Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou je málo známá lokalita s výskytem wolframitu a kasiteritu. V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) ho přiřazují k asociaci wsn (bez lithia). Ovesná Lhota je typomorfní lokalita této asociace v České republice. Wolframit odpovídající svým chemismem ferberitu je hojným minerálem a vyskytuje se v asociaci se všemi zmíněnými minerály. Byly nalezeny černé kovově lesklé, až 5 cm dlouhé lištovité krystaly zarůstající do šedého křemenu ve společnosti kasiteritu, který do ferberitu přímo zarůstá nebo lemuje jeho krystaly. Wolframit je poměrně čistý ferberit s velmi proměnlivými obsahy hübneritové komponenty (0,06–0,26 apfu Mn). Velmi často bývá postižen scheelitizací, během které došlo buď k částečné, nebo k úplné přeměně na scheelit a limonit.
Činný lom Brník představuje ložisko kaolinických jílovců, které se rozkládá u Kostelce nad Černými Lesy. Pyritové agregáty se vyskytují v brnických jílovcích nebo pískovcích a ojediněle dostahují velikosti až 20 cm. Sběratelsky jsou zajímavé především bohaté drúzy až 1,5 cm velkých pyramidálních krystalů, které často hypoparalelně srůstají.
Apofylit je vlastějovických lomech málo běžným minerálem. Vyskytuje se ve třech odlišných asociacích. Světle růžový apofylit se vyskytoval v samostatných až 15 cm mocných žilách vyplňujících skarné pukliny (typ I). Křídově bílý apofylit ve společnosti světle zelenkavého prehnitu a velkých krystalů křemene se vzácně vyskytuje v okrajových partiích skarnových těles (typ II). V hydrotermálně alterovaných pegmatitech je křídově bílý apofylit v asociaci s prehnitem, epidotem, datolitem a analcimem (typ III). Apofylit typu II se nově vyskytl na jihovýchodní stěně pátého patra lomu Holý vrch. Tvořil spolu se světle zelenkavým prehnitem, šedobílým křemenem a světle žlutavým kalcitem výplň silně rozlámané partie granátického skarnu. Měl křídově bílou barvu, výrazný perleťový lesk a tvořil až 2 cm velké krystaly. Sukcese nalezené mineralizace: křemen - prehnit - apofylit - kalcit.
První zmínky o ložisku fluoritu u Kožlí pocházejí z práce K. Hinterlechnera (1907), jenž uvádí, že už dříve byl fluorit těžen na povrchových výchozech kavernozních křemenných žilách v mělkých výkopech. Hinterlechner popisuje drobné krystaly fluoritu v malých dutinách a až jako hlava veliké hrubě zrnité agregáty fluoritu. Podle Koutka (1949) se v dobách minulých zpracovával fluorit přímo na místě při hutnění místních železem chudých limonitických rud, čemuž nasvědčují zbytky strusek v potoce přitékajícího od Peckého mlýna.
Dodnes se dají na haldách u zaniklého dolu sem tam nalézt zajímavé ukázky krystalického fluoritu. Nejčastěji mají tmavě fialovou nebo světle zelenou barvu.
Začátkem ledna 2022 jsem vyrazil na první výpravu do vlastějovického lomu v novém roce. Pod sněhovou pokrývkou jsem na jv. stěně 5. patra lomu na Holém vrchu nalezl několik balvanů turmalinického pegmatitu. Dal jsem se do jejich rozbijení a doufal, že se mi podaří vyloupnout nějaký pěkný vzorek. Nakonec se mi podařilo získat ukázku s 7 x 3 cm velkým krystalem turmalínu (pravděpodobně skoryl-dravit). Ve skutečnosti byl ještě o 3 cm delší, ale poslední díl se mi nepodařilo v celku z pegmatitu dostat. Po umytí jsem doma vzorek slepil a zaevidoval do sbírky vlastějovických minerálů. Jinak na stavbě pegmatitu, který byl geneticky spjat s okolními migmatitizovanými ortorulami, se podílel křemen, K-živec, plagioklas, muskovit, turmalín a vzácně biotit a apatit.
Opět jsem vyrazil na tradiční vánoční procházku po okolí vlastějovických lomů. Na první svátek vánoční jsem se kouknul do kamenolomu Magdaléna, na staré pinkoviště v blízkosti štoly sv. Magdalény, do hlavního kamenolomu na Holém vrchu a po okolí drtírny kameniva. Kamenů jsem tentokrát moc nesebral, protože celý den vydatně sněžilo. Bylo ale na co vzpomínat. V roce 2021 jsem na lokalitě nalezl mnoho zajímaných minerálů, se kterými jsem se s Vámi již podělil nebo v nejbližší době podělím.