Kadlec T., Braumber J. (2025): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova II. - Minerál, 33, 4, 291-306, České Budějovice.

Činný šestipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemenu a kalcitu (Kadlec 2020), rudních minerálů (Litochleb 2001, Havránek 2016) nebo nově anatasu (Toman a kol. 2020) a brookitu (Kadlec 2022). Vedle hlavní těžené horniny cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která mineralogicky studoval Kadlec a kol. (2016, 2019) a Kadlec (2023).

Předložený text volně navazuje na článek Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova I. (Kadlec 2020) a pojednává o některých zajímavých mineralogických nálezech, jež učinili autoři v kamenolomu Nemojov u Pelhřimova v období 2021–2024. Vybrané nálezy jsou řazeny chronologicky podle data nálezu; 1 – křemenné žíly s krystaly anatasu, 2 – krystaly křemene, 3 – pukliny s krystaly aktinolitu, 4 – křemen-kalcitová žíla s pyritem, 5 – krystaly záhnědy, 6 – siderit na křemenu, 7 – pukliny alpského typu s turmalínem, 8 – cordieritický pegmatit a 9 – kalcitová porucha s krystaly pyritu.

Pohled na nemojovský kamenolom od severu z prvního patra, stav říjen 2021. Foto: T. Kadlec

Vrtné práce začátkem července 2024 v místě poruchy s krystaly kalcitu a pyritu (nález 4) na 5. lomovém patře. Foto: T. Kadlec

Popis nálezů

Nález 1 – křemenné žíly s krystaly anatasu

Anatas z kamenolomu Nemojov jako první popsal Toman a kol. (2020). Velikost tmavě modrých až černých krystalů anatasu uvádí většinou okolo 0,5 mm, výjimečně až 1 mm. Jednotlivé krystaly měly charakteristický dipyramidální habitus s různými typy zakončení. Anatas nasedal na až 4 cm velké krystaly křemene.

Autor článku navštívil Tomanem a kol. (2020) popsaný výskyt v roce 2021 a také se mu podařilo nalézt pěkné ukázky tohoto, pro lokalitu v té době nového, minerálu. Anatas nalezl i v dalších dvou žilách, které jsou poblíž popisované křemenné žíly. Poměrně častý je také anatas na puklinách okolních značně alterovaných hornin, a to až ve vzdálenosti 50 cm od žil. Místy mají křemenné žíly hojný pyrit. Místo se nachází na hraně východní stěny 1. patra nad lomovou cestou. Jedná se o soubor několika křemenných žil, z nichž největší má mocnost až 30 cm a délku několika metrů. Hojné jsou dutiny s krystaly šedavého křemene o velikosti až 5 cm, které jsou potaženy místy až několika mm mocnou rezavě zbarvenou limonitovou vrstvou. Po vyčištění limonitu kyselinami je možné získat ukázky krystalů křemene poseté hojným anatasem. Dipyramidální krystaly jsou velké kolem 1 mm, mají tmavě modrou barvu a až diamantový lesk.

Drobné anatasy na křemenu (nález 1), rozměry vzorku: 4,5 × 2,5 cm. Foto: T. Kadlec

Tmavě modré krystaly anatasu na křemene (nález 1), šířka záběru: 8 mm. Foto: T. Kadlec

Nález 2 – krystaly křemene

Křemenných žil bylo letech 2021-2024 těžbou odkryto několik, a to hlavně na východních stěnách 4. až 6. patra. Většinou se jedná o pravidelné žíly, které mají proměnlivou mocnost od několika cm do 30 cm, nejčastěji směr S–J a jsou téměř vertikálně uložené. Obsahují hojné dutiny s krystaly křemenu, často jsou nositelem sulfidického zrudnění nebo vzácnější karbonátové mineralizace.

