Kadlec T. (2025): Mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Pod Blaníkem, 29, 2, 8-13, Vlašim.
Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu, nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu, jehlicovitého skoryl-dravitu či krystalů záhnědy z novějších sběrů. Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži.
Geomorfologicky patří oblast do benešovské pahorkatiny v rámci středočeské pahorkatiny a geologicky do středočeské ostrovní zóny, resp. k ondřejovskému metamorfovanému ostrovu, tvořeného proterozoickými sedimenty českobrodského permu. Vlastní ložisko tvoří regionálně metamorfovaný dioritový masiv pronikaný leukokratními žilnými žulami a sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Převládajícím horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných. Na základě petrografie lze hlavní horniny rozdělit do tří skupin; 1. amfibolický křemenný diorit (tmavě šedé velmi jemnozrnné usměrněné horniny se složením křemen, andezín, amfibol, titanit, rudní minerály), 2. amfibolický diorit (šedá středně zrnitá hornina složená z plagioklasu, amfibolu, křemene a biotitu, akcesoricky titanitu a rudních minerálů) a 3. žula (bělošedá středně zrnitá, složená z ortoklasu, mikroklinu, plagioklasu, křemene, biotitu a muskovitu) (Godany a kol. 2014).
Níže popisované vybrané mineralogické nálezy pocházejí z období 2018-2022. Jedná se o nález 1. jehlicovitých krystalů malachitu s krystaly křemene, 2. dutin s krystaly epidotu, skoryl-dravitu a hematitu, 3. růžových krystalů kalcitu s laumontitem, 4. dutin s krystaly barytu, fluoritu a kalcitu, 5. krystalů křemene s karbonáty a 6. skalenoedrických krystalů kalcitu.
Celkový pohled na lokalitu od východu, stav únor 2022. Foto: T. Kadlec
1. Nález malachitu
Ve východní části 2. patra byly v září 2018 a červenci 2019 těžbou zastiženy pásma drobných puklin pronikajících silně navětralé amfibolické diority (magmatická hornina). Téměř svislé pukliny měly mocnost od prvních milimetrů do 3 cm a směr SZ–JV. Stěny puklin byly pokryty křemenem, který tvořil až 15 mm dlouhé šedobílé krystaly. Mladší generace křemene, narůstající na kalcit, byla téměř čirá nebo světle žlutá a tvořila oboustranně ukončené, až 15 mm velké krystaly. V nepravidelných zrnech nebo nedokonale vyvinutých krystalech o velikosti do 1 cm na křemen nasedal mosazně žlutý chalkopyrit. V jeho blízkosti se vzácně vyskytl drobně krystalický pyrit. Nejhojnějším minerálem puklin byl kalcit, který byl šedobílý, místy až bezbarvý a tvořil hrubě štěpné masy zcela vyplňující pukliny, případně skalenoedrické krystaly o délce do 15 mm. Kalcit vykazuje v krátkovlnném UV světle výraznou oranžovočervenou luminiscenci. Na křemenu a kalcitu byly hojné tenké povlaky tmavě hnědého limonitu. V blízkosti navětralého chalkopyritu se vyskytly jehlicovité radiálně uspořádané krystaly tmavě zeleného malachitu o délce do 5 mm. Malachit nebyl z kamenolomu Stříbrná Skalice do této doby popisován, na rozdíl od hald po těžbě polymetalického zrudnění, kde je poměrně hojný ve společnosti azuritu. Malachit v barytové žilovině hald tvoří nehojné jehličky, povlaky a polokulovité agregáty (Bernard 1965).
