Mineralogické nálezy v kamenolomu Zdechovice u Přelouče

Zveřejněno: 22. květen 2025 | Napsal RNDr. Tomáš Kadlec | Vytisknout | E-mail | Zobrazení: 341

Kadlec T. (2025): Mineralogické nálezy v kamenolomu Zdechovice u Přelouče. – Minerál, 33, 6, 531-538, České Budějovice.

Činný čtyřpatrový kamenolom Zdechovice spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o. se rozkládá 500 m západně od Zdechovic vzdálených přibližně 6 km západně od Přelouče. První zmínky o těžbě kameniva pocházejí kolem roku 1930 a hlavní těženou horninou je chvaletická žula tvořící čočkovité těleso nazývané chvaletický masív, který leží mezi chvaletickou skupinou a podhořanským krystalinikem v rámci středočeské oblasti zvané bohemikum (Mísař 1983). Těleso je asi 10 km dlouhé a protažené ve směru SZ–JV (Žák 1972) a je tvořeno středně až hrubě zrnitým dvojslídným granitem proterozoického stáří, složeného z křemenu, K-živce, plagioklasu, muskovitu a biotitu. Granit má charakteristickou světle šedou, narůžovělou až červenou barvu a jsou pro něj typické tektonické poruchové zóny, podél kterých došlo k jeho alteracím a mylonitizaci (Kašparová 1931). Tektonikou chvaletického masívu a poruchami se zabývala také Uhrová (2020). V granitu jsou časté polohy slabě metamorfovaných tmavých fylitických břidlic s drobovými a tufitickými partiemi, tělesa bazických vulkanitů (amfibolické gabro až metagabro) a vzácněji dioritové enklávy (amfibol, biotit, chlorit, ilmenit, křemen, plagioklas).

Předložená zpráva informuje o nálezech především puklinových mineralizací v kamenolomu Zdechovice za období 2016–2025. Popis minerálů je členěn abecedně podle autorem nalezených druhů, které jsou sběratelsky zajímavé.

Mapa s kamenolomy u Zdechovic. Zdroj: cuzk.cz

Pohled od jihu na kamenolom Zdechovice, březen 2025. Foto: T. Kadlec

Popis minerálů

Ve zdechovickém kamenolomu byly zjištěny nebo jsou v literárních a internetových zdrojích uváděny tyto minerály (18): amfibol, aragonit, biotit, fluorit, hematit, illit, ilmenit, kalcit, kaolinit, klinochlor, křemen, limonit, mikroklin, muskovit, ortoklas, pyrit, sádrovec a siderit. Podtržené druhy jsou níže popsány. V případě aragonitu, fluoritu, kaolinitu a sideritu se jedná o první popsané nálezy v kamenolomu Zdechovice.

Aragonit

Aragonit se vyskytl v březnu 2025 na tektonické poruše v tmavých břidlicích na východní stěně 3. lomového patra. Poloha břidlic o mocnosti kolem 2 m byla pronikána 5–10 cm širokou poruchou, která měla směr V–Z, sklon 70° k jihu a byla tvořena karbonátovou žilovinou. Aragonit byl na žíle jedním z nejmladších minerálů a vyskytl se ve dvou odlišných formách. Světle nafialovělý skelně lesklý aragonit I vyplňovat kalcitové dutiny; aragonit II tvořil na mladších puklinách karbonátové žíly radiálně paprsčitě uspořádané stébelnaté krystaly o délce do 5 cm, bělavé až nažloutlé barvy.

Fluorit

Světle žlutý fluorit vzácně tvoří hrubě štěpné agregáty o velikosti do 3 cm na puklinách granitu v asociaci se sideritem.

Hematit

Tence tabulkovitý hematit se vyskytuje na tenkých puklinách v granitu na jihovýchodní stěně 3. patra, na kterých je doprovázen kalcitem a klinochlorem. Má ocelově šedou až černou barvu s tmavě červeným odstínem, kovový lesk a jeho krystaly jsou seskupeny do vějířovitých agregátů o průměru až 5 cm.

Kalcit

Na puklinách granitu se vyskytuje hrubě štěpný kalcit spolu s klinochlorem a hematitem. Polohy břidlic jsou pronikány kalcitovými žilami o mocnosti do 10 cm. Kalcit má šedobílou až narůžovělou barvu a vykazuje v krátkovlnném UV světle červenou luminiscenci. V dutinách tvoří skalenoedrické krystaly o velikosti do 1 cm. Na žilách se vyskytuje v několika generacích.

Kaolinit

Perleťově lesklý bělavý kaolinit tvoří radiálně paprsčité agregáty složené z tabulkovitých krystalů o rozměrech do 3 mm. Je poměrně hojný v dutinách silně alterovaného granitu, kde porůstá drobně krystalický klinochlor.