Začátkem listopadu 2021 byla ve východní části 4. patra odstřelena 30 cm mocná křemenná žíla (nález 2a), která poskytla velké množství krystalovaných ukázek křemenu potaženého limonitem. Vertikálně pronikala cordieritickou rulu ve směru S–J v celém profilu lomové stěny. Ploché dutiny měly rozměry až 100 × 100 × 8 cm. Křemen měl šedobílou barvu a v dutinách tvořil až 3 cm dlouhé prizmatické krystaly, na které hypoparalelně narůstala drobně krystalická mladší generace křemene. Hojný byl limonit, jehož žluté, rezavé až tmavě hnědé povlaky potahovaly krystaly křemene. Vzácně tvořil ledvinité náteky. V žilném křemenu byl běžný arzenopyrit. Vytvářel kosočtverečné nebo krátce sloupcovité krystaly, které byly na plochách výrazně rýhované a až 3 mm velké. Měly ocelově šedou barvu s odstínem do žluté, místy s náběhovými barvami. Velmi vzácný byl pyrit.

V červenci 2023 se vyskytly podobné křemeny potažené limonitem na severní stěně 5. patra (nález 2b). Křemenná žíla měla směr S–J, mocnost do 8 cm a byla vertikální. V hojných dutinách tvořil křemen krystaly o délce do 3 cm, které potahoval rezavý až tmavě šedivý povlak limonitu. V drúzovitých dutinách byly nalezeny kožovité agregáty palygorskitu o velikosti až 15 cm. Měl žlutavě okrovou barvu, hedvábný lesk a byl ohebný.

Limonitem potažené krystaly křemenu (nález 2a). Foto: T. Kadlec

Nálezový stav křemenné drúzy (nález 2b). Foto: T. Kadlec

Limonitem potažené krystaly kalcitu (nález 2b), rozměry vzorku: 8 × 8 cm. Foto: T. Kadlec

Agregát palygorskitu z dutin nálezu 2b, rozměry vzorku: 15 × 2,5 cm. Foto: T. Kadlec

Nález 3 – pukliny s krystaly aktinolitu

V březnu 2023 bylo ve východní části 2. patra nelezeno ve zbytcích odstřelu několik balvanů cordierit-biotitické ruly s hojnými puklinami, na kterých se vyskytovala zajímavá asociace minerálů. Tenké pukliny o mocnosti do 3 mm pronikaly ruly diskordantně vůči jejich vnitřní nevýrazné foliaci. Jednalo se o soubor pravidelných vzájemně rovnoběžných puklin o délce několika metrů. Na stěnách prvně vykrystalizoval drobně krystalický šedý křemen. Následoval tmavě tombakově hnědý pyrhotin, který tvořil kovově lesklé tabulkovité krystaly o velikosti do 4 mm. Hojný byl tmavě zelený aktinolit, jehož tence jehličkovité podélně rýhované krystaly o délce do 6 mm byly seskupeny do vějířkovitých agregátů. Vzácně se vyskytoval tmavě hnědý titanit v podobě až 2 mm velkých plochých krystalků, světle olivově zelený klinochlor a krystalky pyritu o velikosti do 1 mm. Lokálně byly nahromaděny růžicovité agregáty tmavě červenočerného hematitu, složené z tence tabulkovitých krystalků do 1 mm velikosti. Nejmladším minerálem byl téměř bezbarvý štěpný kalcit, který pukliny zcela vyplňoval a pro získání ukázek krystalického aktinolitu jej bylo potřeba odleptat kyselinou.

Aktinolit s titanitem a pyrhotin (nález 3), šířka záběru: 24 mm. Foto: T. Kadlec

Nález 4 – křemen-kalcitová žíla s pyritem

Koncem října 2023 byla na jihovýchodní stěně 5. patra těžbou obnažena tektonická porucha pronikající cordierit-biotitickou rulou. Měla směr SZ-JV, kolísavou mocnost od 5 do 30 cm a byla téměř vertikální. Porucha byla vyplněna ostrohrannými, deskovitými úlomky ruly, které tmelil kalcit a křemen a mezi kterými byly často drúzovité dutiny o velikosti do 20 cm.