Zelený malachit s limonitem na křemenu (nález 1), šířka záběru 10 mm. Foto: T. Kadlec
2. Nález epidotu, skoryl-dravitu a hematitu
V průběhu srpna 2019 bylo zaznamenáno několik výskytů puklin alpského typu na 5. a 7. patře. Na puklinách amfibolických dioritů se vyskytla zajímavá minerální asociace tvořená epidotem, klinochlorem, kalcitem, skorylem, pyritem, hematitem, titanitem a fluorapatitem. Sběratelsky nejzajímavější byl epidot, který tvořil dlouze prizmatické tmavě zelené až pistáciově zbarvené krystaly o délce až 6 cm. Měly výrazné podélné rýhování a vzácností nebylo ani oboustranné ukončení krystalovými plochami. Epidot narůstal na černozelené až šedozelené červíčkovité či kulovité radiálně paprsčité agregáty klinochloru, který pukliny místy zcela vyplňoval. Na stěny puklin narůstaly velmi drobné krystaly šedobílého křemene. Téměř černý aktinolit tvořil krátce prizmatické krystaly s kosočtverečným průřezem o velikosti do 5 mm. Poměrně hojný byl černý, na hranách hnědočerný tence jehlicovitý až vláknitý skoryl-dravit, jehož krystaly byly uspořádány do radiálně paprsčitých agregátů o průměru až 7 cm, vyplňujících tenké pukliny. Vzácně tvořil skoryl-dravit v dutinách jednotlivé krystaly o délce až 3 cm. Pyrit se vyskytl v podobě hrubě štěpných agregátů o rozměrech až 6 × 5 cm. Zajímavý je výskyt tence tabulkovitých, až 15 mm velkých krystalů hematitu. Ty byly černé, polokovově až kovově lesklé a zarůstaly do drobně zrněného tmavě zeleného klinochloru či hrubě štěpného šedobílého kalcitu. Na puklinách se vzácně vyskytl světle hnědý titanit, narůstající na klinochlor a tvořící sekerovité skelně lesklé krystaly o velikosti do 4 mm, a fluorapatit jako šestiboké šedozelené až modrozelené oboustranně ukončené 2 mm dlouhé krystaly. Vzácný byl také světle zelenkavý až šedobílý prehnit v drobně krystalických agregátech o velikosti do 3 cm.
Podobné nálezy epidotu pocházejí z roků 2005, 2008, 2011 a 2013, kdy byly v lomu nacházeny až 8 cm dlouhé krystaly. Bernard (2000) přiřazuje výskyty epidotu, prehnitu, kalcitu a dalších minerálů z puklin dioritu v lomu Na Marjánce k alpské asociaci typu C. Epidot se v kamenolomu vyskytoval také spolu s wollastonitem, granátem a vesuvianem na kontaktu mramoru a aplitické horniny v 70. letech minulého století. Z kontaktů vápenců s granodiority uvádí Láznička (1965) z lomu Na Marjánce a svahů vrchu Čapík u Stříbrné Skalice bílé vějířovité stébelnaté agregáty wollastonitu s 1 cm dlouhými stébly epidotu a granátem.
Sloupcovitý krystal zeleného epidotu (nález 2), délka krystalu 18 mm. Foto: T. Kadlec
Jehlice skoryl-dravitu s epidotem a titanitem (nález 2), šířka záběru 38 mm. Foto: T. Kadlec
3. Nález kalcitu a laumontitu
V září roku 2019 byl na severní stěně 5. lomového patra uskutečněn nález tektonické poruchy vyplněné krystaly laumontitu a kalcitu. Porucha o mocnosti do 8 cm pronikala amfibolické diority ve směru S–J u paty lomové stěny. Stěny pukliny nejprve porůstala starší generace šedobílého kalcitu I, tvořící krátce skalenoedrické krystaly o velikosti do 5 mm, na které hojně narůstal křídově bílý až světle růžový stébelnatý laumontit o délce krystalů do 8 mm. Ty byly často seskupené do ježkovitých agregátů. Místy byl hojný šedobílý baryt v tlustě tabulkovitých krystalech o délce do 4 cm, seskupených do radiálně paprsčitých agregátů. Na laumontit nahodile nasedal mladší kalcit II, jehož hojnoploché krystaly měly narůžovělou barvu a rozměry až 3 × 1,5 cm. U kalcitu II byly vzácně pozorovány zdvojčatělé srůsty krystalů. Vzácný byl bezbarvý až světle fialový fluorit v drobně krystalických agregátech o velikosti do 3 mm.