Klinochlor

Tento na lokalitě poměrně hojný minerál ze skupiny chloritu tvoří kvalitní sběratelské ukázky. Na četných puklinách v granitu vytváří klinochlor tabulkovité krystaly uspořádané do radiálně paprsčitých nebo červíkovitých agregátů. Je tmavě zelený až černozelený a má mastný až lehce perleťový lesk. Až 3 mm velké agregáty porůstají stěny puklin na plochách až několik dm². Většina puklin byla následovně vyplněna bělavým kalcitem.

Křemen

Sběratelsky zajímavé jsou také křemenné žíly o mocnosti až 20 cm, které pronikají granit a jsou tvořeny světle šedým až lehce záhnědovým křemen. Nehojné dutiny o rozměrech až 10 × 10 × 4 cm vyplňují až 3 cm dlouhé krystaly křemene s podélně rýhovanými prizmatickými plochami.

Pyrit

Na severní stěně 4. patra (nejspodnější) je zastižen soubor pyritových žil pronikajících vertikálně ve směru S–J alterovaný granit. Masivní pyrit má bledě mosazně žlutou barvu a je místy značně rozpadavý. Vzácně tvoří až 5 mm velké na plochách rýhované krystaly.

Sádrovec

Sádrovec tvoří povlaky na plochách lomových stěn jako produkt zvětrávání sulfidů.

Siderit

Siderit se vyskytuje v dutinách a na puklinách alterovaného granitu hlavně na 3. a 4. lomovém patře. Tvoří klencovité krystalky o velikosti do 5 mm. Nejstarší světle šedý až šedozelený siderit I narůstá na krystaly šedého křemene. Siderit I je porůstán klenci sideritu II, který je šedohnědý až tmavě žlutohnědý; siderit III je světle hnědý až béžový a tvoří nejdrobnější krystalky seskupených do perimorfóz na sideritu II. Sukcesi puklin se sideritem lze shrnout následovně: křemen → siderit I → siderit II → siderit III → fluorit. Siderit také porůstá krystaly kalcitu na karbonátových žilách v břidlicích, kde mívá často náběhové barvy.

Klencovité krystaly sideritu II na puklině granitu, šířka záběru: 16 mm. Foto: T. Kadlec

Světle šedý až šedozelený siderit I porostlý sideritem II, šířka záběru: 19 mm. Foto: T. Kadlec

Světle hnědý siderit III, šířka záběru: 14 mm. Foto: T. Kadlec

Radiálně paprsčité agregáty kaolinitu s klinochlorem, šířka záběru: 12 mm. Foto: T. Kadlec

Stébelnatý aragonit II na puklině karbonátové žíly, rozměry vzorku: 11,5 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Světle nafialovělý aragonit I (vlevo), rozměry vzorku: 12 × 5 cm. Foto: T. Kadlec

Světle růžový kalcit a světle okrově žlutý siderit, rozměry vzorku: 9 × 4 cm. Foto: T. Kadlec

Křemenná žíla v granitu, rozměry vzorku: 7,5 × 4,5 cm. Foto: T. Kadlec

Ilmenit na puklině granitu v asociaci s kalcitem a klinochlorem, rozměry vzorku: 8 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Bohatá ukázka krystalů klinochloru, rozměry vzorku: 11 × 5,5 cm. Foto: T. Kadlec

Závěr a poděkování

Mineralogicky málo pestrý zdechovický kamenolom není mezi sběrateli minerálů příliš známý a je jen sporadicky navštěvovaný. Rozkládá se však poměrně blízko Chvaletic, jakožto významné lokality Fe a Mn rud a je možné, že by se mohla s postupující těžbou kameniva tato mineralizace objevit i v kamenolomu. Tomu nasvědčují i drobné výskyty pyritového a karbonátového zrudnění.

Velmi podobné výskyty minerálů jsou také v sousedním kamenolomu Chvaletice firmy Granita Lomy s.r.o., který leží od zdechovického asi 500 m západním směrem. Je zde hojnější sulfidické zrudnění s dominantním pyritem tvořícím drobné krystaly, oproti tomu jsou vzácnější karbonátové žíly. Vyskytují se zde i křemenné žíly s krystaly o velikosti až 6 cm.

Další nálezy nejen z kamenolomu Zdechovice u Přelouče jsou pravidelně zveřejňovány také na webových stránkách www.mineralogist.cz. Lokalita se rozkládá na soukromém pozemku, kam je vstup bez povolení majitele přísně zakázán.

Poděkování patří Petrovi Paulišovi z Kutné Hory za zajištění analytiky sideritu a kaolinitu a Janovi Doležalovi ze Světlé nad Sázavou za pomoc při sběru mineralogických ukázek.

Literatura

Kašparová J. (1931): Žulovité horniny z okolí Chvaletic. – Věstník Královské české společnosti nauk, 24, 1–39, Praha.

Mísař Z. (1983): Geologie ČSSR I. – Český masív. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha.

Uhrová L. (2020): Tektonika chvaletického masivu. – Diplomová práce, PřF MU Brno, 61 stran.

Žák L. (1972): Genesis of the Chvaletice mangane-pyrite deposit. – Časopis pro mineralogii a geologii, 17, 2, 183–192, Praha.

Internetové zdroje