Stejná porucha byla následovně odstřelena také v druhé polovině března 2024, kdy poskytla jedny z nejlepších ukázek krystalického kalcitu z kamenolomu. Podařilo se otevřít plochou dutinu o úctyhodných rozměrech 190 × 130 × 8 cm, která obsahovala velké množství krystalovaných ukázek kalcitu, pyritu a křemenu. Obdobná situace se opakovala ještě v červnu 2024, kdy byla otevřena na stejné poruše podobně velká dutina. Kalcity však už nedosahovaly takové kvality, jelikož byly mírně navětralé a těžbou dosti poškozené.

V dutinách nejprve vykrystalizovala starší generace kalcitu I, který měl šedobílou barvu a byl drobně krystalický. Následovala 3 mm mocná vrstva téměř čirého a velmi drobně krystalického křemenu I, na který nasedal křemen II v podobě až 7 cm velkých tlustě prizmatických krystalů světle šedé barvy. V estetických a pro lokalitu kvalitních ukázkách se vyskytoval kalcit II. Jeho krystaly měly tvar nízkého romboedru, skelný až lehce perleťový lesk a paralelně na sebe narůstaly ve směru osy c. Největší krystaly dosahovaly velikosti až 35 mm a v krátkovlnném UV světle vykazovaly světle narůžovělou luminiscenci. Pyrit I zarůstal ve formě drobných hexaedrických krystalků do kalcitu I. Hojný pyrit II tvořil až 12 mm velké krystaly ve tvaru hexaedru a spojky pentagon-dodekaedru a oktaedru, které měly světle žlutou barvu a kovový lesk. Pyrit II narůstal na křemen I a II. Některé krystaly měly rezavý povlak limonitu, vzniklý alterací pyritu. Vzácně se vyskytovaly nejmladší, drobně krystalická generace křemenu III a kalcitu III. Posloupnost krystalizace jednotlivých minerálů z popisované poruchy lze přibližně shrnout takto: křemen I → kalcit I ~ pyrit I → křemen II → pyrit II → kalcit II → křemen III → kalcit III.

Porucha byla přístupná až do poloviny července 2024, kdy byla odstřelena mohutným clonovým odstřelem. Ve stěně z ní zbyla pouze tenká křemenná žíla o mocnosti do 5 cm s občasnými dutinami s drobnými krystaly křemenu. Veškerý sběratelsky zajímavý materiál byl rozeset v odstřelu a prakticky zcela poničen. V severní části odstřelené stěny, asi 15 m od výše popisovaného místa, byla však odkryta nová porucha s kalcit–křemennými žilami, které také obsahovaly hojné dutiny s plochými krystaly kalcitu s pyritem na křemenu.

Krystaly pyritu II na křemenu II (nález 4), říjen 2023, rozměry vzorku: 6 × 4 cm. Foto: T. Kadlec

Drúza kalcitu II s pyritem II na křemenu II (nález 4), březen 2024, rozměry vzorku: 6 × 4 cm. Foto: T. Kadlec

Kalcit II s pyritem II (nález 4), březen 2024, rozměry vzorku: 7 × 4,5 cm. Foto: T. Kadlec

Krystal křemenu II porostlý kalcitem II (nález 4), březen 2024, rozměry vzorku: 8 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Perimorfóza drobně krystalického křemenu III porůstající kalcit II (nález 4), březen 2024, rozměry vzorku: 9 × 7 cm. Foto: T. Kadlec

Krystaly pyritu II na křemenu II (nález 4), březen 2024, rozměry vzorku: 7 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Drúza kalcitu II s pyritem II na křemenu II (nález 4), březen 2024, rozměry vzorku: 10 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Drúza kalcitu II s pyritem II na křemenu II (nález 4), březen 2024, rozměry vzorku: 17 × 15 cm. Foto: T. Kadlec