Světle růžový kalcit na laumontitu (nález 3), rozměry vzorku 10 × 6 cm. Foto: T. Kadlec
4. Dutiny s krystaly barytu, fluoritu a kalcitu
Začátkem března 2020 byla na severovýchodní stěně 4. patra (počítáno shora) odkryta těžebními pracemi mohutná tektonická porucha, jenž měla směr SSZ-JJV, byla téměř kolmá a její mocnost kolísala od 50 do 100 cm. Drcené pásmo prostoupené karbonáty, křemenem a barytem prochází přes všechna lomová patra a proniká amfibolické diority a žilné granity. Nápadná je až 50 cm mocná šedozelená až šedobílá silně alterovaná zóna jílovitého charakteru, která lemuje pásmo přednostně ze západní strany. V průběhu března a dubna 2020 byl autorem postupně otevírán rozsáhlý soubor poměrně velkých dutin, které se soustředily v centrálních částech poruchy. Největší z nich dosahovaly rozměrů více jak 100 × 100 × 7 cm a měly bohatou drúzovitou výzdobu a svými parametry se řadí mezi významné lokalitní nálezy, které poskytly velké množství kvalitních sběratelských ukázek.
Nejstarším minerálem byl drobně krystalický světle záhnědový křemen, který pokrýval stěny dutin, místy v podobě laločnatých výběžků o délce do 2 cm. Na křemen narůstal světle až tmavě hnědý ankerit. Jeho nízce klencovité skelně až perleťově lesklé krystaly o velikosti do 1 cm se sdružovaly do nepravidelných agregátů o rozměrech až 5 × 5 cm. Některé ankerity měly navětralý povrch zemitého vzhledu. Vzácné byly vrtulovitě stočené paralelně srůstající krystaly. Na ankerit přednostně narůstaly drobné silně limonitizované krystaly pyritu. S ankeritem se vyskytovala nejstarší generace kalcitu I, která narůstala na křemen a tvořila malé 5 mm velké světle šedavé krystalky. Kalcit I oproti ostatním mladším generacím vykazoval světle růžovou luminiscenci v krátkovlnném UV světle. Velmi zajímavý byl hojný výskyt fluoritu nasedající na kalcit I. Téměř čiré nebo světe žlutavé krystaly o velikosti do 3 mm, vzácně 5 mm, porůstaly plochy i několik dm2. Nejhojnějším minerálem dutin byl baryt. Jeho tence tabulkovité skelně lesklé krystaly měly světle béžovou, bělavou, světle růžovou až skoro čirou barvu a seskupovaly se do snopkovitých a vzácně růžicovitých útvarů o velikosti až 3 cm na plochách až 50 × 50 cm. Samostatné krystaly byly ojedinělé. Některé barytové agregáty byly potaženy rezavým až tmavě hnědočerným tenkým povlakem limonitu. Velmi estetické byly krystaly nejmladšího kalcitu III. Až 7 cm velké skalenoedrické světle žluté nebo světle šedobílé krystaly narůstaly na baryt nebo tvořily v dutinách volné krystaly místy paralelně srůstající. Častý u nich byl zákonitý dvojčatný srůst. Velmi vzácně byl nalezen šedomodrý opál, který tvořil až 1 mm mocné povlaky v silně alterovaných partiích poruchy.
V místě tektonické poruchy byl koncem června 2020 proveden další odstřel, který odkryl soubor velkých dutin o rozměrech až 80 × 80 × 20 cm při patě severovýchodní stěny 4. patra. Ty poskytly velké množství kvalitních mineralogických ukázek především barytu a kalcitu ve stejné podobě jako z předešlého odstřelu. Dutiny byly vyplněny rezavým jílem, který uzavíral oboustranně krystalizované drúzovité ukázky o velikosti až 20 cm. Zajímavá byla až 20 cm mocná poloha světle šedozelené až světle hnědé křemenné hmoty, která měla místy charakter opálu s typickým lasturnatým lomem. Ta byla tektonicky podrcena a následovně dohojena mladším kalcitem, který tvořil světle žlutavé až bezbarvé krystaly o velikosti do 3 cm. Bezbarvý až světle žlutý fluorit byl v této části poruchy zastižen pouze v jedné zcela zborcené dutině o rozměrech přibližně 30 × 10 × 10 cm. Tato dutina poskytla jedny z nejlepších ukázek fluoritu ze zmiňované poruchy.
