorůstajících krystalů ortoklasu. V hojných dutinách byl identifikován anatas, fluorit, chlorit, kalcit, křemen, limonit, pyrhotin, pyrit a jílové minerály. Anatas se vyskytl ve formě jednotlivých, dipyramidálních, dokonale omezených krystalků o velikosti do 1 mm narůstajících na ortoklas nebo křemen. Měl černou barvu, povrch krystalků byl často stupňovitý a vysoce lesklý. Ojedinělá byla seskupení několika krystalků anatasu do složitých agregátů.

Méně častý byl světle až tmavě fialový fluorit, který vytvářel zrnité agregáty (do 5 mm) nebo vzácně až 1 mm velké, krychlové krystalky. Lokálně hojný byl šedozelený až černozelený chlorit (pravděpodobně klinochlor - chamosit) ve formě zemitých nebo radiálně paprsčitých a kulovitých agregátů. Skoro bezbarvý až bledě žlutý kalcit byl v dutinách přítomen jako nízce klencovité nebo krátce sloupcovité krystaly, jejichž velikost jen zřídka překročila 1 cm. Křemen ve variantě křišťál či mléčný křemen hojně narůstal na ortoklas v podobě drobných krystalků (do 5 mm), často oboustranně ukončených. Běžně přítomné byly sulfidy železa a to hlavně pyrhotin, jehož tence tabulkovité krystalky (do 5 mm) měly místy výrazné náběhové barvy. Všudypřítomné byly také drobné krychličky pyritu. V blízkosti pyritu a pyrhotinu se vyskytovaly hnědé, zemité povlaky limonitu. Lokálně byl ortoklas částečně přeměněn na světle zelené, drobně šupinkovité, hedvábně lesklé jílovité minerály (pravděpodobně halloysit nebo montmorillonit).

Závěrem

Poctivé a detailní zkoumání vzorků hornin a minerálů z jakékoliv lokality může přinést své ovoce, jako je tomu i v případě nálezu anatasu. Vzorky z nálezu jsou uloženy u autora a je možné jejich poskytnutí pro další studium.

Do lomu Vlastějovice vstupujte vždy po domluvě s vedoucím provozovny a dbejte základních bezpečnostních pravidel.

Poděkování patří dr. Škodovi z ÚGV PřF MU v Brně za zhotovení mikrofotografií minerálů.

Literatura

Kadlec T. (2009): Pegmatity Vlastějovic. – Minerál (České Budějovice); 6, 467-479.

Rezek K., Krist P. (1985): Předběžná zpráva o výskytu nerostů U-Th, Ti-Zr a Nb-Ta v pegmatitu na Holém vrchu u Vlastějovic, zsz. od Ledče nad Sázavou. - Čas. Mineral. Geol., 30, 434.

Místo nálezu pegmatitu s anatasem, stav říjen 2011. Foto: T. Kadlec

Oboustranně ukončený krystal anatasu o velikosti 0,5 mm; sběr T. Kadlec, BSE-SE foto: R. Škoda