Nález 5 – krystaly záhnědy

V prosinci 2023 byla objevena nenápadná puklina u paty severní stěny 4. patra, která následovně poskytla ukázky krystalů záhnědy a pyritu (nález 5a). Vertikálně protínala ruly ve směru V–Z a měla stálou mocnost 5 cm. Bílý až šedavý křemen I narůstal na rulu a tvořil krystaly o velikosti do 1 cm. Křemen II měl světle záhnědovou barvu a rozměry až 3 × 3 cm. Obě generace křemenu porůstaly drobné hexaedrické krystaly pyritu. 

O několik metrů dále východním směrem od nálezu 5a byla na stejném patře nalezena v lednu 2024 kalcit-křemenná žíla, která také obsahovala krystaly záhnědy (nález 5b). Křemenná žíla tvořila dutiny, které byly zcela vyplněny bílých hrubě štěpným kalcitem. Po odleptání kalcitu kyselinou chlorovodíkovou byly získány ukázky oboustranně ukončených krystalů světlé záhnědy o velikosti až 4 cm. Vzácný byl světle fialový fluorit zarůstající do žilního křemenu. Stejnou poruchu zastihla těžba začátkem října 2024. Jednalo se o vertikální kalcitovou žílu o kolísavé mocnosti od 1 do 10 cm a směru V–Z (nález 5c). Na stěny pukliny krystalizoval mléčný drobně krystalický křemen I, na který nasedal světle nahnědlý křemen II. Jeho estetické krystaly měly velikost až 5 cm a byly často oboustranně ukončené. Byly zonálně zbarvené, kdy při krystalových hranách a rozích měly tmavší barvu. Často v sobě měly fantomy a hojné plynokapalné uzavřeniny s pohyblivou plynnou bublinkou (tzv. libely). Zbytky pukliny vyplňoval hrubě štěpný bílý až světle narůžovělý kalcit. Vzácný byl pyrit.

Záhnědový křemen II s pyritem na křemenu I (nález 5a), rozměry vzorku: 9 × 5,5 cm. Foto: T. Kadlec

Oboustranně ukončený krystal záhnědy o délce 20 mm (nález 5b). Foto T. Kadlec

Krystaly záhnědového křemenu II na křemenu I (nález 5c), rozměry vzorku: 5,5 × 3,5 cm. Foto: T. Kadlec

Zonálně zbarvený křemen II na křemenu I (nález 5c), šířka záběru: 26 mm. Foto: T. Kadlec

Nález 6 – krystaly sideritu na křemenu

V druhé polovině dubna 2024 byla v odstřeleném materiálu u severní stěny 4. patra nalezena křemenná žíla s hojnými dutinami. Její mocnost se pohybovala kolem 5 cm a pronikala cordieritickou pararulu. V dutinách o rozměrech až 15 × 15 × 1 cm byl hojný drobně krystalický a téměř bezbarvý křemen, na který narůstal siderit. Jeho dobře omezené krystaly měly světle hnědou barvu, tvar klence se zakřivenými a nerovnými plochami a velikost do 3 mm. Krystalické ukázky sideritu jsou v nemojovském lomu poměrně vzácné.

Světle hnědý siderit na křemenu (nález 6), rozměry vzorku: 5,5 × 5 cm. Foto: T. Kadlec

Nález 7 – pukliny alpského typu s turmalínem

U sv. stěny 4. patra byly začátkem července 2024 nalezeny ve zbytcích odstřelu zajímavé ukázky puklin alpského typu v cordierit-biotitické rule. Pukliny měly délku kolem 15 cm, mocnost do 1 cm a byly diskordantní vůči vnitřní foliaci pararuly. Posloupnost krystalizace minerálů na puklinách byla na základě mikroskopického studia stanovena takto: křemen I – adulár I – muskovit – turmalín I – turmalín II – křemen II – adulár II – chlorit – pyrit – kalcit.