Odstřel byl odtěžován v průběhu srpna 2020. V těženém materiálu bylo nalezeno, po rozbití větších bloků, několik kvalitních ukázek krystalického fluoritu. Většina vzorků s barytem a kalcitem byla bohužel značně poškozena těžbou. V dutinách tenké křemenné žíly byly nalezeny až 1 cm velké krátce prizmatické vysoce lesklé krystaly záhnědy. Ke konci měsíce nalezl autor ve zbytcích odstřelené poruchy, zatím v kamenolomu nezjištěné, zrudnění reprezentované tetraedritem-(Zn), tennantitem-(Zn) a sfaleritem. Detailněji byl tento nález popsán v samostatném článku (Kadlec a Vrtiška 2021).
Skalenoedrické kalcity s náběhově zbarvenými povlaky limonitu (nález 4), šířka záběru 30 mm. Foto: T. Kadlec
Skalenoedrické krystaly světle žlutého kalcitu (nález 4), rozměry vzorku: 7 × 5 cm. Foto: T. Kadlec
Srůst krystalů kalcitu na barytu a starším kalcitu (nález 4), šířka záběru 5 cm. Foto: T. Kadlec
5. Nález krystalů křemene s karbonáty
Dne 26.1.2022 proběhl v kamenolomu odstřel na sv. stěně 4. patra (počítáno shora). Těžební práce byly situovány v místě mohutné tektonické poruchy, jenž má směr SSZ-JJV, je téměř kolmá a její mocnost kolísala od 50 do 300 cm. Drcené pásmo prostoupené karbonáty, křemenem a barytem prochází přes všechny lomové etáže a proniká amfibolické diority a žilné granity. Po odstřelu bylo v tektonické struktuře zastiženo poměrně velké množství plochých drúzovitých dutin, přičemž největší z nich měla rozměry přibližně 70 × 50 × 7 cm. Výskyt se svými parametry řadí mezi významné lokalitní nálezy, který poskytl velké množství kvalitních sběratelských ukázek především křemenu a kalcitu.
Nejprve na stěny puklin a dutin nasedal nejstarší drobně krystalický křemen I, který měl šedavou barvu a tvořil několik mm tenkou vrstvu. Následoval tmavě hnědý ankerit I. Jeho klencovité až 5 mm velké krystaly, tvořící 2 cm mocnou zónu, byly velmi silně navětralé a přeměněné na rezavý limonit. Dost často se zcela rozpadaly. Na ankerit narůstaly krystaly křemene II. Byly až 3 cm velké a měly krátce prizmatický habitus často oboustranně ukončené. Vysoce skelně lesklé krystaly měly nejčastěji světle šedavou až hnědě šedavou barvu, vzácně byly téměř bezbarvé. Některé prizmatické plochy byly příčně rýhované. V několika krystalech byly pozorovány plynokapalné inkluze s tzv. libelou o velikosti do 2 mm. Na křemen II místy narůstal drobně krystalický šedobílý až mléčný křemen III. Posledním minerálem výplně dutin byl kalcit. Ten tvořil skalenoedrické oboustranně ukončené krystaly světle žluté barvy, které dosahovaly velikosti až 4 cm. V některých částech dutin byl na místo kalcitu hojný rezavě zbarvený ankerit II, ve formě až 1 cm velkých klencovitých krystalů.
Vysoce lesklé krystaly křemenu II na ankeritu (nález 5), rozměry vzorku 12 × 8,5 cm. Foto: T. Kadlec
Dvojčatné skalenoedrické krystaly kalcitu na křemenu II (nález 5), rozměry vzorku 9 × 8 cm. Foto: T. Kadlec
6. Dutiny se skalenoedrickými krystaly kalcitu
Na stejné tektonické poruše, ze které pochází výše popisovaný nález 5, byl uskutečněn další odstřel v první polovině června 2022. V sv. části 4. lomového patra bylo ve stěně zastiženo několik svisle uložených kalcitových žil o mocnostech až 20 cm. V četných plochých dutinách o rozměrech až 30 × 30 × 7 cm bylo nalezeno velké množství drúzovitých ukázek krystalů kalcitu. Na silně alterované stěny dutin nejprve vykrystalizoval ankerit I, který tvořil drobné klencovité krystaly světle okrové barvy a velikosti do 3 mm. Plochy krystalků byl často vrtulovitě prohnuté. Na ankerit I nasedala 1 cm mocná vrstva šedobílých krystalků kalcitu I. Pak následovala krystalizace starší generace sulfidů. Pyrit I je světle mosazně žlutý a tvoří krystalky s hluboce rýhovanými plochami.