Starší křemen I měl světle záhnědovou barvu, tvořil průhledné krystaly o délce do 5 mm a narůstal přímo na stěny puklin. Křemen II byl vzácný a vyskytoval se ve formě čirých, oboustranně ukončených a velmi drobných krystalků nasedajících na turmalín a muskovit. Draselný živec ve varietě adulár byl nejhojnějším minerálem popisovaných puklin. Krystaly měly klasický tvar podle [110] a [101] a na plochách byly mělce rýhované. Starší generace I měla světle šedobílou barvu, krystaly dosahující velikosti do 3 mm a narůstala na křemen I. Krystaly mladšího aduláru II byly téměř bezbarvé a veliké až 2 mm. Koncentrovaly se do dutin po turmalínu a na okraje turmalínových reliktů. Jejich lesk byl skelný až matný. Tence tabulkovité krystaly muskovitu měly šestiboký průřez a byly skoro bezbarvé nebo lehce nažloutlé se silným perleťovým leskem. Některé spolu paralelně srůstaly do plochých agregátů. Vzácně byly světle zelené, drobně tabulkovité krystaly chloritu, které srůstaly do radiálně paprsčitých nebo červíkovitých agregátů.

Nejzajímavějším minerálem puklin byl turmalín, který se vyskytl ve dvou odlišných formách. Geneticky starší turmalín I tvořil hnědočerné sloupcovité krystaly o délce do 1 cm, jenž narůstaly na adulár I. Turmalín I odpovídá svým složením nejpravděpodobněji skorylu případně dravit-skorylu. Velmi často byl silně alterován za vzniku nepravidelných skořepinových až kostrovitých reliktů ve volných dutinách po původním krystalu turmalínu. Na tyto relikty narůstaly ve směru osy c jehlicovité až jemně vláknité mladší turmalíny II. Měly poměrně variabilní zbarvení od čiré přes světle hnědou po nazelenalou a světle béžovou barvu. U těchto turmalínů by mohla v rámci jejich chemismu převládat dravitová nebo foititová komponenta. Jejich složení nebylo detailněji studováno.

Vzácné byly drobné hojnoploché krystalky pyritu na aduláru II. Některé dutiny vyplňoval bělavý až čirý hrubě štěpný kalcit.

Světle béžový jehlicovitý turmalín II na černém turmalínu I s adulárem a křemenem (nález 7), šířka záběru: 8 mm. Foto: T. Kadlec

Nález 8 – cordieritický pegmatit

V první polovině července 2024 probíhala těžba kamene u severní stěny 4. patra, kde byl zcela odebrán zbytek staršího odstřelu. V těchto místech bylo nalezeno několik pegmatitových balvanů o velikosti do 30 cm. Původní místo pegmatitového výskytu nebylo objeveno. Pegmatit měl středně až hrubě zrnitou texturu, vůči okolní rule ostrý kontakt a nevykazoval žádné známky vnitřní zonality. Hlavním minerálem byl světle narůžovělý ortoklas, jehož hypautomorfně omezená zrna měla velikost kolem 2 cm. Křemen byl šedavý až světle hnědavý a tvořil polohy o rozměrech do několika cm. Velmi hojným byl cordierit, který zarůstal především do křemenu. Tvořil až 3 cm velká oválná zrna nebo krátce sloupcovité krystaly o velikosti až 3 × 1 cm. Na některých z nich byla pozorována typická bazální štěpnost a nealterované modrozelenými fragmenty, ale většinou byl cordierit nahrazen směsí fylosilikátů (pinitizace). Z dalších minerálů byl v pegmatitu nalezen drobně krystalický muskovit a biotit, pyrit a velmi vzácný černý turmalín.  

Pegmatity jsou v nemojovském lomu poměrně vzácné a málokdy obsahují tak hojně cordierit, který se vyskytuje na lokalitě hlavně v cordierit-biotitických rulách až migmatitech.

Soudečkovitý krystal alterovaného cordieritu v pegmatitu (nález 8), šířka záběru: 23 mm. Foto: T. Kadlec

Nález 9 – kalcitová porucha s krystaly pyritu

Na severní stěně 5. patra byla přístupná mohutná tektonická porucha, která vertikálně pronikala ruly ve směru SZ–JV. Měla mocnost přes 1 m a zčásti byla vyplňována krystalickým křemenem nebo kalcitem s hojným pyritem. Začátkem října 2024 bylo toto místo odstřeleno a v suti byly nalezeny kvalitní ukázky krystalického pyritu.

Pyrit tvořil v kalcitové žilovině souvislé polohy o mocnosti až 3 cm, které po vylomení z šedobílého kalcitu poskytly krystalické drúzy o velikosti až několika dm. Krystaly pyritu I o velikosti až 25 mm měly nejčastěji tvar spojky krychle a oktaedru a bledě mosazně žlutou barvu místy s náběhovými barvami. Na pyrit I narůstala lokálně mladší generace pyritu II, která byla drobně krystalická.

Nálezový stav ukázky pyritu I (nález 9), rozměry vzorku: 18 × 12 cm. Foto: T. Kadlec

Další nálezy

V kamenolomu byly v období 2021–2024 dále nalezeny tenké povlaky fialového fluoritu, pukliny alpského typu s anatasem a brookitem, granátické horniny s grosulárem, diopsidem, wollastonitem a vesuvianem, rudní žíly s galenitem, sfaleritem a pyritem, turmalínové pegmatity s apatitem nebo zrna světle namodralého cordieritu o velikosti až 25 mm zarůstající do ruly. Na lomových stěnách jsou hojné recentní výkvěty síranů a limonitové povlaky.

Závěr

Z kamenolomu je doposud popsáno 47 druhů minerálů: akantit, aktinolit, almandin, anatas, andezín, ankerit, arsenopyrit, brookit, cordierit, diopsid, dolomit, dravit, flogopit, fluorapatit, fluorit, freibergit, galenit, grafit, grosulár, chalkopyrit, kalcit, klinochlor, klinozoisit, kobaltin, křemen, limonit, mikroklin, muskovit, nontronit, oligoklas, opál, ortoklas, palygorskit, prehnit, pyrhotin, pyrit, sádrovec, sfalerit, scheelit, siderit, siderofylit, sillimanit, tetraedrit, titanit, vesuvian, wollastonit a zirkon. V případě nálezu palygorskitu (nález 2) a jemně vláknitých turmalínů (nález 7) se jedná o první zdokumentované výskyty na lokalitě.

Koncem roku 2024 byla započata těžba kamene na novém 6. lomovém patře, které může do budoucna poskytnout další zajímavé mineralogické nálezy.

Lokalita je nadějná pro sběr minerálů, je ale důležité mít na paměti, že se jedná o činný kamenolom, do kterého je vstup možný pouze se svolením vedení provozovny. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete také na internetových stránkách www.mineralogist.cz.

Literatura

Havránek P. (2016): Minerály z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. – Minerál (České Budějovice), 24, 4, 303–306.

Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. – Minerál (České Budějovice), 28, 2, 114–123.

Kadlec T. (2022): Brookit a anatas z Nemojova u Pelhřimova. – Minerál (České Budějovice), 30, 6, 498–501.

Kadlec T. (2023): Krystaly klinozoisitu a grosuláru z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. – Minerál (České Budějovice), 31, 4, 336–340.

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova II. – Minerál (České Budějovice), 27, 2, 118–127.

Kadlec T., Pauliš P., Pour O., Fediuk F. (2016): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova. – Minerál (České Budějovice), 24, 6, 515–523.

Litochleb J. (2001): Pelhřimovský stříbronosný revír. – Bull. mineral. – petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 9, 102–121.

Toman J., Slobodník M., Hrazdil V. (2020): Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika). – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 105, 2, 183–197.