Sběratelsky nejatraktivnější byly krystaly kalcitu II, který narůstal na starší kalcit I. Tvořil až 5 cm velké skalenoedrické oboustranně ukončené krystaly. Měly lehce nažloutlou barvu a matně skelný lesk. Pro lokalitu málo běžné byly až 1 cm velké krystalické agregáty pyritu II. Agregáty měly na povrchu tmavě bronzovou barvu a byly složeny z jednotlivých krystalů. Krystalizaci uzavíral formou neobvyklý nejmladší kalcit III, který tvořil několik mm mocnou vrstvu na kalcitu II, a to pouze na horní straně těchto krystalů ve směru gravitace. Kalcit III měl světle béžovou až šedobílou barvu a byl jemně krystalický. V dolních partiích neporušených dutin tvořil tzv. hladinku.
Srostlice skalenoedrických krystalů kalcitu II narůstající na kalcit I (nález 6), délka srostlic 3 cm. Foto: T. Kadlec
Popsané minerály z kamenolomu Stříbrná Skalice a blízkého okolí (54): aktinolit, albit, allanit-Ce, andezín, anglesit, ankerit, argentit, arzenopyrit, azurit, baryt, beryl, biotit, bornit, cerusit, covellin, diopsid, dravit, epidot, fluorapatit, fluorit, franklinit, galenit, grosulár, hematit, hemimorfit, hydrozinkit, chalkopyrit, ilmenit, kalcit, klinochlor, kobaltin, křemen, laumontit, linarit, magnetit, malachit, markazit, mikroklin, molybdenit, muskovit, ortoklas, prehnit, pyrit, sádrovec, sfalerit, scheelit, skoryl, smithsonit, stříbro, tennantit-(Zn), titanit, tetraedrit-(Zn), vesuvian, wollastonit (Kratochvíl 1963, Bernard 1965, Velebil 1999, Pauliš a Miláček 2002, Pauliš a kol. 2020, Šedina 2021 nebo Kadlec a Vrtiška 2021).
Pestrý výčet minerálů a horninová skladba činní z kamenolomu Stříbrná Skalice a jeho okolí významnou českou lokalitu. Je však důležité vzít v potaz, že je lokalita činným kamenolomem, do kterého je vstup možný pouze se svolením jeho vedení. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete na www.mineralogist.cz.
Literatura
Bernard J. H. (1965): Mineralogie polymetalických rudních žil ve Stříbrné Skalici a Hradových Střímelicích. – Sborník geol. Věd, Ústř. Úst. Geol., 5, 183–209, Praha.
Godany J., Jandová T., Poňavič M., Rýda K., Buda J., Rambousek P., Knésl I., Večeřa J., Pecina V. (2014): Pasportizace lomů přírodního kameniva ČR. – ČGS, Praha.
Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. – Minerál, 27, 6, 483–493, České Budějovice.
Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. − Minerál, 28, 6, 499–510, České Budějovice.
Kadlec T., Vrtiška L. (2021): Nález krystalů tetraedritu-(Zn) s tennantitem-(Zn) v kamenolomu Stříbrná Skalice. − Minerál, 29, 2, 107−112, České Budějovice.
Kadlec T. (2023): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice III. – Minerál, 31, 3, 231–240, České Budějovice.
Kratochvíl J. (1963): Topografická mineralogie Čech. – Nakl. Čs. Akad. Věd, 87–90, Praha.
Láznička P. (1965) in Tuček K. (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951–1965. – Academia, 619–621, Praha.
Pauliš P., Miláček Z. (2002): Molybdenit z kamenolomu Na Marjánce j. od Stříbrné Skalice. – Bull. mineral. petrolog. Odd. Nár. Muz., 10, 328, Praha.
Pauliš P., Kadlec T., Malý M., Pour O. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. – Minerál, 28, 4, 291–305, České Budějovice.
Šedina M. (2021): Lupenité perimorfózy křemene ze Stříbrné Skalice. − Minerál, 29, 1, 15-22, České Budějovice.
Velebil D. (1999): Polymetalický rudní revír Stříbrná Skalice – Hradové a Kostelní Střimelice. – Minerál, 7, 3, 214-220, Brno.